Anna Wetlinská (*14.6.1953) je herečka, moderátorka a televizní hlasatelka - žena půvabná, osobitá, se zvláštním jakoby zasněným, tajemným pohledem - navenek snad mohla v mládí působit trochu namyšleně, ale opak byl pravdou. Uvnitř byla citlivá, křehká a zranitelná.
O dětství a útlém mládí Anny Wetlinské není zpráv, víme jen, že po maturitě studovala dva semestry na Filozofické fakultě Lomonosovy univerzity v Moskvě, pak absolvovala herectví ve třídě Sergeje Bondarčuka na vysoké filmové škole VGIK (Vysoká škola probudoucí pracovníky v oblasti televize a filmu - VGIK je nejstarší školou svého druhu na světě). Po návratu z Moskvy však „hledala sama sebe“, tápala, a přestože byla pohledná žena, neměla mnoho sebevědomí a uzavírala se do samoty.
Nemohla sehnat divadelní angažmá a tak nastoupila do hereckého souboru FSB (Filmové studio Barandov), kde však dle jejích slov hrála jen malé role. První větší úlohou před kamerou byla ústřední postava studentky žurnalistiky Lenky Tesnerové ve filmu Štěpána Skalského o ekologických problémech civilizace „Čistá řeka“, kde ztvárnila dceru ředitele textilky. Pak se ještě mihla v několika filmech: Rosnička, Signum laudis, Jako zajíci, Cesta kolem mé hlavy, Jak básníkům chutná život.
Herecká práce ji přestala naplňovat, a tak podala přihlášku do ČT na post televizní hlasatelky. Ke své radosti byla přijata, a tak se stala milou společnicí televizních diváků – pořady na obrazovce ČT uváděla od r. 1981 do r. 2000 (nazpět k filmu si odskočila, když ji Jan Švankmajer obsadil do černých grotesek Spiklenci slasti a Otesánek). Práce v hlasatelně ČT ji přinášela radost a bavila ji, navázala zde také přátelství s kolegyní, hlasatelkou Marií Retkovou, se kterou ji od té doby pojí vřelé přátelství a se kterou se schází, když jen je to možné. O jejich vztahu Anna jednou řekla, že jsou jako dvojčata z hlasatelny.
Zajímala ji psychologie a rozhodla se ji studovat na Institutu aplikované psychoanalýzy. Poznala ale, že by náročnou profesi psycholožky plně nezvládla, a tak raději studia zanechala. Psychologie ale zůstala jejím koníčkem – později založila spolu s přáteli nadaci na podporu Freudových děl, protože doposud nikdo u nás v Čechách nevydal kompletně knihy zakladatele psychoanalýzy. Tato nadace postupně jeho díla vydala.
Anna se v 90. letech zamilovala do švýcarského obchodníka Christiana, který v Čechách podnikal (vlastnil nakladatelství Ringier). Jejich seznámení proběhlo na večírku po vyhlášení cen Tý Tý za r. 95, a přestože mezi nimi panovala jazyková bariéra (Anna v té době ještě dobře neuměla anglicky), přeskočila mezi nimi jiskra a Anna Wetliská se v 44 letech provdala. Jejich manželství je šťastné. Spolu s manželem žije ve Švýcarsku, vlastní vinice a obchodují s vínem.
Anna stále ráda zajíždí do Čech, neboť domov, místo, kde se člověk narodil, je jen jeden na světě... Anna Wetlinská se zapojila v r. 2008 do mírového hnutí Nenásilí, které bojovalo proti umístění radaru USA na našem území, a sama kritizovala nedemokratičnost schvalování radaru.
Řekla: "Parlament nemá právo rozhodnout o radaru, vyhlašme referendum, parlament nemá právo rozhodovat o záležitosti, kterou žádná ze stran neměla ve volebním programu, díky němuž získala hlasy.“
Filmografie: 2000 Otesánek; 1996 Spiklenci slasti; 1994 O zvířatech a lidech (TV seriál); 1987 Jak básníkům chutná život; 1984 Cesta kolem mé hlavy; 1983 Návštěvníci (TV seriál); 1982 Jehla (TV film); 1980 Princové jsou na draka (TV film); 1980 Signum laudis; 1979 Rosnička; 1978 Čistá řeka
Autor: ahistorie .
