Jean-Claude Brialy

Jean-Claude Brialy , francúzsky herec a režisér sa narodil 30 marca 1933 v Aumale, dnes Sour El-Ghozlane , bývalej francúzskej kolónii v Alžírsku, kde jeho otec bol plukovníkom francúzskej koloniálnej armády.Zomrel 30 mája 2007 v Monthyon, Seine-et-Marne, Francúzsko na rakovinu.Rodina Brialy sa presťahovala do Angers , neskôr do Marseille.Do školy chodil do lýcea David d Angers.V roku 1946 nastúpil do vojenskej školy Prytanée national militaire de La Fleche v Sathe..Školu opustil a pokračoval v štúdiu v College épiscopal Saint-Étienne de Strasbourg, kde zmaturoval.Potom pokračoval na Conservatoire de Strasbourg , kde aj získal cenu za komédiu.Počas vojenskej služby v nemeckom Baden-Badene sa dostal do nemeckého armádneho filmu kde hraje v krátkometrážnom filme Chiffonard et Bon Aloi.Po vojne hral v divadle Dauno a začal vystupovať v rodiacej sa televízii.Ako herec v roku 1957 debutoval v krátkom filme Jacques Rivettesa - Le coup du berger,neskôr v Un amour de poche s Jean Marais.V druhej polovici 50.rokov sa uplatnil vo filmoch novej vlny režisérov ako Louis Malle, Claude Chabrol, Francois Truffaut a Éric Rohmer.Napriek svojej homosexuálnej orientácii bol vyhľadávaným hercom so širokým záberom.Hrával milovníkov,bonvivánov , cynikov a elegantných mužov.Elena et les Hommes , Jean Renoir (1956), Ascenseur pour ľ échafaud , Louis Malle (1957 ), Le Beau Serge a Les Cousins od Claude Chabrola.Neskôr spolupracuje aj s Roger Vadimom, Claude Lelouchom a Luisom Buňuelom.a režíruje filmy Églantine (1971) a autobiografiu , Le Ruisseau des singes (River of Monkeys) (2000) a J ai oublié de vous dire... (I Forgot to Tell You ...) (2004).V roku 1988 získal Césara za úlohu vo filme Les Innocents.Je nositeľom najvyšších francúzskych vyznamenaní Rád čestnej légie (L ordre national de la Légion d honneur ),Rád umenia a literatury (Ordre des Arts et des Lettres) a Francúzska národná cena (L ordre national du Mérite) Počas svojej kariéry hral v 183 celovečerných filmoch,42 TV filmoch,režíroval 12 a napísal scénár pre 6 filmy.

Autor: cicis

vstoupil jako syn francouzského důstojníka do vojenské kadetky, nakonec však maturoval na konzervatoři ve Štrasburku, kde byl angažován do tamního Střediska dramatického umění. Po vojně, kterou absolvoval jako spíkr žurnálů a dok. filmů u armádní filmové služby, hrál v pařížském divadle Dauno a objevil se i v televizi. Od poloviny 50. let se uplatňoval ve filmu, kde na sebe upozornil ve významných dílech tvůrců francouzské nové vlny, zejména Clauda Chabrola: intelektuál François v psychologickém snímku Krásný Serge a světácký student Paul v autorské tragikomedii Bratranci. Na dlouhou dobu se (navzdory homosexuální orientaci) stal vyhledávaným milovníkem a ve zralejším věku, představitelem bonvivánů, šarmantních a elegantních mužů, často poznamenaných cynismem a egoismem, stejně tak jako neskrývanou sebeironií. Přechod k jinému typu postav předznamenala role vousatého třicátníka Jérôma, který na prázdninách propadne kouzlu jedné dívky v Rohmerově psychologickém melodramatu Klářino koleno. I později byl jedním z nejobsazovanějším herců, často však ve vedlejších rolí. Úloha prokurátora Villedieua v Tavernierově psychologicko-kriminálním filmu o několikanásobném vrahovi Soudce a vrah mu vynesla nominaci na Césara. Tuto cenu získal za postavu dirigenta Klotze, homosexuálního otce jednoho z hrdinů dramatu Nevinní. Stejně aktivně a úspěšně se věnoval divadlu. V roce 1971 debutoval jako režisér poetickým filmem Églantine, v němž evokoval atmosféru dětských prázdninových her z konce předminulého století (Stříbrná mušle na MFF v San Sebastianu 1972). Jeho další režijní pokusy se však již nesetkaly s tak příznivým ohlasem kritiky. Brialy projevil také mimořádné organizační schopnosti a podnikatelského ducha. Podílel se na organizaci řady divadelních a filmových festivalů. Jako umělecký ředitel řídil od roku 1977 pařížské divadlo Hébertot a od roku 1986 divadlo Bouffes-Parisiens. Kromě toho byl od roku 1967 majitelem pařížské restaurace L’Orangerie a oblíbeným moderátorem vlastních TV pořadů, do nichž zval významné osobnosti z oblasti kultury a umění. Byl hostem MFF v Karlových Varech 1974 a 1984. Pozornost vzbudil svými vzpomínkovými knihami Le ruisseau des singes (2000, Řeka opic) a J’ai oublié de vous dire (2004, Zapomněl jsem vám říct). Z mnoha jeho ocenění připomínáme titul komandéra Čestné legie a Státní vyznamenání za zásluhy.
-fik-, Filmový přehled 2007/7