Oskar Hák

Herec Oskar Hák patřil k výrazným osobnostem divadla Rokoko v jeho nejslavnější éře, řadou malých filmových rolí se ale zapsal i do dějin kinematografie. Pochází z východočeského Dvora Králové nad Labem a hereckou dráhu započal po skončení druhé světové války v Divadle mladých pionýrů, souběžně absolvoval i první kroky před filmovou kamerou (NEZBEDNÝ BAKALÁŘ, 1946; PRÁVĚ ZAČÍNÁME, 1946). Po dvou letech strávených v Městském oblastním divadle v Karlových Varech se vrátil do Prahy, kde svou další hereckou dráhu zasvětil práci pro dětské diváky (Městské divadlo pro mládež, 1949-1951; Divadlo Jiřího Wolkera, 1953-1956; Divadlo dětského domu, 1956-1961).

Na přelomu 40. a 50. let odehrál Oskar Hák několik dalších filmových rolí obtloustlých mladíků a kuchtíků, z těch známějších filmů připomeňme například slavnou pohádku HRÁTKY S ČERTEM (1956), objevil se také v obou filmech o Švejkovi (DOBRÝ VOJÁK ŠVEJK, 1956; POSLUŠNĚ HLÁSÍM, 1957). Od roku 1961 byl Oskar Hák zaměstnán v Městských divadlech pražských, jako inspicient působil v Rokoku a jeho četné recesistické kousky jsou dodnes připomínané v memoárech osobností spojených v šedesátých letech s touto progresívní divadelní scénou.

Mezitím se Oskar Hák vracel i před kameru a jako kuchaře si jej můžeme povšimnout například ve slavné pohádce ŠÍLENÉ SMUTNÁ PRINCEZNA (1968), nevelké role jej provázely i v dalších letech, nejčastěji to bylo v komediálním nebo pohádkovém žánru (ŽENY V OFSAJDU, 1971; JAK SE BUDÍ PRINCEZNY, 1977; BULDOCI A TŘEŠNĚ, 1981), příležitostně spolupracoval také s televizí. Po uzavření divadla Rokoka počátkem sedmdesátých let zůstal Oskar Hák ve funkci inspicienta v rámci celého souboru Městských divadel pražských, kde působil až do odchodu do penze. Nové menší příležitosti mu znovu nabídla například pohádka CÍSAŘOVY NOVÉ ŠATY (1994), zatím naposledy se mihnul v komedii LÍBÁŠ JAKO BŮH (2009).

Autor: argenson

Oskar Hák
herec
Datum narození14.03.1930 Místo narozeníDvůr Králové nad Labem, Československo
Datum úmrtí14.03.2014 Místo úmrtíPraha, Česká republika
životopis
OSKAR HÁK (nar. 14.3.1930, Dvůr Králové nad Labem – zem. 14.3.2014, Praha) započal profesionální hereckou dráhu bezprostředně po válce souběžně ve filmu a na jevišti pražského Divadla mladých pionýrů. Dvě sezony strávil v Městském oblastním divadle v Karlových Varech a od konce 40. let už působil výhradně v Praze, kde prošel Městským divadlem pro mládež (1949–51), Divadlem Jiřího Wolkera (1953–56) a Divadlem dětského domu (1956–61). Následně byl inspicientem v Divadle Rokoko respektive v Městských divadlech pražských. Poprvé ho diváci v kinech mohli zaregistrovat jako kovářova synka v historické komedii Nezbedný bakalář. Několik let ho pak vídali v malých úlohách tlustých chlapců. Později mu film nabízel jen anonymní roličky různých profesí a obdobné epizodky měl i na obrazovce v pohádkách, v inscenacích a v seriálech Klapzubova jedenáctka (1967), Největší z Pierotů (1990), Kluci, holky, komici (1991), Motel Anathema (1998). Nadace Život umělce mu udělila cenu Senior Prix (2000). – Filmografie: Nezbedný bakalář (1946; r. Otakar Vávra), Právě začínáme (1946; r. Vladimír Slavínský), Týden v tichém domě (1947; r. Jiří Krejčík), Parohy (1947; r. František Sádek, Alfréd Radok), Křížová trojka (1948; r. Václav Gajer), Na dobré stopě (1948; r. Josef Mach), Revoluční rok 1848 (1949; r. Václav Krška), Hrátky s čertem (1956; r. Josef Mach), Dobrý voják Švejk (1956; r. Karel Steklý), Poslušně hlásím (1957; r. Karel Steklý), Florián (1961; r. Josef Mach), Neschovávejte se, když prší (1962; r. Zbyněk Brynych), Transport z ráje (1962; r. Zbyněk Brynych), Kdyby tisíc klarinetů (1964; r. Ján Roháč, Vladimír Svitáček), U telefonu je Martin (1966; r. Milan Vošmik), Když má svátek Dominika (1967; r. Jan Valášek), Šíleně smutná princezna (1968; r. Bořivoj Zeman), Objížďka (1968; r. Josef Mach), Svatá hříšnice (1970; r. Vladimír Čech), Ženy v ofsajdu (1971; r. Bořivoj Zeman), Studánka bílé panenky (TV-1972; r. Josef Vondráček), Noc na Karlštejně (1973; r. Zdeněk Podskalský), Hvězda padá vzhůru (1974; r. Ladislav Rychman), Jak se budí princezny (1977; r. Václav Vorlíček), Pátek není svátek (1979; r. Otakar Fuka), Buldoci a třešně (1981; r. Juraj Herz), Samorost (1983; r. Otakar Fuka), …a zase ta Lucie! (1983; r. Jindřich Polák), Kouzelníkův návrat (1984; r. Antonín Kachlík), O chytrém Honzovi aneb Jak se stal Honza králem (TV-1985; r. Ludvík Ráža), Peníze a krev (TV-1986; r. Ludvík Ráža), povídka Návrat (r. Radovan Urban) z filmu Figurky ze šmantů (1987), Straka v hrsti (1988; r. Juraj Herz), Pan Tau (1988; r. Jindřich Polák), Atrakce švédského zájezdu (1989; r. Zoran Gospić), O zapomnětlivém černokněžníkovi (1990; r. Hynek Bočan), The Trial (1992, Proces; r. David Jones – V), Des Kaisers neue Kleider (1993, Císařovy nové šaty; r. Juraj Herz – V), kr. f. Sen (2002; r. Miloš J. Kohout), Líbáš jako Bůh (2009; r. Marie Poledňáková).

Zdroj: -fik- / NFA