Nikolaj Batalov

Pocházel z úřednické rodiny a narodil se v roce 1899 v Moskvě. Celé jeho jméno po svatém pravoslavném křtu znělo Nikolaj Petrovič Batalov. V letech 1910 až 1915 absolvoval obchodní školu cara Alexandra III. Zřejmě již během tohoto studia se seznamoval s literárním ruským dědictvím a navštěvoval menší divadla.

Jeho zájem byl tak velký, že v roce 1916 vyhledal Moskevské umělecké divadlo a za spolupráce s Konstantinem Stanislavským se seznamoval s chodem divadla a také dostal svou první herecké příležitosti v menších rolích od režiséra Vladimira Nemiroviče-Dančenka /1858-1943/. V té samé době již spolupracoval se scénou MCHATU 2, kde hrál již významnější roli Petia-knihvazače ve hře Zelonyje koltsa /Zelená kola, 1916/ pod vedením režiséra Michaela Čekova /1891-1955/ a s partnerkou Zinaidou Gippiusovou /1869-1945/.

Největší dojem udělal na diváky ve hře Figarova ženitba, ve které v roli Zuzany hrála jeho manželka Olga Androvskaja /1898-1975/. K filmovému debutu Nikolaje Batalova došlo až v roce 1924 ve filmu Aelita/Kráska z Marsu/,pod režijním vedením režiséra Jakova Protonazova /1881-1945/. Ve filmu Mať /Matka, 1926/, jedné z prvních filmových adaptací slavného románu Maxima Gorkého, se představil v roli Pavla Vlasova v režii Vsevoloda Pudovkina /1893-1953/.

V hlavní roli v komedii Tretija Menšanskaja /Zloděj lásky, 1927/, zaznamenal svůj do té doby největší úspěch. Režijní vedení filmu měl na starosti Avram Room /1894-1976/. Na mezinárodním poli se výkonem v roli učitele Sergeje, Nikolaj Batalov zasloužil o první mezinárodní ocenění prvního ruského zvukového filmu -Puťovka v žizň /Cesta do života, 1931/ režiséra a též i scénáristy v jedné osobě Nikolaje Ekka /1902-1976/. Na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách /1932/, kde byl film předveden, získal ocenění za nejlepší režii.

Batalov měl dlouhodobé zdravotní potíže, když trpěl progresivní tuberkulozou. To limitovala jeho možnost využít své herecké schopnosti. Pobýval v sanatoriu u Černého moře, kde se léčil, ale bezvýsledně a lékařská pomoc v té úrovni, která by jej mohla zachránit, v Sovětském Rusku nebyla ještě na takové výši, aby mu byl zachráněn život. Nikolaj Batolov zemřel bez potřebné lékařské pomoci v Moskvě 10.11.1937 ve věku nedožitých 37 let.



Erkul

Autor: Erkul

6. prosince 1899 se narodil ruský herec Nikolaj Petrovič BATALOV. V roce 1916 začal studovat ve druhém studiu Moskevského uměleckého divadla. Ve filmu debutoval v roce 1924.

O dva roky později vytvořil postavu Pavla Vlasova v Pudovkinově filmu MATKA. Kromě této postavy náleží k jeho nejlepším i Sergejev z filmu Nikolaje Ekka CESTA DO ŽIVOTA (1931). Vytvářel vždy postavy současného člověka s velkým citem pro realistické herectví. V roce 1933 byl jmenován zasloužilým umělcem RSFSR. Zemřel 10. listopadu 1937.


[Zdroj: Fimový kalendář 1974, Praha : Československý filmový ústav, 1973.]