Norman Wisdom vyrůstal v dětském domově, když mu bylo 11 let, utekl, ale za nějaký čas se vrátil a v době školní docházky se stal poslíčkem v obchodu s potravinami a to do doby ukončení školní docházky ve 14ti letech.
Přestěhoval se do Cardiffu a stal se plavčíkem v námořnictvu. Pracoval také jako horník, číšník, pak se přihlásil jako bubeník u 10. královských husarů britské armády a v roce 1930 byl vyslán jako člen kapely do Indie. Zde získal vzdělání osvědčením, jezdil koně, byl v muší váze mistr v boxu, v britské armádě v Indii, ještě se učil hrát na trubku a klarinet. Při provozování rutinných boxerských komedií zjistil, že má talent na vytváření zábavy a začal rozvijet své schopnosti jako hudebník a bavič.
Po odchodu od armády si udělal řidičský průkaz a jezdil jako soukromý řidič na pronájem automobilů a aby si zlepšil svojí výslovnost, vzal si ještě práci operátora na telefonu v noci. Když vypukla válka, byl poslán na práci v komunikačním centru, ve velitelském bunkru v Londýně, kde připojoval telefonní hovory od válečných velitelů k předsedovi vlády. Dokonce se několikrát osobně setkal s Winstonem Churchillem, při několika příležitostech.
Po charitativním koncertě na radnici v Cheltenhamu přišel za ním herec Rex Harrison a požádal Normana, aby se stal profesionálním bavičem. Po válce a odchodu z armády se v 31 letech stává profesionálním bavičem a jeho vzestup na vrchol byl velmi rychlý. Přijal oblek od kouzelníka Davida Nixona, na hlavu nasadil placatou čepici na křivo, vzal zmuchlaný límec a rozdrcenou kravatu. S tímto znakem bylo snadné ovládnout filmovou kariéru. Do dvou let je z něj hvězda a stává se z něj klaun pro obrovská publika.
Padesátá léta jsou pro herce filmová, jde z jednoho filmu do druhého a dostává se i k cenám za výkon. Nebudeme si lhát, že na začátku filmové kariéry musel hrát jenom epizodní roličky školníků nebo stín boxera a také roli Normana (Vtip a moudrost, Problémy v obchodě, Svědek, který nepromluvil). Na konci 50. let přišla na svět figurka Normana Pitkina ve filmu Náměstí Peg a směšného pana Pitkina si zahrál i v dalších pokračováních (On the Beat; Zásah v pravou chvíli; Ranní ptáče).
V roce 1966 odešel do USA a vystupoval na Broadwayi, kde za hudební komedii Happy Walking byl nominován na Tony Award. Vystupoval velmi často v Tv, a proto hrál hodně v televizních filmech a seriálech (Music Hall; Poslední léta Wineho; Dalziel a Pascoe) a vystupoval ve velkém množství show jako host.
Dne 31. prosince 1976 se svojí písní Protože jsem blázen vystoupil na BBC 1 pro královnu Alžbětu II. k její stříbrné svatbě, což nebylo poprvé, zazpíval na mnoha představeních, poprvé již v roce 1952.
Byl milovníkem aut, vlastnil 1987 Rolls - Royce Spirit a Jaguar S - Type a když v roce 2005 nebyl schopen i kvůli zdravotním problémům obnovit platnost průkazu, auta prodal a oznámil odchod do důchodu.
V soukromém životě měl dvě manželky. Má dvě děti Nicholase a Jacquelinu s Fredou Isobel Simpsonovou, která byla tanečnicí, rozvedli se a ona umírá v Brightonu v roce 1992.
Jeho životní role Pitkina v hořké komedii Zásah v pravou chvíli je absolutní vrcholné dílo, při kterém se diváci baví i po padesáti letech. Příběh je prostý, Pitkin chce pomoci malé holčičce, ale to se musí za ní dostat do nemocnice, kde na sebe kupí jeden bláznivý gag za druhým, až jde po zádech mráz, jak se mu nic nedaří. Norman ve filmu využil pohybové nadání ve finální taneční scéně na charitativním večírku pro sirotky a nemocné děti.
Herec má na schodech do baru svoji sochu.
Autor: jarda53 .
