František Řehák

František Řehák pocházel ze živnostnické rodiny z Nového Bydžova, k divadlu jej přivedla matka, která nadšeně ochotničila. Bez herecké průpravy, pouze se zkušenostmi z amatérského divadla, nastoupil František Řehák po válce do svého profesionálního angažmá ve Středočeském divadle v Mladé Boleslavi (1945-1948), pak přešel do Městského oblastního divadla v Olomouci (1948-1951), jeho další štací bylo Divadlo pracujících v Gottwaldově (1951-1959). Natrvalo se pak znovu vrátil na olomouckou scénu, která později nesla jméno Divadlo Oldřicha Stibora (1959-1988). František Řehák má za sebou přes 6000 odehraných představení, v nichž sehrál přes 300 postav (z toho dvě třetiny v Olomouci), z těch hlavních je na místě vyzvednout hru Jegor Bulyčev a ti druzí, maršála si zahrál v Čapkově Bílé nemoci, v průběhu let si vyzkoušel celkem tři role v Našich furiantech. V letech 1966-1967 krátce působil v legendárním Divadle Za branou, kde hrál v představeních Maškary z Ostende, Tři sestry nebo Slavík k večeři. S některými kolegy uváděl pak v 70. letech v Divadle hudby, na nichž se podílel také jako režisér. Již jako penzista hostoval počátkem 90. let ve Vinohradském divadle (Dohazovačka).

Jako celoživotně mimopražský herec byl František Řehák dlouho opomíjen, jeho debutem na filmovém plátně byla postava lodního důstojníka ve fantastickém filmu VYNÁLEZ ZKÁZY (1958). Dostatečné zviditelnění mu umožnil až Jiří Menzel, který jej poprvé obsadil do úspěšného snímku ROZMARNÉ LÉTO (1967), kde hrál po boku R. Hrušínského a V. Brodského. S Jiřím Menzelem pak spolupracoval i v dalších letech, a i když se jednalo již o významově menší role, umožňovaly Řehákovi pravidelně se připomínat v kvalitních filmařských počinech (ZLOČIN V ŠANTÁNU, 1968; SKŘIVÁNCI NA NITI, 1969; NA SAMOTĚ U LESA, 1976; POSTŘIŽINY, 1980; SLAVNOSTI SNĚŽENEK, 1983; KONEC STARÝCH ČASŮ, 1989). Objevil se ostatně i v zatím posledním Menzelově filmu OBSLUHOVAL JSEM ANGLICKÉHO KRÁLE (2006).

Po Menzelovi začali Řeháka oslovovat i jiní režiséři a v 70. a 80. letech točil několikrát ročně, v řadě filmů různých žánrů sehrál postavy různých profesí, například lékařů, farářů, často také nadřízených hlavních hrdinů, případně jejich otců. Jedinou hlavní roli kriminalisty dostal v nepříliš zdařilém filmu MĚSTO NIC NEVÍ (1975), z jeho pozdějších úloh stojí za zmínku tovární mistr Kalousek ve filmu DNESKA PŘIŠEL NOVÝ KLUK (1981) nebo Josef Čapek v životopisném titulu ČLOVĚK PROTI ZKÁZE (1989). I ve vysokém věku a přes četné zdravotní problémy se František Řehák stále objevuje na filmovém plátně (POČETÍ MÉHO MLADŠÍHO BRATRA, 2000; VATERLAND – LOVECKÝ DENÍK, 2004).

Od konce 60. let Řehák spolupracoval také s televizi, vzhledem ke svému působišti v Olomouci převážně v produkci brněnského a ostravského studia, překvapivě četnější je jeho filmografie až po odchodu do důchodu, kdy často točil v Praze, a to především pohádky, znovu se ale uplatnil i v dramatickém žánru (PŘÍTELKYNĚ Z DOMU SMUTKU, 1992).

František Řehák byl od roku 1945 členem Komunistické strany, po roce 1968 byl ale vyloučen, což se promítlo do jeho zákazu účinkování v televizi, který trval až do roku 1982. V roce 1998 získal Cenu města Olomouce za celoživotní umělecký přínos. Z manželství s Věrou, rozenou Uhlířovou, má František Řehák dva syny, z nichž Ivan (*1950) je též divadelním a filmovým hercem.

Autor: argenson

Od 1945 oblastní divadla (Ml.Boleslav, Gottvaldov, Olomouc). V letech 1966-68 hostování v DZB. První filmová příležitost až v Rozmarném létě J.Menzela. V pozdějších letech uplatnění nejen u J.M., ale i v řadě menších rolí u jiných režisérů. První významná filmová role potkala tohoto moravského herce v¦době jeho hostování v¦Krejčově Divadle za branou - byl to abbé ve filmu Jiřího Menzela ROZMARNÉ LÉTO (1968). V¦následujících letech si zahrál ještě mnoho menší rolí: SKŘIVÁNCI NA NITI (1969), NA SAMOTĚ U LESA (1976), POSTŘIŽINY (1980), DNESKA PŘIŠEL NOVÝ KLUK (1981), DOBRÉ SVĚTLO (1986), SLAVNOSTI SNĚŽENEK (1983), VÁŽENÍ PŘÁTELÉ, ANO (1989), ČLOVĚK PROTI ZKÁZE (1989), KONEC STARÝCH ČASŮ (1989), CESTA PEKLEM (1995), KONTO SEPARATO (1997).

Od 1945 oblastní divadla (Ml.Boleslav, Gottvaldov, Olomouc). V letech 1966-68 hostování v DZB. První filmová příležitost až v Rozmarném létě J.Menzela. V pozdějších letech uplatnění nejen u J.M., ale i v řadě menších rolí u jiných režisérů. První významná filmová role potkala tohoto moravského herce v¦době jeho hostování v¦Krejčově Divadle za branou - byl to abbé ve filmu Jiřího Menzela ROZMARNÉ LÉTO (1968). V¦následujících letech si zahrál ještě mnoho menší rolí: SKŘIVÁNCI NA NITI (1969), NA SAMOTĚ U LESA (1976), POSTŘIŽINY (1980), DNESKA PŘIŠEL NOVÝ KLUK (1981), DOBRÉ SVĚTLO (1986), SLAVNOSTI SNĚŽENEK (1983), VÁŽENÍ PŘÁTELÉ, ANO (1989), ČLOVĚK PROTI ZKÁZE (1989), KONEC STARÝCH ČASŮ (1989), CESTA PEKLEM (1995), KONTO SEPARATO (1997).

Autor/Zdroj: /Sber