Agnieszka Holland

Jedna z nejuznávanějších polských režisérek a významná představitelka polské „nové vlny“ vystudovala režii na FAMU. Předtím, než začala sama režírovat, psala scénáře pro Andrzeje Wajdu. Jejím prvním velkým filmem byl snímek „Aktorzy Prowincjonalny“ (1980), za který získala své první mezinárodní ocenění, Cenu mezinárodní kritiky na filmovém festivalu v Cannes (1980). V prosinci roku 1981, těsně před tím než bylo v Polsku vyhlášeno stanné právo, emigrovala do Francie. V roce 1985 získala nominaci Americké filmové akademie za nejlepší zahraniční film „Bittere Ernte“, který popisuje vztah polského farmáře k židovské ženě na útěku během Druhé světové války.

Další oscarová nominace přišla v roce 1991 v kategorii nejlepší scénář za film „Evropa, Evropa“ (1991). Příběh židovského chlapce, který se stal za války příkladným členem Hitlerjugend je nejoceňovanějším dílem její tvorby. A. Holland si za něj také odnesla Zlatý Globus.

Po tomto úspěchu začala pracovat v USA. Režírovala začínajícího Leonarda di Capria ve filmu „Úplné zatmění“ (Total Elipse, 1995) o zničujícím vztahu „prokletých básníků“ Rimbauda a Verlaina. Jako přítelkyně Krzysztofa Kieślowského se podílela na scénáři filmu Tři barvy: Modrá. K jejím posledním dokončeným filmům patří hudební drama „Ve stínu Beethovena“ (Copying Beethoven, 2006), který získal cenu na MFF v San Sebastianu. Sporadicky režíruje i televizní filmy a seriály. Od roku 2000 pracuje opět v rodném Polsku. Režírovala zde i několik epizod TV seriálu Ekipa. Byla vdaná za Slováka Laca Adamika, který působí v Polsku jako uznávaný divadelní režisér. Mají spolu dceru Kasiu, která je spolurežisérkou Jánošíka.

60b) AGNIESZKA HOLLANDOVÁ
se narodila 28.11. 1948 ve Varšavě, Polsko.
Studovala režii na FAMU, absolvovala v rtoce 1971 středometrážním
filmem Hřích boha. Určitý čas v Praze žila a dodnes na ni
vzpomíná v dobrém. Od počátku se od svých filmových vrstevníků
odlišovala nazíráním na svět a výběrem témat. Po několika
krátkých filmech a scénářích (mimo jiné např. Bez umrtvení pro A.
Wajdu, v jehož tvůrčí skupině v letech 1972-81 působila) začala
natáčet samostatně. Komě scenáristické a režijní práce se
věnovala i režii divadelní. Agnieszka Hollandová se v roce 1981
z politických důvodů přestěhovala natrvalo do Francie a postupně
se prosadila v západní Evropě i USA. Jako filmová režisérka si
většinou vybírá zajímavé, svým způsobem vyšinuté lidské příběhy
a povahy, často inspirované skutečnými událostmi a klíčovými
momenty evropské historie. V Polsku patřila k předním
"představitelům ""kina morálního neklidu""."

Filmy (zřejmě neúplný výčet) - 1973: Iluminace (režie K. Zanussi,
"jen asistentka režie); 1974: Wieczór u Abdona (TV, Večer
u Abdona), středometrážní hraný film podle novely J.
"Iwaszkiewicze; 1975: epizoda Dziewczyna i Akwarius (Dívka
a vodnář) z povídkového filmu Obrazki z žycia (Obrázky ze
"života); 1976: Niedzielne dzieci (TV, Nedělní děti) z cyklu
Sytuacje rodzinne (Rodinné situace), film o bezdětných manželech,
"kteří se snaží diskrétně adoptovat dítě; Blizna (Jizva, režie K.
"Kieslowski, jen herečka); 1977: Bez znieczulenia (Bez umrtvení,
"režie A. Wajda, jen podíl na scénáři); Konkurs na život (Zdjecia
próbne, spolurežie P. Kedzierski a J. Domaradzki, uv.), příběh
"o sblížení a rozchodu cílevědomé maturantky a citlivého chlapce;
"Coš za coš (TV, Něco za co); 1978: Aktorzy prowincjonalni
(Provinční herci), dlouhometrážní hraný debut pro kina,
sugestivní psychologické drama hereckého manželství v prostředí
"maloměstského divadla; 1980: Goraczka (Horečka, uv. v TV),
adaptace románu A. Struga, příběh o polských anarchistech,
"připravujících pumový atentát na ruského cara; 1981: Zbytečný muž
"(režie L. Adamik, jen podíl na scénáři, uv.); Kobieta samotna
(TV, Osamělá žena), příběh žalostné existence jedné listonošky
"a jejích blízkých; 1982: Výslech (Przesluchanie, režie R.
Bugajski, jen herečka - postava komunismu oddané spoluvězenkyně,
"uv. *); Les cartes postales de Paris (TV, Pohlednice z Paříže),
"dokument; Danton (Danton, režie A. Wajda, jen podíl na scénáři,
"uv. v TV); 1993: Eine Liebe in Deutschland (Láska v Německu,
"režie A. Wajda, jen podíl na scénáři, uv. v TV); 1984: Bittere
Ernte (Hořká sklizeň, tragický příběh z roku 1943
o staromládenecky žijícím sedlákovi, který náhodně zachrání
"židovskou studentku; 1987: Anna (režie J. Bogajewicz, jen námět
"+ scénář); 1988: To Kill a Priest (Jak zabít kněze, + podíl na
scénáři, uv. na videu), příběh známé vraždy polského kněze
"Jerzyho Popieluzska příslušníky polské státné bezpečnosti; Běsi
((Les possédés, režie A. Wajda, jen podíl na scénáři, uv.), temně
"depresivní adaptace knihy F.M. Dostojovského; La Amiga
"(Přítelkyně, režie Janine Meerapfelová, jen podíl na scénáři);
"Komplot; 1989: Europa, Europa nebo někdy též Hitlerjunge Solomon
(Evropa, Evropa, uv. mimo jiné na LFŠ v UH), tragikomický příběh
židovskéo mladíka Solomona, který se snaží utajit před nacisty
"svou pravou totožnost; Largo desolato (TV inscenace Havlovy hry);
" 1990: Korczak (režie A. Wajda, jen podíl na scénáři); 1991:
Olivier, Olivier (Olivier, Olivier, uv. v TV), psychologické
"rodinné drama, rozehrané okolo zmizení a vraždy dítěte; 1993:
Tajemná zahrada (The Secret Garden, uv. na MFF KV 1994 + v TV),
především v USA a Velké Británii velmi úspěšný přepis dětské
knížky Frances Hodgson Burnettové. Metaforický viktoriánský
"příběh o rajské zahradě srdce v produkci F.F. Coppoly; 1995:
Úplné zatmění (Total Eclipse, uv.), film o Arthuru Rimbauduovi
"s Leonardem DiCapriem v hlavní roli; 1997: Washington Square
(Washingtonovo náměstí), adaptace stejnojmenného románu Henryho
Jamese, v hlavních rolích Jennifer Jason Leighová, Albert Finney,
Ben Chaplin a Maggies Smithová.

* - do této role byla A. H. obsazena zcela kuriózně: při natáčení
filmu zastupovala A. Wajdu v roli uměleckého poradce a všechny
herečky se tehdy angažovaly v Solidaritě a odmítaly zahrát roli
komunistky...

" Bibliografie: Filmový přehled 4/94, s. 14 (profil); Filmový
"přehled 8/94, s. 28 (jen odkaz); Filmový přehled 1/99, s. 26 (jen
"odkaz); katalog KV 1994, s. 87 (profil + foto); Cinema 9/94, s.
"19 (foto); Film a doba 3/94, s. 130-133 (rozhovor k filmu Tajemná
"zahrada + foto); Kinorevue 4/92, s. 7 (rozhovor + foto);
"Kinorevue 16/94, s. 9 (foto); Kinorevue 18/94, s. 29 (profil);
"Kino 3/91, s 2 (foto); Rozhlas 5/99 (miniprofil); Stručný přehled
"tvorby 250 zahraničních režisérů, s. 74; katalog MFF Madrid
1992, s. 33

Autor/Zdroj: /Sber