Humberto Solás

vstoupil jako mladík do řad stoupenců Fidela Castra, kteří bojovali v letech 1957-59 v povstaleckém hnutí proti diktátoru Fulgenciu Batistovi. Vzdal se plánovaných studií architektury a začal roku 1959 pracovat jako redaktor filmového časopisu Cine Cubano vydávaného Kubánským institutem filmového umění a průmyslu (ICAIC). Pak působil jako asistent produkce a asistent režie a po několika letech i jako spolupracovník žurnálu Noticiero (Zpravodaj). Ovšem už v roce 1959 natočil 16mm kamerou mj. dvouminutový experimentální snímek La huida (Útěk). V roce 1966 režíroval střm. hraný film Manuela, jehož ohlas mu umožnil realizaci celovečerního debutu Tři Lucie. Tímto snímkem, využívajícím komplikovanou narativní i stylistickou strukturu, se zařadil mezi představitele moderní kinematografie. Vedle experimentování s vyprávěcími postupy i s formou je charakteristickým rysem jeho tvorby (zejména v období 60. a 70. let) levicová politická angažovanost, jíž se hlásí ke koncepci filmu jako nástroje revoluční ideologie. Z ocenění autorových děl připomínáme (mimo řady cen na různých festivalech latinskoamerické kinematografie) Zlatou medaili a Cenu FIPRESCI na MFF v Moskvě 1969 za Tři Lucie, Zlatou lasturu na MFF v San Sebastiánu 1974 za kr. film Simparelé nebo Křišťálový glóbus na MFF v Karlových Varech za film Kantáta o Chile. K jeho častým spolupracovníkům patřili střihač Nelson Rodríguez, kameramani Jorge Herrero a Livio Delgado a skladatel Leo Brouwer.
-jš-, Filmový přehled 2008/11