Edith Méra

Francouzská herečka Edith Méra měla předpoklady stát se velkou hvězdou, zemřela ale příliš mladá a ačkoliv do své předčasné smrti natočila přes dvacet filmů, většina z nich je i ve Francii dnes prakticky zapomenutá, což vedlo i k zapomnění na herečku samotnou. Její životní příběh tak dnes nabízí více otazníků než faktů, počínaje původem. Prameny uvádějí italskou národnost, což je ale diskutabilní vzhledem k typicky německému jménu, s nímž se herečka narodila (Edith Marie Zeibert). Do Německa některé zdroje situují i její rodiště, s největší pravděpodobností se ale narodila v Meranu v tehdejším Rakousku-Uhersku (dnes Itálii). Na rodiště ostatně odkazuje i její umělecký pseudonym Méra.

Svou mladistvou touhu po herectví začala realizovat ve dvacátých letech v Paříži a vystupovala na divadelních scénách zaměřených na operetní a muzikálový repertoár. Inklinaci k tomuto žánru projevila ostatně i v jednom ze svých prvních snímků, zfilmované operetě MAM´ZELLE NITOUCHE (1931). Mezitím se objevila také ve francouzské verzi C.K. POLNÍHO MARŠÁLKA (Le monsieur maréchal, 1931), kterou ve Francii natočil Karel Lamač, následně spolupracovala i s dalším českým režisérem Karlem Antonem. Zmínku si zaslouží její role Milady de Winter v prvním zvukovém zpracování TŘÍ MUŠKETÝRŮ (Les trois mousquetaires, 1932) režiséra Henriho Diamant-Bergera.

S Edith Méra se mohli seznámit i diváci v tehdejších československých kinech, velkou roli hrála ve filmové verzi populární divadelní hry SLEČNA JOSEFÍNKA – MOJE ŽÍNKA (Mademoiselle Josette – ma femme, 1933). Ke spolupráci ji přizval také legendární filmař Abel Gance, jeho film POLICHE (1934) však nedosahoval kvalit jiných jeho prací. Poslední film s Edith Méra, nenáročná komedie LE COMTE OBLIGADO (1934), přišel do kin jen pár dní před její smrtí.

Edith Méra zemřela náhle, nečekaně a rychle v důsledku špatně léčeného abscesu na rtu 24. února 1935, měla krátce po třicátých narozeninách. Jednu z hlavních rolí v roztočeném filmu BOŽSKÁ (Divine, 1935) slavného režiséra Maxe Ophülse místo ní převzala Gina Manes.

Autor: argenson