Jaroslav Tomsa

Zemřel filmový kaskadér Jaroslav Tomsa, bylo mu 85 let

vydáno:
05.08.2015, 06:58

aktualizace:
05.08.2015 07:55

Praha - Ve věku 85 let zemřel v úterý odpoledne filmový kaskadér Jaroslav Tomsa. ČTK to sdělil ředitel společnosti Filmka Ladislav Lahoda. Tomsa, který byl zakladatelem dnes už světově proslulé české kaskadérské školy, zemřel po krátké těžké nemoci. Proslavil se například filmy Limonádový Joe, Rozmarné léto, Jáchyme, hoď ho do stoje! nebo Postřižiny. Naposledy se objevil před devíti lety v Menzelově přepisu Hrabalovy knihy Obsluhoval jsem anglického krále. Vytvořil i desítky menších filmových rolí.

Tomsa byl od mládí vynikajícím sportovcem, hokejistou a boxerem, ale i skvělým muzikantem, hráčem na foukací harmoniku, půltónovou hohnerku, na niž hrál nejdříve s harmonikářem Josefem Hönigem a později s kvartetem Laryton, s nímž bodoval i na světových soutěžích. V posledních letech, jak sám říkal, přestoupil na svou poslední disciplínu - a stal se výtvarníkem. Začal s pastely a přes olejomalbu se díky akademickému malíři, sochaři a grafikovi Jiřímu Sozanskému dostal až ke grafice.

V jeho životě se vyskytla řada důležitých mezníků. Jedním z prvních bylo vycestování za polární kruh do Finska na hokejový turnaj, kde hokejisté stihli odehrát jeden zápas a byli odvoláni, protože přišel únor 1948. Dalším milníkem 11. říjen 1951, kdy se jako boxer utkal před vyprodanou Lucernou poprvé s mezinárodní extratřídou - Juliem Tormou. Dlouhá léta pak Tomsa souběžně hrál hokej i boxoval, dokud ho zranění na čas z jednoho či druhého sportu nevyřadila.

Jeho kaskadérská činnost má začátek v roce 1960 spoluprací na filmové sportovní komedii Vladimíra Síse Ledoví muži. Kaskadérství pokračovalo snímkem Tarzanova smrt až k nezapomenutelnému filmu Oldřicha Lipského Limonádový Joe, který v polovině 60. let zhlédlo v kinech téměř 4,6 milionu diváků. Až poté přišly zakázkové zahraniční koprodukce Zlatokopové z Arkansasu, Černý orel ze Santa Fé či Most u Remagenu. V 70. letech založil Tomsa kaskadérskou agenturu Filmka.

Filmka se zúčastnila několika udílení ceny Taurus, takzvaných kaskadérských Oscarů v Hollywoodu (za filmy U-571, Šanghajští rytíři či Hell Boy 2) a získala 12 nominací. Sdružuje zkušené koordinátory, kaskadéry, jezdce na koních, řidiče, šermíře a specialisty na bojová umění.

Autor: ČTK
www.ctk.cz

Jaroslav Tomsa je praotec českých kaskadérů a zakladatel kaskadérské agentury „FILMKA“.

Málokdo ví, že za většinou dechberoucích, nebezpečných scén české kinematografie stojí právě on. Už na počátku 60. let vznikla v Barrandovských ateliérech skupina kaskadérů -vesměs vrcholových sportovců, což pan Tomsa rozhodně byl. Od mládí se věnoval mnohým sportovním aktivitám, ale nakonec u něj zvítězil box a hokej, čemuž se věnoval profesionálně. V roce 1951 se utkal s vítězem olympijských her boxerem Juliusem Tormou a mnoho let hrál v nejvyšší československé hokejové lize za klub I. ČLTK. Avšak zranění ruky a kolene náhle ukončila jeho kariéru hokejisty.

Už v roce 1960 si zahrál ve filmu s hokejovou tématikou „Ledoví muži“, avšak opravdový kaskadérský počin přišel o dva roky později, kdy režisér Jaroslav Balík hledal pro svůj film „Tarzanova smrt“ partu chlapíků, kteří se budou prát hlava-nehlava. Tak obcházel sportovní kluby, až narazil i na Jaroslava Tomsu, od té doby hrál ve více jak 200 filmech a na stejném množství filmů spolupracoval jako kaskadér či koordinátor (zahraniční produkce mnohdy užasly, čeho jsou čeští kaskadéři pod velením J.Tomsy schopni).

Jeho největší úloha byla v r. 1978, kdy ho režisér Dušan Trančík obsadil do hlavní role slovenského filmového dramatu „Víťaz“. V roce 1985 byl osobním trenérem Marka Vašuta, kterého připravoval na film „Pěsti ve tmě“.

Na začátku 90. let přenechal svou agenturu kolegovi Ladislavu Lahodovi v r. 2000 měl svou poslední kaskadérskou scénu a ve stejném roce také vydal autobiografii Pestrý život kaskadéra Jaroslava Tomsy.

V současné době pan Tomsa už nenatáčí, ale věnuje se malování, hudbě, rozhovorům s novináři a stále vede aktivní život.

Autor: Marwehr

JAROSLAV TOMSA (nar. 19.2.1930, Praha – zemřel 4. srpna 2015, Praha, na rakovinu slinivky) vyrůstal v Holešovicích jako druhorozený syn mechanika a zapáleného ochotníka. Vyučil se jemným mechanikem. Od dětství aktivně sportoval. K fotbalu přibral tenis, a zejména box a lední hokej, jimž se věnoval vrcholově. V roce 1956 musel kvůli zranění kariéru ukončit; půl roku pak ještě trénoval rohovníky ve Finsku (1967). Vedle sportu pracoval jako telekomunikační montér. K filmování se dostal počátkem 60. let, kdy se stal hereckým představitelem jednoho z hokejistů juniorského družstva ve sportovní komedii Vladimíra Síse Ledoví muži. Pak jej přizvali, aby s dalšími sportovci sehráli rváče v tragikomedii Tarzanova smrt a zejména ve westernové parodii Limonádový Joe aneb Koňská opera. Zde se již zformovalo jádro budoucího týmu barrandovských kaskadérů, tvořeného vesměs bývalými vrcholovými sportovci (Zdeněk Srstka, Karel Vítek, Karel Engel, Otakar Rademacher, Jindřich Sejk aj.), který se pod jeho dlouholetým vedením postupně rozrůstal, obměňoval a omlazoval. Před kamerou se uplatňoval jako kaskadér, dubl a rváč ve fyzicky náročných a nebezpečných scénách. Filmografie se mu rychle rozrůstala i o drobné roličky (např. vesničan, gangster, lokaj, číšník, horník, pravěký zloděj, hazardní hráč). Do diváckého povědomí se zapsal jako zlotřilý pistolník Mac z westernu, na který chodí opakovaně do kina hlavní hrdina komedie Jáchyme, hoď ho do stroje!. Kromě epizodek vytvořil několik větších, a dokonce i dvě hlavní role. Ve slovenském dramatickém příběhu Víťaz ztělesnil životního ztroskotance, bývalého rohovnického šampióna Vladimíra Valhara, a v hudebním filmu s kriminální zápletkou Koncert hráli s Ivanem Pokorným dvojici uprchlých trestanců přezdívaných Daun a Sněhurka. Přesvědčivě zvládl i vedlejší roli trenéra reprezentačního družstva pětibojařů Poura ve sportovním dramatu Stupně poražených. Jako kaskadér nebo poradce a koordinátor se podílel i na řadě zahraničních filmů natáčených od 60. let na našem území; mj. válečná dramata Most u Remagenu (1969, The Bridge at Remagen; r. John Guillermin) a Na západní frontě klid (1979, All Quiet on the Western Front; r. Delbert Mann). Uplatnil se i v televizi: seriály Hříšní lidé Města pražského (1968–69), Záhada hlavolamu (1969), Pan Tau (1969), Byl jednou jeden dům (1974), 30 případů majora Zemana (1974–79), Nemocnice na kraji města (1978-81), Arabela (1980), Dlouhá bílá stopa (1981), Návštěvníci (1981–83), Létající Čestmír (1983), Sanitka (1984), Slavné historky zbojnické (1985), Gottwald (1986), Případ pro zvláštní skupinu (1989), Zdivočelá země (1997) i na divadelních scénách, zejména v Praze (Národní divadlo, Laterna magika, Rokoko, Divadlo ABC, Divadlo Komedie, Labyrint). V roce 1989 založil agenturu filmových kaskadérů FILMKA, jejíž vedení posléze předal mladšímu kolegovi Ladislavu Lahodovi. Další celoživotní zálibou mu byla i hra na foukací harmoniku (s profesionální skupinou foukacích harmonik Harmonyton vystupoval v 60. a 70. letech doma i v zahraničí, kde se účastnili soutěží ve Švýcarsku a Belgii). Své vzpomínky zpracoval s Františkem Černochem v knize Pestrý život kaskadéra (2000). Nadace Život umělce mu udělila cenu Senior Prix (2000). – Filmografie: Ledoví muži (1960; r. Vladimír Sís), střm. f. Tarzanova smrt (1962; r. Jaroslav Balík), Limonádový Joe aneb Koňská opera (1964; r. Oldřich Lipský), Každý den odvahu (1964; r. Evald Schorm), střm. f. Případ Daniela (1964; r. Pavel Háša), Poslední růže od Casanovy (1966; r. Václav Krška), U telefonu Martin (1966; r. Milan Vošmik), Dáma kolejích (1966; r. Ladislav Rychman), Transit Carlsbad (1966; r. Zbyněk Brynych), Happy end (1967; r. Oldřich Lipský), Konec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky (1967; r. Václav Vorlíček), Já, spravedlnost (1967; r. Zbyněk Brynych), Rozmarné léto (1967; r. Jiří Menzel), Zločin v šantánu (1968; r. Jiří Menzel), Maratón (1968; r. Ivo Novák), Zabil jsem Einsteina, pánové... (1969; r. Oldřich Lipský), Odvážná slečna (1969; r. František Filip), Den sedmý – osmá noc (1969; r. Evald Schorm), Na kometě (1970; r. Karel Zeman), „Pane, vy jste vdova!“ (1970; r. Václav Vorlíček), Pěnička a Paraplíčko (1970; r. Jiří Sequens), Lucie a zázraky (1970; r. Ota Koval), „Čtyři vraždy stačí, drahoušku“ (1970; r. Oldřich Lipský), Kateřina a její děti (1970; r. Václav Gajer), střm. f. Pan Tau a Claudie (1970; r. Jindřich Polák), Klíč (1971; r. Vladimír Čech), Člověk není sám (1971; r. Josef Mach), Slaměný klobouk (1971; r. Oldřich Lipský), Svět otevřený náhodám (1972; r. Karel Steklý), Oáza (1972; r. Zbyněk Brynych), Lupič Legenda (1972; r. Karel Steklý), Smrt si vybírá (1972; r. Václav Vorlíček), Slečna Golem (1972; r. Jaroslav Balík), Kronika žhavého léta (1973; r. Jiří Sequens), Dny zrady (1973; r. Otakar Vávra), Tři chlapi na cestách (1973; r. Oldřich Lipský), Zločin v Modré hvězdě (1973; r. Antonín Kachlík), Hroch (1973; r. Karel Steklý), Noc na Karlštejně (1973; r. Zdeněk Podskalský), Jáchyme, hoď ho do stroje! (1974; r. Oldřich Lipský), Noc oranžových ohňů (1974; r. Zbyněk Brynych), Dvacátý devátý (1974; r. Antonín Kachlík), povídka Kapsář (r. Tomáš Svoboda) z filmu Motiv pro vraždu (1974), Sokolovo (1974; r. Otakar Vávra), Zbraně pro Prahu (1974; r. Ivo Toman), Drahé tety a já (1974; r. Zdeněk Podskalský), Hvězda padá vzhůru (1974; r. Ladislav Rychman), Za volantem nepřítel (1974; r. Karel Steklý), Tobě hrana zvonit nebude (1975; r. Vojtěch Trapl), Hudba kolonád (1975; r. Vladimír Sís), Sarajevský atentát (1975; r. Veljko Bulajić), Smrt na černo (1976; r. Ivo Toman), Smrt mouchy (1976; r. Karel Kachyňa), Náš dědek Josef (1976; r. Antonín Kachlík), Honza málem králem (1977; r. Bořivoj Zeman), Což takhle dát si špenát (1977; r. Václav Vorlíček), Zítra vstanu a opařím se čajem (1977; r. Jindřich Polák), Ať žijí duchové! (1977; r. Oldřich Lipský), Talíře nad Velkým Malíkovem (1977; r. Jaromil Jireš), Adéla ještě nevečeřela (1977; r. Oldřich Lipský), Osada Havranů (1977; r. Jan Schmidt), Hněv (1977; r. Zbyněk Brynych), Rusalka (1977; r. Petr Weigl), Hrozba (1978; r. Zdenek Sirový), Čistá řeka (1978; r. Štěpán Skalský), Lvi salónů (1978; r. Jaromír Borek), Past na kachnu (1978; r. Karel Kovář), Víťaz (1978; r. Dušan Trančík), Píseň o stromu a růži (1978; r. Ladislav Rychman), Střepy pro Evu (1978; r. Rudolf Adler), Balada pro banditu (1978; r. Vladimír Sís), Já jsem Stěna smrti (1978; r. Jaroslav Balík), Vražedné pochybnosti (1978; r. Ivo Toman), Smrt stopařek (1979; r. Jindřich Polák), Postavení mimo hru (1979; r. Ivo Novák), Modrá planeta (1979; r. Jiří Svoboda), Pátek není svátek (1979; r. Otakar Fuka), Hordubal (1979; r. Jaroslav Balík), Lásky mezi kapkami deště (1979; r. Karel Kachyňa), Julek (1979; r. Ota Koval), Hodinářova svatební cesta korálovým mořem (1979; r. Tomáš Svoboda), Rukojmí v Bella Vista (1980; r. Jiří Sequens), Temné slunce (1980; r. Otakar Vávra), Blues pro EFB (1980; r. Vladimír Sís), Svítalo celou noc (1980; r. Václav Matějka), Signum laudis (1980; r. Martin Hollý), Rytmus 1934 (1980; r. Jaroslav Balík), Postřižiny (1980; r. Jiří Menzel), Něco je ve vzduchu (1980; r. Ludvík Ráža), Koncert (1980; r. Jan Schmidt), Zakázaný výlet (1981; r. Štěpán Skalský), Noční jezdci (1981; r. Martin Hollý), Hodina života (1981; r. Václav Matějka), Buldoci a třešně (1981; r. Juraj Herz), Řetěz (1981; r. Jiří Svoboda), Tajemství hradu v Karpatech (1981; r. Oldřich Lipský), Monstrum z galaxie Arkana (1981; r. Dušan Vukotić), Víkend bez rodičů (1981; r. Jiří Hanibal), V podstatě jsme normální (1981; r. Otakar Fuka), Pozor, vizita! (1981; r. Karel Kachyňa), Upír z Feratu (1981; r. Juraj Herz), Příjemce platí v dolarech (TV-1981; r. Evžen Sokolovský), Má láska s Jakubem (1982; r. Václav Matějka), S tebou mě baví svět (1982; r. Marie Poledňáková), Slaná růže (1982; r. Janusz Majewski), Neúplné zatmění (1982; r. Jaromil Jireš), Šílený kankán (1982; r. Jaroslav Balík), Vítr v kapse (1982; r. Jaroslav Soukup), Příhody pana Příhody (1982; r. Karel Steklý), Vinobraní (1982; r. Hynek Bočan), Od vraždy jenom krok ke lži (1982; r. Petr Tuček), Srdečný pozdrav ze zeměkoule (1982; r. Oldřich Lipský), Únos Moravanky (1982; r. Milan Muchna), Jára Cimrman, ležící, spící (1983; r. Ladislav Smoljak), Putování Jana Amose (1983; r. Otakar Vávra), Fandy ó Fandy (1983; r. Karel Kachyňa), Slavnosti sněženek (1983; r. Jiří Menzel), Anděl s ďáblem v těle (1983; r. Václav Matějka), Záchvěv strachu (1983; r. Jaroslav Soukup), Levé křídlo (1983; r. Jiří Hanibal), Vrak (1983; r. Ivo Toman), „Babičky dobíjejte přesně!“ (1983; r. Ladislav Rychman), Tři veteráni (1983; r. Oldřich Lipský), Slunce seno jahody (1983; r. Zdeněk Troška), …a zase ta Lucie! (1983; r. Jindřich Polák), Dva kluci v palbě (1983; r. Václav Gajer), Propast (TV-1983; r. Bruno Šefranka), Atomová katedrála (1984; r. Jaroslav Balík), Kariéra (1984; r. Julius Matula), Fešák Hubert (1984; r. Ivo Novák), Rumburak (1984; r. Václav Vorlíček), Noc smaragdového měsíce (1984; r. Václav Matějka), Láska s vůní pryskyřice (1984; r. Jiří Hanibal), Všechno nebo nic (1984; r. Štěpán Skalský), Až do konce (1984; r. Antonín Kopřiva), Stín kapradiny (1984; r. František Vláčil), Rubikova kostka (TV-1984; r. Jiří Svoboda), Této noci v tomto vlaku (TV-1984; r. Jiří Svoboda), …nebo být zabit (1985; r. Martin Hollý), Výjimečná situace (1985; r. Jaromír Borek), Mravenci nesou smrt (1985; r. Zbyněk Brynych), Veronika (1985; r. Otakar Vávra), Jako jed (1985; r. Vít Olmer), Vesničko má středisková (1985; r. Jiří Menzel), Čarovné dědictví (1985; r. Zdeněk Zelenka), Dobré světlo (1986; r. Karel Kachyňa), Antonyho šance (1986; r. Vít Olmer), Krajina s nábytkem (1986; r. Karel Smyczek), Pěsti ve tmě (1986; r. Jaroslav Soukup), Můj hříšný muž (1986; r. Václav Matějka), Jsi falešný hráč (1986; r. Zdeněk Zelenka), Černá punčocha (1986; r. Otakar Fuka), Veselé vánoce přejí chobotnice (1986; r. Jindřich Polák), povídka Tramvaj do Poděbrad (r. Václav Křístek) z filmu Přátelé bermudského trojúhelníku (1987), Proč? (1987; r. Karel Smyczek), povídka Příběh ohnivé Toničky (r. Jan Kubišta) z filmu Figurky ze šmantů (1987), Náhodou je príma! (1987; r. Radovan Urban), Šašek a královna (1987; r. Věra Chytilová), Jak básníkům chutná život (1987; r. Dušan Klein), Bony a klid (1987; r. Vít Olmer), Copak je to za vojáka… (1987; r. Petr Tuček), Pravidla kruhu (1987; r. Miroslav Balajka), Kam, pánové, kam jdete? (1987; r. Karel Kachyňa), O zatoulané princezně (1987; r. Antonín Kachlík), Dům pro dva (1987; r. Miloš Zábranský), Počkej si na bílé štěstí (TV-1987; r. Vladimír Blažek), Kamarád do deště (1988; r. Jaroslav Soukup), Tichý společník (1988; r. Zdeněk Flídr), Anděl svádí ďábla (1988; r. Václav Matějka), Stupně poražených (1988; r. Julius Matula), Pan Tau (1988; r. Jindřich Polák), Horká kaše (1988; r. Radovan Urban), Uf-oni jsou tady (1988; r. Ota Koval), Kopytem sem kopytem tam (1988; r. Věra Chytilová), Piloti (1988; r. Otakar Fuka, Igor Biťukov), Jonáš II aneb Jak je důležité míti Melicharovou (1988; r. Vladimír Sís), povídka Na brigádě z filmu Pražská 5 (1988; r. Tomáš Vorel), Straka v hrsti (1988; r. Juraj Herz), Slunce, seno a pár facek (1989; r. Zdeněk Troška), Atrakce švédského zájezdu (1989; r. Zoran Gospić), Člověk proti zkáze (1989; r. Štěpán Skalský), Konec starých časů (1989; r. Jiří Menzel), povídka Dlužný výstřel z filmu Divoká srdce (1989; r. Jaroslav Soukup), Volná noha (1989; r. Julius Matula), Jestřábí moudrost (1989; r. Vladimír Drha), Dynamit (1989; r. Milan Cieslar), Poslední motýl (1990; r. Karel Kachyňa), Král kolonád (1990; r. Zeno Dostál), Pražákům, těm je hej (1990; r. Karel Smyczek, Michael Kocáb), Vracenky (1990; r. Jan Schmidt), La dame de Berlin (TV-1990, Dáma z Berlína; r. Pierre Boutron – TV), Kamarád do deště II. Příběh z Brooklynu (1992; r. Jaroslav Soukup), Don Gio (1992; r. Michal Caban, Šimon Caban), Dědictví aneb Kurvahošigutentag (1992; r. Věra Chytilová), Stalingrad (1992, Stalingrad; r. Joseph Vilsmaier), Krvavý román (1993; r. Jaroslav Brabec), Kanárská spojka (1993; r. Ivo Trajkov), Chained Heat II (1993, Peklo v řetězech 2; r. Lloyd A. Simandl – V), Cesta peklem (1995; r. Martin Hollý), Jak chutná smrt (1995; r. Milan Cieslar), Jméno kódu Rubín (1996; r. Jan Němec), Downdraft (TV-1996, Podzemní komando; r. Michael Mazo – TV), Byl jednou jeden polda III – major Maisner a tančící drak! (1999; r. Jaroslav Soukup), Crackerjack 3 (1999; r. Lloyd A. Simandl – TV), Stará láska nerezaví (TV-2003; r. Ondřej Kepka) Obsluhoval jsem anglického krále (2006; r. Jiří Menzel). -fik-