Sergio Leone

Sergio Leone (1929, Rím, Taliansko - 1989, Rím, Taliansko) získal bohaté skúsenosti ako asistent réžie pri vyše päťdesiatich filmoch rôznych, aj amerických režisérov. Od začiatku šesťdesiatych rokov nakrúcal samostatne - najprv historické veľkofilmy, potom sériu talianskych westernov s vtedy neznámym americkým hercom Clintom Eastwoodom - napr. Pre hrsť dolárov (Per un pugno di dollari, 1964), Pre hrsť dolárov navyše (Per qualche dollaro in piú, 1965). Neskôr pracoval viac s hollywoodskými hercami a stal sa aj významným filmovým producentom. Za svoj ostatný film Vtedy v Amerike (Once Upon a Time in America, 1984) získal Cenu Reného Claira.
katalog 17.Artfilmfestu

Sergio Leone se narodil 3. ledna 1929 v Římě.
Oba jeho rodiče byli filmovými tvůrci z éry němého filmu, matka Bice Waleranová byla herečkou, otec Roberto Roberti (Vincenzo Leone) filmovým režisérem. I přes toto umělecké zázemí zvolil nejprve studium práv. Naštěstí, pro všechny příznivce kinematografie, zvítězil film. Jako mladík si z počátku prošel mnoho filmových profesí, působil jako asistent režie, střihač či jako herec malých rolí, mimo jiné ho můžeme spatřit ve filmu I Ladri di Biciclette (Zloději kol, r. Vittorio De Sica, 1948). Byl autorem několika námětů a podílel se i na několika scénářích pro filmy italských a amerických filmařů.
K režijní práci ho dovedla náhoda, jako asistent režie u filmu Gli Ultimi Giorni di Pompei (Poslední dny Pompejí, r.Mario Bonnardo, 1959) musel po Bonnardovi, ze zdravotních důvodů odstoupivšího, samostatně film dokončit. Tato situace se opakovala i v roce 1961, kdy po Robertu Aldrichovi převzal režijní vedení nad filmem Sodoma e Gomora (Sodoma a Gomora, r.Robert Aldrich, 1961). V tomto roce natočil i svůj zcela samostatný snímek Il Colosso di Rodi (Rhodský kolos, 1961). Všechny tyto tři filmy patřily do, v poválečné Itálii tolik populárního, historického žánru „meč a sandály“, zobrazující příběhy z antického Řecka a Říma.
Natočením westernu (podle Kurosawova samurajského filmu Yojimbo) Per uni pugno di Dollari (Pro hrst dolarů, 1964) zahajuje své nejúspěšnější režisérské období. Krátce na to následují filmy Per Qualche Dollaro in Piu (Pro pár dolarů navíc, 1965) a Il Buono, il Brutto, il Cattivo (Hodný, zlý a ošklivý, 1966). Do hlavní role všech tří filmů, této takzvané „dolarové trilogie“, obsadil Leone, v té době nepříliš známého herce Clinta Eastwooda a učinil z něj mezinárodně uznávanou hvězdu. Tuto svou trilogii překonal dalším, pravděpodobně nejlepším v celé historii, westernem Once Upon a Time in the West (Tenkrát na západě, 1968), ve kterém si zahrály hvězdy Henry Fonda, Charles Bronson, Claudia Cardinale a Jason Robarts. Svým novým a netradičním pohledem na western, porušující základní pravidla klasického americké westernu, se zapsal do srdcí všech milovníků tohoto žánru jako zakladatel „spaghetti-westernu“. Dalším jeho hoolywoodským filmem z amerického prostředí byl snímek Fistful of Dynamite (Hlavy dolů, Kapsy plné dynamitu, 1971) mapující události z mexické revoluce. O mírně komediální pohled na divoký západ se pokusil ve filmu Il Mio Nome e Nessuno (Mé jméno je nikdo, 1973) v hlavních rolích s Henry Fondou a Terencem Hillem. Posledním filmem Sergio Leoneho se stal dlouho připravovaný gangsterský epos Once Upon a Time in America (Tenkrát v Americe, 1983) mapujícího téměř 60 let jedné z etap americké historie první poloviny 20. století. Smrtí Sergio Leoneho (30. dubna 1989), způsobená srdečním infarktem, byla ukončena i příprava dalšího filmu Leningrado (Leningrad) jež měl být pohledem na blokádu města během druhé světové války.

I přesto,že oproti jiným režisérům, mnoho filmů nenatočil, svým pojetím a postupy obohatil světovou kinematografii mírou více než vrchovatou. Dnes již klasické záběry detailů obličejů či statické, záměrně prodlužované, scény vystřídané rychlou akcí slouží jako vzor mnohým dnešním filmařům. Jak řekl v jednom z rozhovorů režisér Q.Tarantino: „Když chci udělat záběr zblízka, neříkám udělejte mi detail, ale udělejte mi Leoneho.“.

Neodmyslitelnou součástí Leoneho filmů je skvělá hudba Ennio Morriconeho. K filmu Tenkrát na západě byla hudba nahrána ještě před natáčením filmu a byla hercům pouštěna při natáčení jednotlivých scén, aby bylo vše vzájemně sladěno.

Autor: Hugin