Robert Dornhelm

Jeden z nejnáročnějších televizních projektů. Když se Hollywood chopí Marie Terezie.

Režisér Robert Dornhelm právě dotočil dvoudílnou minisérii Marie Terezie, jeden z nejnáročnějších televizních projektů, na kterém se podílejí čtyři evropské země. Zítra v 17.00 jej spolu s Vojtěchem Kotkem, Zuzanou Stivínovou, Zuzanou Maurery a představitelkou Marie Terezie Marií Luise Stockinger poodhalí návštěvníkům Domě ČT v Karlových Varech.

Minisérie Marie Terezie je společnou koprodukcí čtyř zemí, herci i tvůrci jsou různých národností a samotné téma pokrývá velký blok celoevropských dějin. Marie Terezie vznikala celkem 46 natáčecích dní. Nejdéle – celkem tři týdny – štáb natáčel na zámku v Kroměříži. Ten se společně se zámkem ve Valticích proměnil na císařský Hofburg. Produkce využila kolem dvou a půl tisíc kostýmů a pěti set paruk a celkový počet komparzistů se vyšplhal přes dva tisíce.

Nyní je Marie Terezie dotočena a režisér Robert Dornhelm se přesouvá do střižny. Mezitím ale bude hostem Domu ČT na karlovarském festivalu, kde se ale neobjeví poprvé. UŽ v roce 1997 se jeho snímek Unfisch probojoval do hlavní soutěže festivalu. „Na festival v Karlových Varech rád vzpomínám a moc jsem si ho tenkrát užil. A ačkoli moje komedie Unfisch nevyhrála, byla velmi dobře přijata,“ říká Robert Dornhelm a pokračuje: „Jsem moc rád, že budeme divákům moct prezentovat náš nový projekt. Přistupujeme k němu totiž navýsost filmovým způsobem. Spolupracuji se skvělým kameramanem, natáčíme v lokacích cenami ověnčeného filmu Amadeus a myslím, že naše záběry slušně obstojí i na velkém plátně.“ Robert Dornhelm má na svém filmovém kontě více než třicet filmů, nominaci na Oscara, spolupráci se Stevenem Spielbergem nebo ocenění Zlatým Glóbem za minisérii Into the West.

Hlavní roli jedné z nejvýznamnějších postav evropské historie svěřil rakouské herečce Marii Luise Stockinger. Ta o své postavě říká: „Marie Terezie byla mladá žena, stejně jako jsem já, a zažívala situace, se kterými se snažím vypořádat po svém. Existují o ní dokumenty a životopisy, ale ty napovídají jen o části její osobnosti. Vytvářím svoji verzi toho, kdo byla Marie Terezie.“ Kromě bojů, které musela Marie Terezie vést o udržení trůnu, snímek zachycuje i vztah s jejím manželem Františkem Štěpánem Lotrinským. „Je to jedno z mála manželství v té době, které bylo opravdu z lásky. František je trochu z jiného světa, jako kdyby vůbec nepatřil mezi Habsburky. Dvůr z něj má trochu srandu. Tak to ego doháněl někde jinde, v byznysu,“ popisuje představitel Štěpána Lotrinského Vojtěch Kotek.

V případě minisérie Marie Terezie se jedná o dosud nejrozsáhlejší koprodukci České televize. Kromě té se na výrobě podílí i slovenská RTVS, maďarská MTVA a rakouská ORF. Film je produkován společnostmi Beta Film, MR Film a Maya Production.

„I přes náročnost produkce celé natáčení probíhalo velmi hladce a to především díky velmi profesionálnímu přístupu, disciplíně a pracovitosti všech zúčastněných. Náročné bylo natáčení plesových scén na zámku v Kroměříži, svatby Marie Terezie v Praze a její korunovace v Bratislavě. Bratislava byla náročná nejen počtem komparzu, jezdců a kočárů, ale taky vysokými teplotami, které přesahovaly 35 °C,“ říká k průběhu natáčení producent Jan Novotný a uzavírá: „Nyní jsme se dostali do postprodukční fáze, stříháme v České republice a ve Francii, hudbu budeme nahrávat v Praze a ve Vídni. V Praze se budou zpracovávat vizuální efekty a nahrávat ruchy.“

hrají: Marie-Luise Stockinger, Vojtěch Kotek, Zuzana Stivínová, Karl Markovics a další // scénář: Mirka Zlatníková // dramaturgie: Radek Bajgar // koprodukce: Česká televize, RTVS, ORF, MTVA, Beta Film Gmbh (Ferdinand Dohna), MR Film (Oliver Auspitz) // producenti: Marcela Mojtová, Jan Novotný // výkonný producent (Maya Production): Daniel Severa // výkonný producent ČT: Jiří Vlach // kreativní producent ČT: Jan Maxa

Alžběta Plívová
Vedoucí Komunikace a PR, tisková mluvčí, Karlovy Vary

Robert Dornhelm se narodil 17. 12. 1947 v západorumunském městě Temešváru, jednom z center krásného, ale chudobného Banátu. Zde žil až do roku 1961, kdy jeho rodina emigrovala do Rakouska.

V letech 1965-67 studoval na Vídeňské filmové akademii a potom se věnoval natáčení dokumentárních filmů pro ORF (Rakouská rozhlasovo-televizní společnost). V této pozici si vydobyl přední postavení hlavně snímkem The Children of Theatre Street z roku 1977, pojednávajícím o baletní škole v ruském Leningradu. Tento film byl v roce 1978 nominován na Oscara (v kategorii Nejlepší dokumentární film).

Po tomto úspěchu opouští Robert Dornhelm Rakousko a stěhuje se do USA. Zde se usídlil v Los Angeles a pokračoval v práci filmového režiséra. Od dokumentárních snímků (např. Digital Dreams o zakládajícím členu skupiny The Rolling Stones Billu Wymanovi) však postupně přechází k celovečerním, hraným filmům - jeden z těch prvních (a hned úspěšných) je Echo Park (1986), nebo porevolučně laděný snímek o rumunských emigrantech Requiem pro Dominica (1990). Ten byl roku 1991 nominován na Golden Globe za Nejlepší cizojazyčný film a o rok později na Independent Spirit Award jako Nejlepší zahraniční film.

V roce 2001 R. Dornhelm přistupuje k natáčení svého patrně nejznámějšího snímku - deník Anne Frankové. Úspěch díla mu vynesl nominaci na Emmy Award v kategorii Nejlepší režisér dramatických minisérií. Svou minulost dokumentaristy využil v hraných snímcích RFK (2002) - o životě amerického politika R. F. Kennedyho, anebo Rudy - Příběh Rudyho Giulianiho (2003) - životopisný portrét známého starosty z New Yorku. Do hlubší historie pak zamířil např. snímky Spartakus (2004) a Korunní princ Rudolf (2006). Ve stejném období vzniká i film Desatero přikázání, inspirovaný postavou biblického Mojžíše.

Roku 2007 Dornhelm natáčí v Rusku a Litvě svůj dosud nejdražší film: adaptaci románu L. N. Tolstého Vojna a mír. Dva z jeho, prozatím posledních, děl jsou inspirovány hudbou - je to dokumentární snímek Karajan – Or Beauty As I See It (2008), který byl věnován 100. výročí narození slavného rakouského dirigenta, a pokus o zfilmování slavné opery G. Pucciniho La Bohéme (2008), kde pod Dornhelmovou režisérskou taktovkou účinkují dvě současné hvězdy operního nebe: Rolando Villazón a Anna Netrebko. Ačkoliv Robert Dornhelm v současnosti pobývá většinou v USA, nezapomíná ani na Evropu, kam se často vrací za prací i za soukromím. Ponechal si rakouské občanství, které získal po emigraci, a Vídeň je jeho druhým domovem. V roce 2007 tu dokonce získal vysoké vyznamenání rakouského státu: Čestný kříž za vědu a umění.

Autor: green-tea