Hvězda Hitchcockových filmů a později monacká kněžna Grace Kelly pocházela z rodiny podnikavého irského přistěhovalce Johna Brendana Kellyho a jeho manželky Margaret Katherine Mayer, původem z Německa.
Vzdělaní rodiče vychovávali své čtyři děti - Margaret Katherine, Johna Brendana Jr., Grace Patricii i Elizabeth Anne v přísně katolickém duchu a přesto, že žili v přepychovém domě ve Filadelfii, zámožní podnikatelé z okolí dávali Johnovi znatelně najevo, že je pro ně stále pouhým přistěhovaleckým outsiderem. Ještě před narozením dcery Grace mu v r. 1920 místní sportovní výbor zakázal účast v nejprestižnější veslařské soutěži na světě - v Henley Royal Regatta, protože kdysi "pracoval rukama" - John tedy "odpověděl" na tuto snobskou urážku po svém - na olympiádě v belgických Antverpách téhož roku vybojoval dvě zlaté medaile a stal se americkým hrdinou.
Ambiciózní otec očekával od všech svých dětí výjimečné postavení ve společnosti, ale Grace toužila od školních let po světě filmu a o svůj sen tvrdě bojovala. Po maturitě odjela do New Yorku, aby se prosadila na divadelních prknech, ovšem požehnání od svých rodičů nedostala a musela si tedy na studia v Americké akademii dramatických umění přivydělávat jako fotomodelka nebo v reklamách. V této době potkala na jednom večírku íránského šacha Muhammada Rezu Pahlavího (1919-80), který se do ní zamiloval na první pohled. Jeho pozornost i dárky jí lichotily, ale stát se císařovnou ve zcela odlišné zemi i kultuře nechtěla. Zcela neočekávaně se však počátkem 50. let zasnoubila s francouzsko-americkým aristokratem a módním návrhářem Olegem Cassinim (1913-2006), s nímž údajně čekala dítě, přednost však dala kariéře.
Když Fred Zinnemann obsadil půvabnou Grace do vedlejší role Amy Kane v dnes již kultovním westernu V pravé poledne (1952), snad ani netušil, jakou hvězdu stříbrného plátna do světa filmu uvedl. Klasická kráska nejenže uzavírá sedmiletou smlouvu se studiem MGM, ale o několik měsíců později natáčí po boku tehdejších hvězd Clarka Gabla (1901-60) a Johna Forda (1894-1973) romantický snímek Mogambo (1953), za nějž získává Zlatý glóbus (Nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli) a první nominaci na Oscara! Zároveň se spekuluje o milostných románcích s Gablem i Zinnemannem, ke kterým se herečka nevyjadřuje.
Chladná kráska okouzlila také mistra horroru Alfréda Hitchcocka (1899-1980), který ji o rok později nabídl hlavní roli Margot v krimi snímku Vražda na objednávku (1954), kde si začla se starším, ženatým kolegou Rayem Millandem (1907-86), čímž si vysloužila nálepku "rozvracečky rodinného krbu". Téhož roku se objevila v dalším Hitchcockově krimithrilleru Okno do dvora a přispěchali i agenti studia Paramount s nabídkou vedlejší role Georgie Elgin v dramatu Venkovské děvče. MGM nakonec souhlasilo, Grace přijala a Hollywood získal v r. 1954 další oscarovou hvězdu.
I přes pracovní vytížení a společenské závazky si stihla půvabná blondýnka ještě v témže roce zahrát ve válečném dramatu Mosty na Toko-Ri a v následujícím roce se do třetice objevila v Hitchcockově krimi komedii Chyťte zloděje (1955).
Poté následovala role Tracy Lord v muzikále Vznešená společnost (také Z nóbl společnosti - 1956) a postava princezny Alexandry v melodramatu Labuť (1956) jako by symbolicky uzavřela její filmovou kariéru a předurčila životní roli v budoucnu.
Od jara 1955 si totiž Grace dopisovala s monackým knížetem Rainierem III. (1923-2005), kterého poznala na filmovém festivalu v Cannes. Monacký kníže byl jedním z nejžádanějších svobodných aristokratů a kráska z Hollywoodu mohla oživit nejstarší, ale finančně zkomírající knížectví, které by bez následníka trůnu z dynastie Grimaldiů po více než 700 letech připadlo opět Francii.
V lednu 1956 tedy hrdí rodiče Kellyovi oznámili zasnoubení své dcery Grace s monackým knížetem a 18. dubna 1956 přivítalo Monako na 3000 svatebních hostů. Z tehdejších "celebrit" byli mimo jiných pozváni např. Gary Grant, Ava Gardner, David Niven, Gloria Swanson nebo řecký magnát Aristoteles Onasis.
Obřad sledovalo přes 30 miliónů televizních diváků, zároveň však svatba ukončila filmovou kariéru této talentované krásky a kníže dokonce zakázal v Monaku promítání všech filmů, ve kterých hrála!
V sedmadvaceti letech se Její Knížecí Milost Kněžna Monacká vžila do role panovnické a v lednu 1957 i do role mateřské, když se jí narodila první dcera Caroline. Očekávaný následník trůnu, princ Albert přišel na svět v březnu 1958 a Monako hlavně díky kněžně zažívalo neskutečnou prosperitu a stalo se vyhledávaným rájem evropské smetánky.
Sama Grace však příliš šťastná nebyla, cítila se jako ve zlaté kleci, když tedy v r. 1962 přijel režisér Hitchcock s nabídkou k filmování, viditelně pookřála. Kníže Rainier byl ale neoblomný a z filmování sešlo a kněžna navíc potratila.
Přesto, že se knížecí manželé odcizovali, narodila se jim v únoru 1965 další dcera Stephanie, rodinnou pohodu však narušovaly zvěsti o Rainierových nevěrách. Zraněná a ponížená kněžna se zcela ponořila do charitativní činnosti a výchovy svých dětí. V Monacu založila (do té doby neznámé) jesle a zavedla pěkný zvyk, aby každé dítě v této zemi dostalo na Vánoce hračku a oblečení.
Zahlédnout knížecí pár pospolu bylo v dalších letech čím dál vzácnější, manželská krize se prohlubovala, navíc přibyly i starosti s dospívajícími dětmi. Bývalá kráska stříbrného plátna těžce snášela nejen manželovy nevěry, ale i jistý druh despotismu, který vyplýval z knížecích povinností a oficiálního protokolu. Mezi poslední šťastné okamžiky (aniž by to kdokoliv tušil) byla tentokrát příjemná "povinnost" zúčastnit se červencové svatby lady Diany a prince Charlese v r. 1981.
O rok později, jakoby kníže tušil, že ji může ztratit, povolil natáčení filmu Rearranged, který však nedokončila. Její osud se naplnil 13. září 1982, když se s nejmladší Stephanií vracely z venkovského sídla. Jestli šlo o náhlou srdeční nevolnost, pouhou nepozornost či nešťastnou náhodu se již zřejmě nedovíme, ale v jediném okamžiku, kdy se auto zřítilo z 30-ti metrového srázu, se navždy změnil život v Monacu. Kněžna Grace po nehodě již vědomí nenabyla a kníže dal příští den souhlas s odpojením přístrojů, které udržovaly při životě už jen pouhou tělesnou schránku. Tehdy 17-ti letá Stephanie vyvázla s lehčím zraněním a po dlouhou dobu se spekulovalo, zda za volantem neseděla ona, což se nikdy neprokázalo (ale ani nevyvrátilo).
Nejen země, kníže s dětmi, ale i prostí lidé oplakávali po tři dny svou kněžnu, krásnou Grace, která přinesla malému knížectví lesk, grácii i důstojnost. Rainier si možná až tehdy uvědomil, jak hluboký cit ke své manželce choval a nechal na její počest vybudovat Zahradu růží, jejich nejoblíbenějších květin. Zcela viditelně od onoho osudného dne chřadl a paradoxně své mrtvé ženě již zůstal věrný.
Fanoušky stříbrného plátna obohatila o několik zajímavých rolí a Americký filmový institut zařadil Grace Kelly mezi 15 nejvýznamějších filmových hereček všech dob.
Stala se první filmovou herečkou, která se objevila na poštovní známce (1993) a od r. 2007 se její portrét skví na pamětní monacké eurominci.
Ledová kráska Grace (jak ji nazval "mistr horroru") odpočívá svůj věčný sen v katedrále svatého Mikuláše - právě tam, kde si v r. 1956 s Rainierem řekli své ano...
Autor: Angelika2808 Americká herečka (1929-1982)
Už ve dvanácti hrála divadlo, ale k filmové kariéře se dostala až po maturitě, když začala studovat prestižní Akademii dramatických umění v New Yorku. A pak přišlo slavné Hitchcockovo Okno do dvora, které jí přes její mládí vyneslo mezi uznávané herečky. Poté získala Oscara za snímek Děvče z venkova.
Její srdce získal monacký kníže Rainier III, kterého si vzala. Po sňatku se musela vzdát další filmové kariéry, ale přestože točila pouhých šest let, stala se nesmrtelnou hvězdou. Především ji proslavily snímky mistra strašidelných snímků Alfreda Hitchcocka.
Ještě jednou se mohla k filmu vrátit. V roce 1962 jí Hitchcock poslal scénář k filmu Marnie, kde pro ni rezervoval hlavní roli. Předběžně přislíbila svou účast, ale musela nakonec roli odmítnout. Místo filmu porodila knížeti třetí dítě - po dceři Caroline a následníkovi trůnu Albertovi přišla na svět Stefanie.
Grace se však v knížecím paláci cítila stísněně, proto manželé koupili statek nad městem na jihu Francie. Žili tu jako sedláci - kněžna Grace vařila a kníže se staral o hospodářství. A právě ze svého statku jela do města, když nezvládla řízení svého vozu. Dodnes není úplně jasné, zda seděla za volantem ona, nebo její ještě nedospělá dcera Stefanie. Dcera utrpěla jen zlomeninu několika obratlů, Grace se udeřila do hlavy a poškodila si mozek. Z bezvědomí se už neprobrala a kníže ji druhý den v beznaději nechal odpojit od přístrojů.
Autor: ajaajena .
