Peter O'Toole

pochází z irsko-skotské katolické rodiny. Nedokončil základní školu a od čtrnácti let pracoval v redakci místních novin. Na konci 40. let se věnoval ochotnickému divadlu. Po dvouleté službě u Královského námořnictva vystudoval díky stipendiu Královskou akademii dramatického umění (RADA; 1952-54), kde k jeho spolužákům patřili např. Albert Finney, Richard Harris a Alan Bates. Byl tři roky členem bristolského Old Vicu, kde vytvořil přes sedmdesát rolí. K jeho nejlepším jevištním kreacím patří Hamlet v režii Laurence Oliviera (Royal National Theatre, Londýn 1963), kapitán Boyle v O’Caseyho hře Juno a páv (Gaiety Theatre, Dublin 1966), Vladimír v Beckettově Čekání na Godota (Abbey Theatre, Dublin 1971), profesor Higgins v Shawově Pygmalionu (Shaftsbury Theatre, Londýn 1984; Broadway 1987). Ve filmu se prosadil titulní úlohou anglického dobrodruha v Leanově epickém snímku Lawrence z Arábie, za niž dostal Cenu BAFTA a první z osmi neproměněných oscarových nominací. Po mimořádném úspěchu filmu se stal vyhledávanou hereckou hvězdou. Ztělesnil anglického krále Jindřicha II. ve výpravné adaptaci Anouilhovy hry Becket (Zlatý glóbus, nominace na Oscara) a v dalším historickém dramatu Lev v zimě (Zlatý glóbus, nominace na Oscara), titulní postavu v muzikálové verzi Hiltonova románu Sbohem, pane profesore! (Cena Národní filmové rady, Zlatý glóbus, Donatellův David ex aequo, nominace na Oscara), šíleného anglického aristokrata v černé komedii podle divadelní hry Petera Barnese Vládnoucí třída (Cena Národní filmové rady, spol. s filmem Muž z La Mancha; nominace na Oscara), jež byla na našich jevištích uváděna pod titulem Čtrnáctý hrabě Guerney. Už od počátku kariéry O’Toole nezřízeně holdoval alkoholu, což mělo zhoubný vliv na jeho herecké schopnosti. V roce 1976 se podrobil komplikované operaci zažívacího traktu a přestal pít, ale ztracené herecké renomé získával zpět jen pomalu. Zaujal úlohami despotického režiséra Eliho Crosse ve snímku V roli kaskadéra (Cena Národní společnosti filmových kritiků, nominace na Oscara), opilecké herecké hvězdy Alana Swanna v komedii z prostředí živého televizního vysílání Můj oblíbený rok (nominace na Oscara), učitele Reginalda Johnstona v životopisné fresce Poslední císař (Donatellův David) a vysloužilého herce Maurice Russella ve smutné komedii o nevyhnutelnosti stáří Venuše (nominace na Oscara). Už od 50. let vystupoval také jako host v TV seriálech, např. The Scarlet Pimpernel (Červený Bedrník), Rendezvous (Schůzka), The Ray Bradbury Theatre (Divadlo Raye Bradburyho – TV), The Education of Max Bickford (Výchova Maxe Bickforda), The Tudors (Tudorové) a v roce 1983 namluvil postavu slavného detektiva Sherlocka Holmese ve čtyřech anim. speciálech. Role biskupa Cauchona ve dvoudílném TV snímku Johanka z Arku mu vynesla Cenu Emmy. S Tomem Kinninmontem režíroval a produkoval záznam divadelního představení hry Keitha Waterhouse Jeffrey Bernard se necítí dobře, v němž hrál titulní postavu legendárního londýnského bonvivána (za svůj jevištní výkon dostal Olivierovu cenu).