Jan Weiss

Jan Weiss se narodil v roce 1892 v Jilemnici, kde měl jeho tatínek krám s kůžemi. V roce 1905 zahájil studium na gymnáziu v Hradci Králové, které ukončil maturitou v roce 1913 ve Dvoře Králové. Po dvou semestrech na právech ve Vídni byl odveden a byl poslán nejprve na italskou a později na ruskou frontu.

V roce 1916 byl u Tarnopole na Ukrajině zajat, odveden do zajateckého tábora v Tockoje. Na jaře roku 1919 byl přesunut do tábora Berezovka na Sibiři. Tam se přihlásil do čs. legií a prošel výcvikem v Žitomiru. Protože v mrazech přišel o prst, byl zařazen do kanceláře. Domů do Čech se vrátil až koncem února 1920. Od měsíce září téhož roku byl zaměstnán jako úředník na ministerstvu veřejných prací. Krátce po okupaci musel odejít do výslužby, protože byl legionářem. Po osvobození vlasti v roce 1945 se na své pracoviště vrátil. Do důchodu odešel v říjnu 1947 a věnoval se pak již zejména literární činnosti.

Již od dvacátých let přispíval do časopisů Československá samostatnost, když zde otiskl svou první povídku Ruce /1924/, časopis Cesta /1924, zde otiskl povídku Sen/, na pokračování povídky Bianca Braselli a Rádio – růže – ruka /1926/, na pokračování také vycházel Dům o tisíci patrech /1929/, v časopise Legionářské besedy drama Penza /1926/, v Topičově sborníku, aj.

Po roce 1945 pak psal pro Literární noviny, Nový život, Lidové noviny, Host do domu, Plamen, Květy a Dikobraz aj. Spolupracoval s Čs. rozhlasem a napsal rozhlasové hry - Trojúhelník /1933/, Návštěva z hvězd /1948, knižně pod titulem Poselství z hvězd v souboru Družice a hvězdoplavci/, Jeden z devíti /1961/. Jedna z jeho povídek Fantom smíchu byla pro rozhlas upravena jako Trampoty se jménem /1943, dram. František Novotný/.

Povídka Prasklá váza z knihy Země vnuků byla uvedena jako hra pro mládež pod názvem Najdu tě /1962, dram. Svatopluk Skládal/. Podle románové předlohy Spáč ve zvěrokruhu, byl natočen film Sladký čas Kalimagdory /1968,sc. a rež. Leopold Lahola/. Televizní studio Bratislava podle prózy Slavný pes natočilo stejnojmenný televizní film, který byl uveden až v roce 1990, i když byl hotov a připraven k zveřejnění v roce 1971; sc. Tibor Vichta, rež. Peter Solana/. Tento televizní film měl na Slovensku premiéru až v roce 1992.

Podle Weissovy hry Tři dny Kristiny Bojarové vznikl televizní snímek Momentální indispozice Kristiny Bojarové při nedělním obědě v kruhu rodiny /1984/. Podle románu Zázračné ruce byla připravena televizní hra Dotyk zla /1986, rež. Jana Semschová, sc. Jaroslav Klíma/, podle povídky Bianka Braselli, dáma se dvěma hlavami byla natočena stejnojmenná televizní inscenace /1987, rež. a sc. Miroslava Valová/ a podle prózy Dva sny vznikl televizní film Sen /2002, sc. a rež. Miloš J. Kohout/.

Jan Weiss zemřel ve svých nedožitých 80ti letech v roce 1972 v Praze.


Erkul

Autor: Erkul