Ján Chalupka

Slovenský dramatik, spisovatel, publicista a evangelický kněz Ján Chalupka, známý i jako Anonymus Belae Regis Notarius, se narodil do rodiny evangelického kněze Adama Chalupky 28.10.1791 v obci Horná Mičina. Z této buditelské rodiny pocházel i jeho bratr, slovenský spisovatel Samo Chalupka /1812-1883/.

Nejprve jej vzdělával otec a později pokračoval ve studiu na gymnáziu v Ožďanech a Levoči v letech 1805 až 1809. V návaznosti na gymnaziální studia pokračoval studiem v evangelickém kolegiu v Prešově a v maďarském Sárospataku a studia ukončil v roce 1814.

Po návratu ze studií byl domácím učitelem v Bánské Bystrici a také ve Vídni. Jako evangelický duchovní se vydal do německé Jeny, kde studoval v letech 1816 až 1817, aby dosáhl potřebného nejvyššího vzdělání v evangelické teologii, filozofii a filologii. Po návratu učil rok na gymnáziu v Ožďanech , pak na evangelickém lyceu v Kežmaroku a od roku 1824 až do své smrti sloužil jako farář v Brezně.

Od roku 1850 do roku 1860, zastával vysokou církevní funkci bánské a předdunajské superitendencie. V roce 1842 byl členem deputace národovců u vídeňského dvora. Zasazoval se o to, aby sídlem Matice slovenské bylo výlučně Brezno. Vystupoval proti maďarskému šovinismu. Vždy jej považoval za škodlivý a krajně nesmyslný. Patřil vedle plnění svého náboženského poslání k zakladatelům slovenských divadelních tradic.

Byl autorem řady divadelních her a svá prvá díla psal česky, od roku 1848 již jen slovensky. Jako autor divadelních her, které byly zpočátku provozovány jen ochotnicky, vystupoval proti úzkoprsému, patolízalskému a zbabělému měšťáctví a zčásti i tématům historickým.

První jeho hra, která byla ze zamýšleného cyklu pěti her o Kocúrkove, byla komedie Kocourkovo, aneb Jen abychom v hanbě nezůstali /1830 i prem./ - byla hrána ochotnicky v Liptovském Mikuláši. Někdy také byla uváděna jen pod titulem Jen abychom v hanbě nezůstali. Inspiroval se především německými dramatiky, jejichž dílo osobně za studií v Jeně poznal a zasadil jej do slovenského prostředí.

V dalších letech napsal veselohru Všecko naopak, aneb Tesnošilová Anička se žení a Honzík se vdává /1832/, která úzce navazuje na Kocourkov, veselohra Trasořitka, aneb Stará láska se přece dočekala /1833/, veselohra Třináctá hodina, aneb Však se nahledíme, kdo bude hlásníkem v Kocourkově /1835/, Starouš plesnivec aneb Čtyry svadby na jednom pohřebě v Kocourkově /1837/.

Po delší odmlce napsal činoherní drama Dobrovolníci /1854/. Ke komediálnímu pojetí se vrátil úspěšnou fraškou Fuk a Huk /1862/ a veselohrou Juvelír /1868/, která vyšlo současně s jednoaktovkou Hrdá pýchá zkrotla v souborném díle.

Ján Chalupka byl také autorem různých církevních traktátů a volných filozofických úvah. Zemřel 15.7.1871 v Brezně ve věku 79 let.

Erkul

Autor: Erkul