Friedrich Lang se narodil ve Vídni, v tehdejším Rakousko-Uhersku 5. prosince 1890. Jeho otec byl architekt, a současně i ředitel stavební firmy Anton Lang. Jeho matka se jmenovala Pauline Schlesingerová. Narodil se jako mladší ze dvou bratrů. Oba rodiče byli katolíci, i když Fritzova matka pocházela ze židovské rodiny a ke katolictví konvertovala, až když bylo Frtizovi deset let. Lang sám byl pokřtěn ve vídeňském Schottenkirche.
Po ukončení střední školy Fritz Lang krátce navštěvoval Technickou univerzitu ve Vídni, kde studoval stavební inženýrství. V roce 1910 opustil Vídeň, a pustil se objevovat svět na vlastní pěst. Cestoval Evropou, Afrikou, později navštívil Asii a oblast Pacifiku. V roce 1913 začal v Paříži studovat malířství. Rok nato se vrátil zpátky do Vídně, kde ho také zastihla zpráva o vypuknutí První světové války. V lednu 1914 ho rakouská armáda povolala do služby, a musel nastoupit na frontu. Během války bojoval v Rusku a Rumunsku, a byl třikrát zraněn. V roce 1916, se zotavoval ze svých zranění, a následků neurózy z válečných zážitků, napsal několik scénářů a nápadů pro film. V roce 1918 byl z armády propuštěn s hodností poručíka, a krátce vystupoval s Vídeňským divadelním kroužkem, než ho E. Pommer najal jako scenáristu pro svou berlínskou produkční společnost Decla.
Jako scenárista pracoval jen krátce. Za krátko na to se stal se ředitelem německých filmových studií Ufa, a později Nero-Filmu. V roce 1920 potkal svou budoucí manželku, spisovatelku a herečku Theu von Harbou. Společně napsali scénáře k filmům Doktor Mabuse, dobrodruh, (Dr. Mabuse der Spieler) z roku 1922. Nibelungy (Die Nibelungen, 1924), proslulé dílo Metropolis z roku 1927, a detektivní klasiku Vrah mezi námi, který byl také jeho prvním zvukovým snímkem. Před vypuknutím II.světové války emigroval z Německa, nejdříve do Francie, a poté do USA. Po svém příjezdu do Hollywoodu nastoupil Lang ke společnosti MGM, kde režíroval působivé kriminální drama „Byl jsem lynčován“ (Fury). V roce 1939 získal americké občanství. V následujících letech se podílel rok co rok na vzniku 21 filmů, točil nejrůznější žánry, a vystřídal všechna hlavní hollywoodská studia. Zkoušel také štěstí jako nezávislý producent. Tyto americké snímky, často nepříznivě hodnocené soudobou kritikou ve srovnání s jeho dřívějšími filmy, jsou dnes přehodnocovány jako součást počáteční fáze a vývoje amerického žánrového filmu, zejména filmu noir .
V průběhu padesátých lét, Lang těžce nacházel ty správné pracovní podmínky v Hollywoodu, k tomu jeho pokročilý věk, a začínající slepota. Rozhodl se proto pro práci v Evropě. Německý producent, Artur Brauner, měl zájem přepracovat jeho „Hrob Inda“ a „Epos Inda“ - příběh, který F. Lang připravoval pro TCF v USA. U nás oba filmy známe jako: Tygr z Eschnapuru a Indický hrob – natočené v letech 1959-1960, které jsou považovány za mistrovské dílo. Pokračoval filmovými snímky : Svědectví doktora Mabuse, a Tisíc očí Dr. Mabuse, vyrobené s relativně malým rozpočtem.
Do USA se vracel, když chtěl u některé společnosti nabídnout své scénáře. Zatímco jeho kariéra režisera, scénaristy a herce skončila,jeho práce procházela přehodnocováním i v pozdějších letech, a pochvalně se o ní vyjadřovali věhlasní režiséři. Friedrich Lang umírá v roce 1976, a je pohřben v Americe v Hollywood Hills, hřbitově v Los Angeles.
Jeho filmografie:
Metropolis , (1927) Spione (Spies) (1928) Frau im Mond (Žena v měsíci 1929) Vrah mezi námi (1931) Závěť Dr. Mabuse (Das Testament des Dr. Mabuse), (Svědectví Dr. Mabuse 1933)
Liliom (1934) Byl jsem lynčován (Fury) (1936) Žijeme jen jednou (1937) My oba (1938) Návrat Franka Jamese (1940) Západní odbor (1941) Lov na muže (1941) Potvrdit nebo popřít (1941) (Uncredited) Moontide (1942) Kati také zemřou (1943) Ministerstvo strachu (1944) Žena v okně (1944) Scarlet Street (1945) Plášť a dýka (1946) Tajemství za Doorem (1948) Dům za řekou (1950) Američan na Filipínách (1950) Rancho (1952) Srážka v noci (1952) Modrá gardénie (1953) Velké teplo (1953) Lidská touha (1954) Moonfleet (1955) Když město spí (While the City Sleeps) (1956) Mimo jakoukoli pochybnost (Beyond a Reasonable Doubt) (1957) Der tygr von Eschnapur (Tygr Eschnapur,: Tygr z Bengálska 1959)
Das indische Grabmal (Hrob Inda,: Cesta do ztraceného města 1959) 1000 Augen des Dr. Mabuse (Tisíc očí Dr. Mabuse) (1960)
Marta Holubová - clara.bow
Autor: clara.bow Narodil se 5. prosince 1890 ve Vídni. Jeho otec byl architektem a proto se mladý Fritz rohodl studovat na Vysoké škole technické ve Vídni architekturu a malířství. V letech 1913-14 působí jako malíř ve Francii a poté navštíví také Severní Afriku, Rusko, Čínu a Japonsko. Všude tam se snaží malovat a prodávat svoje kresby a karikatury.
Když se vrací ze svých toulek světem zpátky domů, propuká zrovna první světová válka a tak Fritz dobrovolně narukuje a bojuje na frontách v Itálii, Rumunsku a Rusku. Po nějaké době se zraněn vrací zpět do Vídně, kde v nemocnici začíná psát své první scénáře. Jako režisér debutuje v roce 1919 snímkem HALLBLUT. Svůj první velký triumf pak slaví v roce 1921, kdy natáčí temný horrorový příběh UNAVENÁ SMRT (DER MUDE TOD), který je jeho odpovědí na právě probíhající vlnu avantgardního expresionismu ve filmu.
V roce 1922 se Lang ožení se spisovatelkou a scénáristkou Theou von Harbo a nějaký čas spolu žijí v Berlíně, kde také Lang začíná nosit svůj neodmyslitelný skleněný monokl. V ozvěnách expresionismu ještě natáčí temnou dvoudílnou germánskou ságu z třináctého století o Nibelunzích(NIBELUNGEN). Rok nato odjíždí na pozvání do Ameriky a pohled na tamější mrakodrapy v New Yorku ho po návratu zpět inspiruje k natočení jeho nejslavnějšího díla a dnes už klasické sci-fi METROPOLIS, která je jakousi hrůznou vizí města budoucnosti. Nutno dodat, že tímto snímkem Lang definitivně uzavřel poslední kapitolu německého expresionismu ve filmu.
V roce 1931 natáčí svůj první zvukový snímek pod názvem VRAH MEZI NÁMI (M). Poté je pozván k pohovoru Říšským ministrem propagandy Josephem Goebbelsem a dostává od něj nabídku stát se vedoucím Říšského filmového průmyslu. Avšak Lang odmítá spolupráci, nechává se rozvést se svojí ženou (která zůstává v Německu) a sám prchá před nacisty do Francie. Odtud pak odjíždí do Ameriky, kde debutuje se snímkem ZUŘIVOST (FURY). Po válce se vrací zpět do Německa, ale tam už se svými německými snímky neuspěje a proto odjíždí zpět do USA. Zde ještě nějakou dobu natáčí, ale žádný jeho snímek už nedosáhne takových kvalit, jako jeho raná díla. 2. srpna roku 1976 Fritz Lang ve věku 86 let v Beverly Hills ve státě California umírá.
Autor: caligari .
