Eileen Evelyn Greer Garson, divadelní a filmová herečka, se narodila 29. 9 1906 v Londýně. Ráda o sobě říkala, že se narodila v Irsku, což bylo vzhledem k tomu, že její matka byla napůl Irka a napůl Skotka a Eileen Greer Irsko a Skotsko milovala, asi celkem dobře pochopitelné. Otec zemřel, když měla Greer sotva dva roky, a matka Nina se ujala správy domu, který byl v manželově majetku.
Eileen Evelin byla jako malé dítě často nemocná, trpěla stálým nachlazením, a tak většinu zimy prý byla upoutaná na lůžko. Dá se však říct, že nezahálela, pilně četla a studovala. Na doléčení si jí vzali k sobě rodiče maminky Niny, a léto v krásné Irské přírodě, a ve venkovském domě prarodičů trávila vždy moc ráda. Díky kráse přírody si vypěstovala velmi citlivý vztah ke všemu okolo sebe a dovedla vše vnímavě přijímat. Co se týkalo dalšího života, neměla na sebe Greer, ani její matka žádné přehnané požadavky, a žádný kariérní cíl. Matka si původně myslela, že Greer bude studovat na některé z vysokých škol v Londýně, protože Greer měla schopností i inteligence na rozdávání.
V roce 1921 začala studovat na londýnské univerzitě, a po pěti letech ukončila studia bakalářským titulem. Bylo to na univerzitě, když objevila svou lásku k divadlu a vášeň pro herectví. Po maturitě pracovala ve výzkumném programu knihovny, a podílela se na místních divadelních představeních.V roce 1931 odjela Greer do Birminghamu, kde pracovala v reklamní agentuře a současně hrála v menších rolích v řadě inscenací. Její zdravotní problémy pokračovaly, a vracely se, takže byla nucena se společností ukončit svou smlouvu.
Greer se během rekonvalescence setkala s kamarádem z dětství Alecem Snelsonem, který jí zakrátko požádal o ruku…... Asi to byla největší hloupost, kterou jsem kdy v životě udělala. Musela jsem se pomátnout…. napsala jednou. Hluboko uvnitř věděla už tehdy, že ho asi nemiluje. Manželství se ukázalo jako naprosto děsné, až katastrofální. Snelson byl chorobně žárlivý, neuvěřitelně Greer omezoval, poroučel jí už na jejich líbánkách. Naštěstí musel brzy odcestovat pracovně do Indie na delší dobu, a nemocná Greer zůstala u matky v Londýně.Trvalo to celý rok, než se znovu setkali, a Greer ho ihned požádala o rozvod, který on ovšem ihned zamítl, a trvalo to ještě několik let, než bylo jejich nepovedené manželství zrušeno (přesně v květnu 1940).
Greer se uzdravila, a kolega Laurence Olivier jí „zlanařil“ na účinkování v divadelní hře s názvem - The Golden Auror, a to se ukázalo být naprosto šťastným řešením v její další kariéře. Najednou byla populární v celém Londýně, a šla z jedné hry do druhé, hraje i klasiku Shakespeara a Wilda. V roce 1937, jí viděl v divadle L.B.Mayer, který přijel do Evropy hledat talenty pro jejich společnost.
Představitel MGM jí nabídl Ameriku a filmování. Greer ale do filmování neměla chuť. Byla totiž k sobě a své vizáži hodně kritická, a myslela si, že by se pro film a filmové plátno nehodila. Názor změnila po rozhovoru s matkou, která jí nový život vykreslila v příjemných barvách nehledě k lepším příjmům která by filmování přineslo. A tak v září 1937 byla s MGM podepsána sedmiletá smlouva.
První rok v Hollywoodu byl pro Greer Garson velkým zklamáním. Tato krásná rusovláska si myslela, že začne ihned pracovat, zatím co Louis B. Mayer pro ni neměl zatím žádné projekty. Greer nabízela, že by mohla hrát i vedlejší role, ale neuspěla. Asi by se vzdala naděje , ale dostala hlavní roli paní Chipsové s anglickým divadelním kolegou Robertem Donatem, který hrál jejího manžela ve - Sbohem Pan Chips - Goodbye, Mr. Chips , podle povídky Jamese Hiltona. Pomalu si už také plánovala návrat do Anglie. Film měl ale úspěch a během dalších měsíců nebylo moc lidí, které by překvapilo, když byla Greer Garson byla nominována na Cenu Akademie za nejlepší herecký výkon. Byla to velmi lichotivá pocta když zvážíme, že to byla v podstatě vedlejší role. Robert Donat tak získal ocenění za nejlepšího herce a Greer uklouzla cena takřka mezi prsty. Oscara získala za Gone With The Wind Vivien Leigh. Výborný stratég a ještě lepší obchodník Louis B. Mayer věděl, že má hvězdu, a že se dostaví její čas. Ukázalo se, že je jako stvořená pro roli Elizabeth Benettové v Pride and Prejudice-Pýcha a předsudek s Laurence Olivierem, který hrál Darcyho. Následuje další krásná role Edny Gladney v Blossoms in the Dust-Květy v prachu 1941, a další nominace na Oscara. Svého prvního Oscara získala za paní Miniverovou – 1942, která se stala její nejznámější rolí s hercem Waltherem Pidgeone, který hrál jejího manžela.
Prosadila si obsazení do role Marie Curie ve stejnojmenném filmu z roku 1943 Madame Curie (7 nominací na Oscara) následuje další nominace na Oscara za Marii. To samé se opakovalo o rok později i za Parkingtonovy - 1944. Po zásluze zdá se, byl každý film ve kterém hrála oceněn za její přínos. V roce 1945 další nominace na Oscara za roli Mary Rafferty ve The Rafferty in The Valley of Decision, u nás známý jako - Údolí rozhodnutí. Greer měla podle smlouvy pracovat u MGM do roku 1954. Hraje i ve filmech s odlehčenou tématikou, jako Forsyte Woman 1949, The Miniver Story, hraje Kay Miniverovou.
Perfektní bylo její pojetí role manželky presidenta Eleanor Roosevelt v Sunrise at Campobello 1960. Převážná většina odborníků trvdí že toto byl její nejlepší film a získala za roli Eleanor sedmou nominaci na cenu Akademie. Na stříbrném plátně vystoupila naposledy ve The Singing Nun – 1966, a jako matka představená v Mother Prioress and The Happiest Millionaire (1967).
Natočila ještě několik TV filmů a odjela do Nového Mexika na ranč svého manžela, milionáře Buddy Fogelsona. Začala se věnovat otázkám životního prostředí a stala se členkou několika charitativních společností. Od roku 1980 začala mít problémy se srdcem, a opět lékaři doporučil zvolnit a nevysilovat se. Ovšem srdce bylo nakonec příčinou její smrti. Greer Garson zemřela 6. 4. 1996 v Dallasu –Texas. Bylo jí 92 let
Za zmínku stojí, že Kay Miniverová, kterou Greer hrála byla stejně stará, jako Richard Ney, který hrál ve filmu jejího staršího syna, pilota anglické letky - Vina. Film získal 12 nominací na Oscara, a Oscara získali : Garson Greer za herečku v hl.roli, za kameru, scénář, za herečku ve vedlejší roli Theresa Wright, William Wyler režie. Při přebírání ceny měla Greer 5-ti minutový potlesk, a o tomto přijetí, které se stalo legendou se mluvilo i v pozdějších letech.
Manželství: Edward Alec Abbot Nelson - obchodník – manželství 28.9.1933 - 8.5.1940, filmový herec Richard Ney – 24.7.1943 rozvedli se 25.9.1947, milionář EE Budy Fogelson od 15. července 1949 do jeho smrti 1.12.1987.
Marta Holubová
Autor: clara.bow .
