Fridrich Ermler

13. května 1898 se narodil sovětský režisér Fridrich Markovič Ermler (zemřel 12. července 1967), národní umělec SSSR. Za první světové války se zúčastnil revolučních bojů v Petrohradě, ve dvacátých letech začínal ve filmu jako herec, později jako scenárista. Roku 1924 založil experimentální herecké studio KEM. K režii dlouhých hraných filmů se dostal poprvé v roce 1926 filmem Děti bouře. Následovaly filmy Bahno Petrohradu, Dům v závějích a Pařížský švec. Svým snímkem Poslední carův poddaný z roku 1929 se zařadil po bok největším tvůrců "velkého něméhoP Ze zvukových filmů F. Ermlera je třeba uvést snímek Vstřícný plán (pracoval na něm spolu se S. Jutkevičem roku 1932), film Velký občan (1939), inspirovaný životem revolucionáře S. M. Kirova, dvě dramata z Velké vlastenecké války Ona brání vlast (1943) a Velký přelom (1945), z poválečných filmů barevný film Nedokončený román (1955) aj. Ve svých filmech usiloval přivést na plátno skutečné živé lidil
(BARTOŠEK, Luboš. Filmový kalendář 1973. Praha, 1973, s. 48-49.)