Jean Clarieux

Francouzský herec Jean Clarieux se proslavil především jako dabér, se svou tváří drsňáka ale našel bohaté uplatnění v desítkách vedlejších filmových rolí poválečné éry. Narodil se jako Gaston Chambon v přístavním městě La Rochelle na západním pobřeží Francie a před kameru se dostal bez hereckých zkušeností ve svých pětadvaceti letech. Jeho debutem byla menší role v adaptaci Puškinovy povídky Staniční dozorce (NOSTALGIE – Nostalgia, 1937). Během války odehrál několik dalších vedlejších rolí, v mezinárodním měřítku jej zviditelnila až postava železničáře v oceněném snímku René Clémenta BITVA O KOLEJE (La bataille du rail, 1946).

Úspěch filmu BITVA O KOLEJE podnítil zájem producentů o Jeana Clarieuxe a od té doby točil několik filmů ročně, převážně se objevoval v dramatických příbězích různých kvalit, několikrát to bylo i v historických kostýmech (BOŽÍ SOUD – Le jugement de Dieu, 1949; CARTOUCHE, KRÁL PAŘÍŽE – Cartouche, roi de Paris, 1950). Zmínku si zaslouží několik podružných postav, v nichž se mihnul po boku Jeana Gabina (NOC JE MÝM KRÁLOVSTVÍM – La nuit est mon royaume, 1950; NESAHEJTE NA PRACHY – Touchez pas au grisbi, 1953). Jako barman se objevil ve významném Cayattově filmu JSME VŠICHNI VRAHOVÉ (Nous sommes tous des assassins, 1952), svůj herecký typ drsného chlapíka stvrdil účastí na příběhu o mezinárodné solidaritě KDYBY VŠICHNI CHLAPI SVĚTA (Si tous les gars du monde, 1955).

Kromě filmu se příležitostně uplatňoval i v divadle, poprvé hrál v Théâtre Antoine v Sartrově hře Špinavé ruce (1949), v padesátých letech několikrát účinkoval v Théâ Grand-Guignol pod režijním vedením Michela de Ré. Jestliže na přelomu 40. a 50. let hrál v řadě dodnes známých a vysoce hodnocených filmů, později hrál ve spíše průměrných titulech, o to více se ale začal uplatňovat v televizi. Hrál v řadě především kriminálních seriálů, diváci jej mohli vidět například v osmi epizodách oblíbeného seriálu POSLEDNÍCH PĚT MINUT (Les cinq dernieres minutes, 1958-1969). Ve filmu se během šedesátých let vůbec neobjevoval, až těsně před smrtí završil svou filmografií postavou apoštola Petra v Bunuelově filmu MLÉČNÁ DRÁHA (La voie lactée, 1969).

Dabingu se Jean Clarieux začal věnovat v padesátých letech, proslavila jej postava kapitána Haddocka, kterou namluvil ve francouzském kresleném seriálu TINTINOVA DOBRODRUŽSTVÍ (Les aventures de Tintin, 1959-1964), v různých zahraničních filmech daboval také řadu amerických herců, častěji například Anthonyho Quinna.

Jean Clarieux zemřel v Montmorency nedaleko od Paříže 11. února 1970 ve věku 58 let.

Autor: argenson