Světlana Afanasjevna Svetličnaja se narodila 15. května 1940 v Leninakanu, který se nacházel v Arménské SSR.
Během druhé světové války rodina nějaký čas žila ve městě Kolomaku v Charkovské oblasti, pak se přestěhovala do města Achtyrku v Sumské oblasti. Světlana tam začala chodit do první třídy a považte, že ve škole na zdi visí pamětní deska, na kterém je napsáno, že tam studovala herečka Světlana Světličnaja. Jak prostá slova na tabulce nabyla těmi, kteří jí tam umístili na dojímavosti.
Světlanin otec byl voják. To v sobě vždycky nese věčné stěhování. Jeden čas žili v na Ukrajině a sotva se tam rozkoukali, šup a octli se v Rakousku. Desetiletku si Světlana dokončila u Baltického moře ve městě Sovětsk poblíž Kaliningradu. Její maminka je přímo posedlá uměleckou činností.Hraje v divadelních představeních v Domě důstojníků“ ,ráda tam recituje k různým příležitostem jako je třeba oslava „Nového roku“ či „Dne vítězství“. Sní o tom, že se její dcera stane herečkou. Světlana o své mamince říká: „Moje matka byla vždy kreativní. Byla nadaná pro vytváření svého vlastního stylu v oblékání, o kterém si myslela, že je jedinečný a takřka na světové úrovni. Elegantní oblečení, které umí nosit a umné účesy, to všechno se dělá podomácku. Šaty si paní Světličnaja vymýšlí a šije sama a účesy vychází „z dílny“ šikovných rukou Světličnaja junior.Lidé z okolí „baští“, že všechna ta paráda je Made in „dovoz“. Když dokončila školu, maminka jí koupila jízdenku, posadila do vlaku směr Moskva. Prostě prostřednictvím svojí nadané dcerušky, si chce splnit svoje vlastní dávné tužby. Světlana po příjezdu do Moskvy si to štráduje přímo do VGIK do kurzu samotného Michaila Romma. Světlana sice neví, jak se stalo, že bez problému byla do kurzu přijata, ale je přesvědčena, že v hladkém vstupu na VGIK má prsty její činorodá a „akční“ máma. Ale jak by to dokázala samozřejmě neví... Samotné Světlaně by bylo vcelku jedno, kdyby místo herectví studovala medicínu, matematiku či tělesnou výchovu nebo venkoncem mohla být i kadeřnicí-ráda dělá s vlasy…
Jak již bylo řečeno S. Svetličnaja je na VGIK a tam se stane oblíbenou žákyní Michaila Romma. Režisér a profesor Romm vede kombinovaný kurz. Dělí se na část hereckou a část režisérskou. Spolu s Světlanou tam studuje Valerij Nosik, Žanna Prochorenková, Galina Polskich, Andron Končalovský, Andrej Smirnov ... Na studentské scéně hraje Alžbětu Prokterovou v „Salemském procesu“, Kaťušu Maslovovou ve "Vzkříšení" a Marjanku v "Kozácích"...
Debutuje u slavné režisérky Taťjany Lioznové filmem "Pokořili nebe", kde hrála společně s Nikolajem Rybnikovem a Eugenem Evstigneevem. A později hraje v legendárním seriálu "Sedmnáct zastavení jara" (Gabi), "Briliantová ruka" (Anna), „Neodsouzen“ (Vika), "Otec Sergej" (je smutné, že jméno Svetličnaja se mnohdy mezi jmény v titulcích ani neobjeví… A ona sní a vidí se v rolích jako je Anna Karenina, Nataša Rostovová. Miluje Čechova a Turgeněva, proto by ráda hrála některou z jejich hrdinek, ale bohužel...
Ze zdravotních důvodů musela odmítnout hlavní roli ve filmu Sergeje Gerasimova "Milovat člověka“. Po nezaviněném odstoupení od téhle role měla Světličnaja hereckou pauzu čítající deset let. Podle jejího vyjádření, to byla nejtěžší doba jejího života, ale útěchu našla ve svojí rodině - dětech… Se svým manželem Vladimirem Ivašovem hercem a „Národním umělcem Ruska“, se Světlana poprvé setkala ve filmovém institutu. To bylo v době natáčení známého filmu "Balada o vojákovi", kde hrál titulní roli a jejíž zásluhou se stal doslova světoznámým hercem.
Ve VGIK (Všesvazový státní (Gosudarstvennij) Institut Kinematografie) byli ve stejném kurzu. Všehovšudy se potkali dvakrát. Poprvé to bylo v krátkém filmu "Tetka z fialkami“ z antologie" Mládež "(1964), kde hrála Svetličnaja lyrickou roli, zatímco Ivašov hraje roli studenta Voloďu, snobského hejska (tetku s fialkami si zahrála Nina Sazonova). Pak přišel "Hrdina naší doby", v povídce "Taman".
Spolu s Vladimírem Ivašovem, hrála ve „Divadelním studiu filmových herců“. Během 3 let hrají ve hře „Běsi“ podle románu Dostojevského v nastudování režiséra Vjačeslava Spesivčeva. Hrají tam Maja Bulgakova, Nonna Mordjukova, Tatjana Konjuchova, Natalia Belochvostikova ... Svetličnaja hraje Mary Tymofijevnu Lebjadkinu (kulhavou) , Ivašov - Stavrogina. Sečteno spočítáno hráli za tu dobu v 98 představeních.
Do historie sovětské kinematografie „Zasloužilá umělkyně RSFSR“ (1974) Světlana Svetličnaja se zapsala jako jedna z nejpopulárnějších filmových hvězd let 1960-1970. Dokonce i ti diváci, kterým je film celkem lhostejný a do kina chodí jen zřídka, znají přinejmenším její dvě role - zrádné svůdnice z filmu "Briliantová ruka" (1969) a sladkou a plachou německou dívku Gabi s její láskou ke Stierlitzovi ze "Sedmnácti zastaveních jara" (1973). Výčet rolí herečky Svetličné se pohybuje v desítkách filmů a z práce s významnými režiséry sovětské kinematografie. Jsou to například: T. Lioznova, M. Kchučjev, G. Danelia, S. Govoruchin, S. Rostockij ... Nejslavnější roli vytvořila ve filmu: "Je mi dvacet let" (1965, Světlana), "Kuchařka" (1966, Pavlína), "Hrdina naší doby" (1967, Undina), "Neodsouzen" (1969, Viky), "Místo setkání nelze změnit "(1979, Nadja), epizodní role v populárních komediích -" Třicet tři "," Ty - já, já - ty. " V roce 1996 si Svetličnou pozval k natáčení filmu“Dům na skále“ mladý režisér-diplomant Alexander Chrjakov.
Světlana Afanasijevna si velmi rád „naživo“ povídá s publikem. Nyní naše herečka se zúčastňuje velice často tvůrčích setkání v Rusku, Ukrajině a Bělorusku. Často jezdí na vystoupení pro armádu a podílelí se na televizních programech. Ve svém volném čase ráda vaří exotická jídla a jimi „hostí“ hosty. Jako talentovaná návrhářka jen tak pro potěšení si šije krásné šaty a dokáže si vyrábět i elegantní klobouky.
Žije a pracuje v Moskvě.
Autor: Asmodej .
