Josef Pinkava

Pinkava pochází z východočeského Dobrošova, vystudoval reálné gymnázium v Náchodě (1939), poté absolvoval ještě učitelský ústav, taktéž v Náchodě, kde v roce 1941 složil druhou maturitní zkoušku. V letech 1942-1943 byl totálně nasazen v uhelných dolech a elektrárně v Malých Svatoňovicích, dalším nuceným pracem pak unikl založením rodiny (1943). Po druhé světové válce pak krátce působil jako učitel měšťanské školy v Náchodě. Od mládí se zároveň věnoval fotografování a zajímal se o film. To také vedlo jeho další kroky do filmového studia ve Zlíně, kam nastoupil v roce 1946. Začal pracovat jako asistent režie, mezitím v roce 1948 vstoupil do Komunistické strany.

Zlínské filmové ateliéry se staly celoživotním Pinkavovým působištěm, již krátce po svém nástupu se dostal k filmové režii a v letech 1949-1959 byl režisérem nebo scénáristou asi 50 krátkých dokumentárních filmů pro potřeby škol, převážně z výrobního procesu. Ateliéry ve Zlíně vznikly původně pro potřeby natáčení reklamních filmů firmy Baťa, po válce zde pak vznikla řada krátkých filmů a právě Josef Pinkava ve spolupráci s dalšími tvůrci (například Hermína Týrlová) přetvořil zdejší studio v předního výrobce filmů pro děti a mládež. Právě s Týrlovou se Pinkava jako spolurežisér podílel na svých prvních dětských filmech UZEL NA KAPESNÍKU (1958) a ZTRACENÁ PANENKA (1959), které byly animované. Pinkavovou první samostatnou režií pro děti byl krátký film PĚTIKORUNA (1959). Následovalo několik dalších krátkých nebo středometrážních filmů a spolu s nimi také první významné úspěchy, což dokládají ocenění Stříbrná gondola na festivalu v Benátkách (1961) za krátký film KINO (1961) nebo Grand Prix na festivalu v La Plata (1962).

Počátkem 60. let se pak Pinkavova filmografie začala rozrůstat o celovečerní filmy. Prvním z nich byl rodinný snímek z družstevního prostředí PRÁZDNINY S MINKOU (1962); tento úsměvný prázdninový příběh je dnes již dávno zapomenutý, ale protože vznikl v době, kdy se teprve začínaly točit filmy pro děti, dosáhl značné popularity (titulní píseň zde zpíval začínající Karel Gott). Film získal řadu ocenění včetně hlavní ceny Lva sv. Marka na festivalu v Benátkách. Oblíbený byl také další film IVANA V ÚTOKU (1963), zatímco následující filmy pro starší diváky v sobě obsahovaly morální poselství a nemohly obstát v konkurenci filmů nové vlny (NEOBYČEJNÁ TŘÍDA, 1964; KOČKY NEBEREM, 1966), přesto je provázela další ocenění. Za své postoje koncem 60. let byl Josef Pinkava v roce 1969 vyloučen z Komunistické strany, ale protože se věnoval apolitické tvorbě pro děti, mohl nadále točit. Z jeho filmografie sedmdesátých let vyniká snímek METRÁČEK (1971), který vsadil na osvědčenou literární předlohu, nebo pozdější rodinné drama CHLAPI PŘECE NEPLÁČOU (1979) s výborným Ladislavem Frejem (tento film získal také několik ocenění). Pinkava se sporadicky vracel také ke krátkému filmu, a to velmi úspěšně – za film POŠTOVSKÝ PANÁČEK (1974) získal cenu Grand Prix na mezinárodním festivalu krátkých filmů v Teheránu. Na domácích festivalech dětských filmů zabodovala komedie TEREZU BYCH KVŮLI ŽÁDNÉ HOLCE NEOPUSTIL (1976), na jejíchž nevysokých kvalitách již značně zapracoval čas.

Z dekády let osmdesátých byl úspěšný film KOPRETINY PRO ZÁMECKOU PANÍ (1980), který mimo jiných cen dostal zvláštní cenu poroty na 12. mezinárodním festivalu filmů pro děti v italském Giffoni Valle Liana, největší přehlídce tohoto druhu na světě. Pak se Pinkava vrátil k osvědčenému tématu děti a sport ve filmu MALÝ VELKÝ HOKEJISTA (1982), který byl oceněn mimo jiné na festivalu v Moskvě. Dobově populární a úspěšné na filmových festivalech byly také další filmy z žánru rodinných komedií VÝBUCH BUDE V PĚT (1984) a POHLAĎ KOČCE UŠI (1985), zatímco výchovný snímek CIZÍM VSTUP POVOLEN (1986) z československo-sovětské koprodukce se příliš nezdařil. V roce 1991 odešel Josef Pinkava do důchodu a pak natočil již jen televizní film ZÁZRAČNÉ DÍTĚ (1993).

Josef Pinkava patří k průkopníkům filmů pro děti a mládež, jimž se věnoval celý svůj profesní život. Sám řekl, že má raději pohádky, ale jeho původní profese učitele a zkušenosti s prací s dětmi jej přivedly na pole ztvárnění aktuálních problémů současné mládeže. V tomto žánru ale trpěl nedostatkem kvalitních scénářů, proto také nejúspěšnější filmy vycházely z osvědčených literárních předloh dobově populárních spisovatelů (Stanislav Rudolf, Marie Kubátová). Za svou práci obdržel Pinkava přes 60 ocenění na domácích a zahraničních filmových přehlídkách, symbolickým završením pak byla Cena města Zlína, kterou obdržel v roce 1999 za celoživotní práci ve zdejším filmovém studiu. Josef Pinkava zemřel ve Zlíně 5. dubna 2006 ve věku 85 let. S manželkou Vlastou, rozenou Kuběnovou, měl dvě děti.

Autor: argenson

Josef Pinkava (25. 11. 1919 – 5. 4. 2006), český režisér a scénárista. Narodil se v Dobrošově. Po absolvování gymnázia a Učitelského ústavu působil jako učitel. Od roku 1942 do roku 1943 byl totálně nasazen v uhelných dolech v Malých Svatoňovicích. Do Filmového studia nastoupil v roce 1946 jako sedmadvacetiletý učitel z Náchoda, který byl posedlý fotografií a filmem. Podporu zprvu našel u režiséra a dokumentaristy Jaroslava Novotného. Pro Pinkavu to byl podle příbuzných zázrak.

Už po dvou letech asistování mohl samostatně natočit svůj první školní film Cement, za který si z Mariánských Lázní odvezl festivalové čestné uznání. Více než čtyřicet let pracoval ve zlínských ateliérech. Mimo jiných spolupracoval s režisérkou Hermínou Týrlovou. Výrazně se podílel na zrodu dramaturgické skupiny dětského filmu a zlínského filmového festivalu pro děti a mládež. Josef Pinkava začínal svou scenáristickou a režijní práci na desítkách školních, výukových a dokumentárních filmů.

První jeho hraný dětský film Pětikoruna byl krátkometrážní. Pinkavovy filmy byly prodány více než třem stovkám zahraničním distributorům. Přesto, že mnohé tituly byly natočeny již před 30 lety, jsou dosud uváděny televizními stanicemi v České republice i v zahraničí.

Zemřel ve věku 86 let ve Zlíně.

Ceny:
1980 - XXXI. FFP – Čestné uznání
1982 - IV. Čs. filmové veselohry Nové Město nad Metují - Cena Dikobrazu
1984 – XXIV. Filmů pro děti Gottwaldov – Cena čs. filmu Stříbrná píšťalka



Filmografie:

Vodní energie (1951)
Beskydy (1951)
Ocel (1952)
Chemické zpracování uhlí (1952)
Uzel na kapesníku (1958) – krátký
Pětikoruna (1959)
Komu patří pohár (1960) – námět, krátkometrážní
Den odplaty (1960)
OK 12 startuje (1961)
Prázdniny s Minkou (1962)
Ivana v útoku (1963)
Neobyčejná třída (1964)
Kočky neberem (1966)
Automat na přání (1968) – námět
Mlčení mužů (1969)
Kapitán Korda (1970)
Metráček (1971)
Panter čeká v 17,30 (1971)
Strašidelný mlýn (1973) - tv
Poštovský panáček (1974)
Terezu bych kvůli žádné holce neopustil (1976)

Autor: hvezdyn