Catherine Deneuve
(* 22. 10. 1943) francouzská herečka, kterou můžeme považovat za jednu z nejvýraznějších filmařek francouzské země. Otec Mazrice Dorléac pracoval jako režisér dabingu a matka Renée Deneuve byla herečkou. Maurice a Renée měli spolu čtyři dcery. Catherine měla starší sestru Francoise, která rovněž toužila ji po rodičovských šlépějích. Catherine začala hrát již ve třinácti letech. Byla vybrána ve školním konkurzu a za tři roky natočila pět snímků. Film však nebyl tím, co by ji lákalo, toužila stát se módní návrhářkou. Sama ve svých vzpomínkách na sebe prozradila, že se narodila v semknuté rodině a své dětství si pochvalovala. Byli klan. Čtyři děti – čtyři sestry. Rodina nijak nebyla extrémně bohatá. Jednotliví členové se však navzájem podporovali.
Sedmnáctiletá Catherine dokázala omámit režiséra Rogera Vadima, který ji slíbil, že z ní udělá stejně oslňující hvězdu, jako svoji bývalou partnerku – herečku Brigitte Bardotovou. Catherine přijala roli ve Vadimově filmu Le vice et la vertu. Následně se odstěhovala od rodičů, její vlasy změnily barvu na blond a Vadimovi porodila syna Christiana. Své okolí skutečně dokázala oslnit. Ale bylo to spíše životní než filmovou rolí. Catherine měla pocit, že se všichni zajímají spíše o její skandální život, než o ni samotnou, co by začínající herečku. Postupem času získávala pověst talentované a kvalitní herečky. Nebyla si však jistá, jestli ta práce před filmovou kamerou je to, co právě hledá. Až muzikál Paraplíčka z Cherbourgu rozhodl. Teprve až v něm se její herecký talent ukázal naplno.
Catherine natáčela ročně dva až čtyři filmy. Kvantita nijak neponižovala jejich kvalitu. Lze zmínit takové snímky jako Hnus (1966), Kráska dne (1967), La siréne de Mississipi (1969), Stuart Rosenberg (1970).
Otcem jejího druhého dítěte (dcera Chiara) byl herec Marcello Mastroianni. Sblížili se spolu během natáčení filmu režisérky Nadine Trintignant.
Jejím jediným manželem byl fotograf David Bailey (vzali se v roce 1965). Toto manželství uzavřené po patnácti dnech známosti bylo po pár letech rozvedené.
V roce 1985 zosobnila symbol francouzské nové generace a stala se předlohou pro bustu Marianne. Pro tuto roli byla vybrána ve veřejné anketě a byla na poctu, které se ji dostalo patřičně hrdá.
Do jejího života zasáhly i tragické události. Jedna z nich byla v podobě smrtelné nehody její o rok a půl starší sestry Francoise. Ta se také živila jako herečka. Období od roku 1967 do počátku sedmdesátých let považuje Catherine za nejtěžší. Snažila se proto více pracovat a přišla i práce pro Hollywood.
V roce 1968 Catherine kontaktoval režisér Stuart Rosenberg a nabídl ji roli ve filmu Folies d’arvil. Catherine tuto roli přijala, čím dokázala vyplašit, jak Francouze, tak i Američany. Jedni se obývali ztráty pro francouzskou kinematografii a druzí nafouknutého mýtusu pětadvacetileté hvězdy. Catherine se však v budoucnosti americké tvorbě spíše vyhýbala.
Vedle filmu Catherine oslovila i reklama a tak se v osmdesátých letech stala tváří kampaně firmy Chanel 5. Catherine též je autorkou svého vlastního parfému „Deneuve“. Catherine se též angažovala jako aktivistka v různých hnutích (spolupracovnice organizace Reportéři bez hranic, boj proti zrušení trestu smrti, podporuje právo na potrat, vyslankyně dobré vůle při organizaci UNICEF a pod.).
Vedle toho hraje v mnoha filmech (komerční i nezávislé) a TV inscenacích.
Autor: hvezdyn .
