Albert Dagnant

O životě francouzského herce Alberta Dagnanta toho není příliš známo a většina informačních zdrojů se omezuje pouze na výpis jeho filmových rolí, alespoň krátkou zmínku si ale zaslouží, protože z řady filmů šedesátých let 20. století jej mohou znát i čeští diváci. Narodil se ve městě El Harrach v Alžírsku nedaleko od hlavního města Alžíru; země tehdy patřila pod francouzskou koloniální správu a El Harrach v té době nesl jméno Maison Carrée. Dagnantovo vlastní jméno zní Albert Ernest Dayan, jako herec později užíval příjmení Dagnant, v titulcích k některým filmům byl uváděn i jako Dagnan.

O příčinách jeho odchodu z rodného Alžírska se můžeme jen dohadovat, jisté ale je, že po druhé světové válce žil již ve Francii a před kamerou se mihnul poprvé v dramatu CESTY BEZPRÁVÍ (Chemins sans loi, 1947). Častěji jej ale filmaři začali oslovovat až v šedesátých letech; podle dostupných zdrojů Albert Dagnant nikdy nehrál divadlo a vzhledem k rozsahu i počtu jeho filmových rolí lze usuzovat, že herectví nebylo jediným zdrojem jeho obživy. Počátkem šedesátých let se v epizodních úlohách objevil v historických filmech TAJNOSTI PAŘÍŽE (Les mysteres de Paris, 1962) a ŽELEZNÁ MASKA (Le masque de fer, 1962), režisér prvního ze jmenovaných filmů, André Hunebelle, pak Dagnantovi poskytl první větší příležitost ve špionážním filmu OSS 117 SE ZLOBÍ (OSS 117 se déchaine, 1964). Opět ve špionážním žánru se pak objevil jako generál Condé v Chabrolově režii filmu TYGR MÁ RÁD SYROVÉ MASO (Le tigre aime la chair fraiche, 1964).

Znovu si pak na Dagnanta vzpomněl André Hunebelle, který mu svěřil roli uneseného profesora Marcharda v kriminální komedii FANTOMAS SE ZLOBÍ (Fantômas se déchaine, 1965). Tady se již potřetí setkal s Jeanem Maraisem a také s Louisem de Funesem, po jehož boku se o rok později objevil v komedii GRAND RESTAURANT PANA SEPTIMA (Grand restaurant, 1966). Mezitím jsme Dagnanta mohli vidět v menší úloze švýcarského uprchlíka, který najde útočiště na Peyracově sídle, ve filmu ANGELIKA, MARKÝZA ANDĚLŮ (Angélique marquise des anges, 1964).

Mezitím Albert Dagnant hrál také v televizi, ze dvou televizních seriálů s jeho účastí připomeňme i u nás kdysi uvedený dětský seriál BELLA A SEBASTIAN (Belle et Sebastian, 1965), kde hrál celníka Johannota. Zmínku si zaslouží i slavná Melvillova kriminálka DRUHÝ DECH (Le deuxieme souffle, 1966), v níž ztvárnil marseillského gangstera Franchiho. Závěr Dagnantovy účasti před filmovou kamerou se nese opět v kriminálním žánru, tentokrát v režii José Giovanniho (ZÁKON PŘEŽITÍ – La loi du survivant, 1967; POSLEDNÍ ADRESA – Dernier domicile connu, 1970).

Albert Dagnant zemřel v Paříži 25. února 1980 ve věku 64 let.

Autor: argenson