Jerzy Stuhr

V roce 1970 absolvoval filologickou fakultu na Jagelonské univerzitě v Krakově a v roce 1972 ukončil hereckou fakultu na krakovské Vysoké divadelní škole (PWST). Poté nastoupil angažmá do krakovského divadla Starý Teatr (jeho členem je dodnes), kde debutoval roku 1971 pod režijním vedením Andrzeje Wajdy úlohou Verchovenského v Camusové dramatizaci Dostojevského románu Ses/. Z dalších roli, s nimiž zde slavil úspěch, vynikají Wysocki v historickém dramatu Stanislawa Wyspiaňského Listopadová noc (1974) a dánský kralevic v Shakespearově dramatu Hamlet (1981). Popularitu mu přineslo v polovině 70. let moderování cyklu televizních programů Spotkania z ballad^ (Setkání s baladou). Ve druhé polovině 70. let na sebe upozornil zejména ve filmech tzv. morálního neklidu, v nichž tvůrci zkoumali etické problémy soudobé polské společnosti. Nevytvořil však stabilní typ hrdiny, naopak hrál postavy, jejichž lidské vlastnosti a hodnoty se pohybují v širokém rozpětí. Za roli pořadatele tanečních zábav a konferenciéra Lutka Danielaka v dramatu Předtanečník (režie F. Falk) získal Zlatou plaketu na MFF v Chicagu 1979. Bronzovými gdaňskými Ivy na národním festivalu v Gdaňsku 1979 byly oceněny výkony, jaké podal ve dvou povahové rozdílných postavách: kinoamatér Filip Mosz, který se na cestě za splněním svých ideálů setkává s různými problémy a konflikty společenského charakteru, ve filozofující výpovědi Amatér (režie K. Kieslowski); mladý dobrosrdečný profesor dějepisu Zbigniew Ejmont, o jehož rozepři s bezohledným profesorem tělocviku (K. Zaleski) pojednává psychologické drama Šance (režie F. Falk). Vedle vážných postav ztělesnil také řadu komicky laděných hrdinů, především ve filmech Juliusze Machulského: vychytralý a prostopášný Max, jeden ze dvou zhibernizovaných mužů (O. tukaszewicz), kteří se po rozmrazení ocitnou v přetechnizované podzemní ženské říši, ve sci-ft komedii Sexmise; Velký jedlík, tvrdý vládce trpasličí říše, ve fantaskní komedii King Size; americký profesionální pistolník polského původu Johnny Pollack, pověřený chicagskou mafií, aby zastřelil uprchlého zrádce (V. Golovin), v retrokomedií Dójř vu. V roce 1994 debutoval jako filmový režisér erotickou komedií na motivy povídky Jerzyho Pilcha Seznam cizoložnic, k níž napsal scénář a ztělesnil v ní vysokoškolského asistenta Gustawa, který dostane za úkol provázet po Krakově švédského hosta. Je laureátem mnoha ocenění z divadelních a filmových festivalů, na filmových setkáních vtagowé 1980 získal speciální Zlatý hrozen jako hvězda roku. Je spoluautorem dialogů k několika filmům a věnuje se rovněž pedagogické činnosti na krakovské PWST (je jejím rektorem) i v zahraničí. Počátkem února 1991 hostoval v Praze a byl oficiálním hostem MFF v Karlových Varech 1995 a MFF Praha 1996. Na Slovensku hostoval na l. ročníku MFF filmových klubů v Banské Bystrici 1995.
ART Film 2003

Bibliografie:
a Práce, 19.7.1995. strana 13 (rozhovor).
a MF Dnes. 13.7.1995, strana 13.
a Interview, 1993. číslo 12, strany 14-15 (rozhovor).
a Rudé právo, 1993, číslo 13, strana 7 (rozhovor).
a Kino, 1991, číslo 4, strana 2.
a Kinorevue, 1991, číslo 10, strana 2.
a Lidová demokracie, 14.2.1991. strana 8 (rozhovor).
a Kino, 1986, číslo 2, strany 8-9.
a Film a divadlo, 1986, číslo 13, strany 18-21 (rozhovor).

Autor/Zdroj: /