Alexej Okuněv

Herec Alexej Okuněv zdědil po své matce, sochařce výtvarné nadání přesto ho lákalo divadlo.

Divadlo: Přestože Alexej Okuněv nikdy nehrál v žádném amatérském dětském souboru, po skončení základní školy ho to táhlo k divadlu a on chtěl začít třeba jako osvětlovač. Na doporučení známého zkusil štěstí v Černém divadle Jiřího Srnce, kam byl jako elév na základě pantomimických vloh r. 1963 přijat. Po čtyřletém angažmá u zdejšího souboru a po neúspěšném pokusu o přijetí na grafickou školu uspěl A. Okuněv hned na poprvé u přijímacích zkoušek na pražskou Divadelní akademii muzických umění. Jako čerstvý absolvent nastoupil r. 1973 do Východočeského divadla Pardubice a poté prošel oblastními i pražskými scénami. Hrát Okuněva na divadelních prknech viděli návštěvníci Činoherní studia Ústí nad Labem, Západočeského divadla Cheb, Divadla Za Branou II, nebo Minoru. Na prknech co znamenají svět si Okuněv zahrál jak v klasickém tak v novém repertoáru. Na jevišti Okuněva potkaly role Becketta, Čechova, Gogola i Shakespearea. Naposledy hrál Alexej Okuněv v Divadle Na Jezerce Jana Hrušínského, kde účinkoval v italské komedii Kaviár nebo čočka a v dramatizaci slavného románu Jaroslava Havlíčka Petrolejové lampy.

Film: Nesmrtelnost A. Okuněvovi přinesly celovečerní pohádky, v nichž hrál. Dodnes zůstane králem Ledového moře z Kachyňovy Malé mořské víly i Měsíčníkem z Vorlíčkova filmu Princ a Večernice. Tyto filmy také patrně zůstanou nejznámějšími úlohami A. Okuněva, který před kamerou debutoval ještě jako student herectví menší úlohou Ricarda ve filmu Antonína Máši Rodeo. Velkou hereckou příležitost, přímo hlavní roli, mladého delikventa Jiřího Hudečka, nabídnul Okuněvovi režisér Antonín Kachlík v kriminálním filmu Jezdec formule risk. Alexeje Okuněva jsme viděli také v roli vykutáleného zelináře Ivana v Menzelově dramatu Kdo hledá zlaté dno nebo coby oddaného strážce státní hranice v tendenční drámě odehrávající se v čase 5o. let režiséra Ivo Nováka Na konci světa. Přelom 7o. a 8o. let prožil Okuněv s filmem jen v malých nebo episodních rolích. A. Okuněv má na svém filmovém hereckém kontě také jednu historickou osobnost. Díky Františku Vláčilovi byl Okuněv Karlem Sabinou v životopisném filmu Mág o Karlu Hynku Máchovi. Naposledy si Alexej Okuněv před filmovou kamerou zahrál v černé komedii Karla Janáka Ro©k podvraťáků, kde ztvárnil mafiána Párátka.

Jako divadelní a filmový herec Alexej Okuněv po dlouhé a těžké nemoci ve věku 6o let zemřel.

Divadlografie (výběr): Samuel Beckett - Čekání na Godota; Whilliam Shakespeare - Troilus a Kressida, Nikolaj Vasiljevič Gogol - Ženitba, Jaroslav Havlíček - Petrolejové lampy; Giulio Scarnicci & Renzo Tarabusi - Kaviár nebo čočka; Nikolaj Vasiljevič Gogol - Revizor, Karel Steigerwald: Dobové tance, Anton Pavlovič Čechov - Tři sestry; ...

Autor: řepešínský

začínal v roce 1963 v Černém divadle Jiřího Srnce. Po čtyřletém angažmá byl přijat na DAMU. Po ukončení studia (1973) hrál čtyři sezony ve Východočeském divadle v Pardubicích a poté na dalších oblastních a pražských scénách: Činoherní studio Ústí nad Labem (1978-1988), Západočeské divadlo Cheb (1988-1990), Divadlo za branou II (1990-95) a divadlo Minor (1993-98). V posledních letech spolupracoval s Divadelní společností Jana Hrušínského v Divadle Na Jezerce. Před kamerou debutoval menší úlohou v Mášově přepisu novely Karla Štorkána Rodeo. Velkou příležitost mu přinesla hlavní role mladého delikventa Jirky Hudečka v Kachlíkově příběhu s tematikou kriminality mládeže Jezdec formule risk. Z následujících, většinou menších a epizodních rolí zaslouží pozornost postava vládce Ledového moře v Kachyňově andersenovské pohádce Malá mořská víla a Měsíčník ve Vorlíčkově pohádce Princ a Večernice. Ve Vláčilově máchovském portrétu Mág. zpodobnil Karla Sabinu a naposled se na plátně objevil jako mafián Párátko v kriminální komedii Ro(c)k podvraťáků.
-fik-, Filmový přehled 2008/4