David Cronenberg

David Cronenberg (1943,Toronto, Ontario, Kanada) absolvoval University of Toronto, kde sa začal zaujímať o film. Počas štúdií nakrútil dva 16 mm experimentálne filmy (Transfer a Z výlevky). V roku 1977 režíroval film Zúrivá, ktorý pri nákladoch 500 tisíc dolárov zarobil vyše 7 miliónov. Veľkú popularitu mu priniesol film Scanners (1981). Cronenberg patrí k tvorcom s jednoducho rozpoznateľným rukopisom. Väčšinou nakrúca podľa vlastných scenárov - Mrazenie, Zúrivá, Rýchla spoločnosť, Mláďatá, Scanners, Videodrome, Mucha, Príliš dokonalá podoba a eXistenZ - ale adaptoval i niekoľko významných románov - Nahý obed, Crash a Pavúk.
katalog 17.Artfilmfestu

pochází z umělecky založené židovské rodiny, jejíž předkové přišli z Litvy. Navštěvoval Torontskou univerzitu, kde se nejdřív věnoval biochemii, ale později přešel na studium anglické literatury. Už tehdy se zajímal o film a natočil dva 16mm experimentální snímky. Po vzoru newyorské podzemní scény založil s Iainem Ewingem, Bobem Fothergillem a Ivanem Reitmanem filmové sdružení Toronto Film Co-op. S minimálními prostředky režíroval celovečerní filmy Stereo a Zločiny budoucnosti, v nichž poprvé uplatnil svou zálibu ve sci-fi hororech, která až na výjimky prostupuje celou jeho tvorbou. Na začátku 70. let pracoval v kanadské televizi, kde nejdřív natáčel tzv. fillers (krátké přestávkové výplně na různá témata) a podílel se na pořadech Programme X, Peep Show a Teleplay. Vrátil se ke svým oblíbeným hororům, jež postupně zbavoval prvoplánového nánosu šokujících obrazů ve prospěch psychologické propracovanosti postav i příběhu a jimiž získal pověst kultovního tvůrce. Kromě řady nominací dostal za své snímky osmkrát kanadskou výroční cenu Genie, pětkrát za režii (Videodrom, Příliš dokonalá podoba, Nahý oběd, Crash, Pavouk), dvakrát za scénář (Příliš dokonalá podoba, Crash) a jednou za nejlepší film (Příliš dokonalá podoba). Na evropských festivalech sbíral ocenění za Mrtvou zónu (Cena kritiky na MFF v Avoriazu), za Příliš dokonalou podobu (Velká cena na MFF v Avoriazu), za Crash (Zvláštní cena poroty na MFF v Cannes), za eXistenZ (Stříbrný medvěd za umělecký přínos na MFF v Berlíně) a za Pavouka (Cena za režii na MFF v Sitges). V amerických odborných kruzích slavil největší úspěchy s Příliš dokonalou podobou (Cena LAFCA za režii), s Nahým obědem (Ceny NSFC za scénář a režii, Cena NYFCC za scénář) a s Dějinami násilí (Cena NSFC za režii). Po několika odmítnutých projektech (mj. Flashdance, Policajt v Beverly Hills či Top Gun) natočil v Hollywoodu úspěšný horor Moucha, ale od té doby dává přednost tvůrčí nezávislosti. Na přelomu 80. a 90. let režíroval reklamní spoty (Ontario Hydro, Cadbury Caramilk, Nike) a epizody TV seriálů Friday the 13th (Pátek třináctého) a Scales of Justice (Váhy spravedlnosti). Také začal vystupovat jako herec ve filmech svých kolegů či v TV seriálech, např. Alias (uveden v TV) a Happy Town (Šťastné město). Za své dílo byl mj. vyznamenán na Flanderském MFF v Ghentu (2002), na FF ve Stockholmu (2005), americkou Národní filmovou radou (Cena Billyho Wildera 2005), francouzským Řádem Čestné legie (2009) a Řádem Kanady (2014). Na podzim 2014 vydal svůj první román Consumed (Stráveno), napsaný ve stylu jeho hororové filmové tvorby. Starší sestra, kostymérka Denise Cronenbergová, patří do okruhu jeho častých spolupracovníků stejně jako výtvarnice Carol Spierová, kameraman Peter Suschitzky a skladatel Howard Shore. Jeho první manželkou byla zvukařka Margaret Hindsonová (1970-77); jejich dcera Cassandra se vypracovala z asistentky režie na experimentální filmařku. V roce 1979 si vzal dokumentaristku Carolyn Zeifmanovou, s níž vychoval dvě děti; Caitlin se prosadila jako fotografka a Brandon se vydal v otcových šlépějích autorským hororem Antiviral (2012). – Filmografie: (krátké filmy; scénář, režie, kamera, střih, není-li uvedeno jinak): Transfer (1966; + prod.) o psychiatrovi pronásledovaném svým pacientem, From the Drain (1967, Z výlevky) o dvou válečných veteránech, kteří jsou při rozhovoru v prázdné vaně napadeni podivnou rostlinou; Jim Ritchie Sculptor (TV-1971, Sochař Jim Ritchie; + prod.), Letter from Michelangelo (TV-1971, Dopis od Michelangela; + prod.), Tourettes (TV-1971; + prod.), Don Valley (TV-1972; + prod.), Fort York (TV-1972; + prod.), Lakeshore (TV-1973, U jezera; + prod.), Winter Garden (TV-1972, Zimní zahrada; + prod.), Scarborough Bluffs (TV-1972, Útesy ve Scarborough; + prod.), In the Dirt (TV-1972, V hlíně; + prod.); (celovečerní filmy; režie, není-li uvedeno jinak) debut o skupině mladých lidí, podrobených pokusům s telepatií, Stereo (1969; + sc., kam., střih, prod., herec), další sci-fi o bizarní genetické katastrofě Crimes of the Future (1970, Zločiny budoucnosti; + sc., kam., střih, prod., herec), horor o vědci, který vyvine parazita, měnícího napadené lidi v sexuální maniaky, Shivers (1975, Mrazení; + sc., herec), drama ženy, žijící z krve svých milenců, Rabid (1976, Zuřivá; + sc.) s Marilyn Chambersovou, akční snímek z prostředí automobilových závodů Fast Company (1978, Rychlá společnost; + spol. sc.), horor o matce, která z potlačovaného vzteku rodí zrůdné vraždící potomky, The Brood (1979, Mláďata; + sc.) se Samanthou Eggarovou, úspěšný sci-fi thriller o lidech, kteří se dokážou napojit na nervový systém druhých, Scanners (1980; + sc. – V), jenž vedl k natočení dvou pokračování, příběh muže, který se dostává do vlivu halucinogenního televizního vysílání, Videodrome (1982, Videodrom; + sc., herec – TV) s Jamesem Woodsem, adaptace románu Stephena Kinga o učiteli, jenž po autonehodě získá schopnost číst lidské osudy, The Dead Zone (1983, Mrtvá zóna – V) s Christopherem Walkenem, remake klasického hororu podle povídky George Langelaana Moucha (1986, The Fly; + spol. sc., herec) s Jeffem Goldblumem, mistrovský psychothriller o morální a fyzické dezintegraci dvojčat-gynekologů Dead Ringers (1988, Příliš dokonalá podoba; + spol. sc., spol. prod., herec – V) s vynikajícím výkonem Jeremyho Ironse v ústřední dvojroli, volný přepis románu Williama S. Burroughse Naked Lunch (1991, Nahý oběd; + sc. – TV) s Peterem Wellerem, milostné drama podle hry Davida Henryho Hwanga M. Butterfly (1993 – V) s Jeremym Ironsem a Johnem Lonem, erotický thriller podle románu J.G. Ballarda Crash (1996, Crash; + sc., prod., hlas) s Jamesem Spaderem, sci-fi o návrhářce virtuálních her, polapené uvnitř jednoho ze svých výtvorů, eXistenZ (1999; + sc., spol. prod. – V) s Jennifer Jason Leighovou, kr. f. o skupině chlapců, kteří najdou starou kameru a rozhodnou se natočit film, Camera (2000; + sc.), psychologické drama mentálně postiženého člověka Pavouk (2002, Spider; + spol. prod.) s Ralphem Fiennesem, kriminální thriller o muži, skrývajícím svou násilnou minulost, Dějiny násilí (2005, A History of Violence) s Viggem Mortensenem, tříminutový segment At the Suicide of the Last Jew in the World in the Last Cinema in the World (U sebevraždy posledního žida na světě v posledním kině na světě; + sc., herec) z kolektivního filmu Chacun son cinéma (2007, Každému jeho film), drama z londýnského podsvětí Východní přísliby (2007, Eastern Promises) s Viggem Mortensenem a Naomi Wattsovou, drama o vzniku psychoanalýzy Nebezpečná metoda (2011, A Dangerous Method) s Viggem Mortensenem a Michaelem Fassbenderem v úlohách Sigmunda Freuda a Carla Junga, adaptace románu Dona DeLilla Cosmopolis (2012, Cosmopolis; + sc.) s Robertem Pattinsonem, drama ze zákulisí Hollywoodu Mapy ke hvězdám (2014, Maps to the Stars) s Julianne Mooreovou, Miou Wasikowskou a Johnem Cusackem, kr. f. o ženě, která chce odstranit jedno ze svých ňader, The Nest (2014, Hnízdo; + sc.; hlas), natočený v jediném záběru a uveřejněný na YouTube; (herec, není-li uvedeno jinak) Into the Night (1985, Do noci; r. John Landis – TV), Nightbreed (1990, Plod noci; r. Clive Barker – V), kr. f. Blue (1992; r. Don McKellar), Trial by Jury (1994, Porota; r. Heywood Gould – V), Henry & Verlin (1994; r. Gary Ledbetter), Boozecan (1994, Noční putyka; r. Nicholas Campbell), Zemřít pro (1995, To Die For; r. Gus Van Sant), Blood & Donuts (1995, Krev a koblihy; r. Holly Daleová), Moonshine Highway (TV-1996, Cesta Měsíčního svitu; r. Andy Armstrong – TV), The Stupids (1996, Blbouni; r. John Landis – TV), Smrtící léčba (1996, Extreme Measures; r. Michael Apted), The Grace of God (1997, Milost boží; r. Gérald L’Ecuyer), Last Night (1998, Poslední noc; r. Don McKellar – TV), I’m Losing You (1998, Ztrácím tě; r. Bruce Wagner; spol. prod.), Resurrection (1999, Vraždy podle Jidáše; r. Russell Mulcahy – V), The Judge (TV-2001, Soudce; r. Mick Garris – TV), Jason X (2001; r. James Isaac – V), Barney’s Version (2010, Barneyho ženy; r. Richard J. Lewis – V), Rewind (TV-2013, Cesta zpátky; r. Jack Bender).
-mim-, Filmový přehled 2014

Dave „Zvrhlík“ Cronenberg, neboli „Král sexuálního horroru“, „Krvavý baron“ se narodil roku 1943 v kanadském Torontu, státě Ontario jako syn novináře a klavíristky. Na Torontské univerzitě vystudoval literaturu. Kultovního postavení „mistra horroru“ se mu dostalo po natočení moderních upířích variací Shivers (1975) a Rabid (1977), po nichž následovala učednická léta u experimentálních nezávislých filmařů a v kanadské televizi. Popularitu získal díky filmu s tématem telepatie Scanners (1981), plném explodujících hlav. Před tímto snímkem natočil poněkud podceňovaný kontroverzní a autobiografický film The Brood (1979).Cronenberg se stal jakýmsi masmediálním guru díky filmu Videodrome (1983), který šokujícím způsobem ukazuje důsledky televizí překrucované reality a kriticky nahlíží současnou estetiku. Téma technologicky vyvolané mutace lidského těla a otázku zřetelných rozdílů mezi tělesnem a duševnem otevřel znovu ve svých filmech Mrtvá zóna (1983) a Moucha (1986), ten první byl variací na bestseller Stephena Kinga, ten druhý remakem známého horroru. Díky snímkům Příliš dokonalá podoba (1988) a Nahý oběd (1991) se tomuto kanadskému režisérovi dostává obrovské pozornosti od mezinárodní kritiky, tentokrát už ne pouze jako žánrovému filmaři, ale jako všestrannému režisérovi. Zásadní postoj vůči modernímu člověku a věčně se měnící společnosti zaujal v provokativním snímku Crash (1996) i v eseji o virtuální realitě eXistenZ (1999). Oba tyto snímky vzbudily velkou pozornost jak v Cannes, tak i na berlínském filmovém festivalu.
28. Letní filmová škola