Řekli a napsali o Emilu Arturu Longenovi:
…Longena jsem poprvé poznal na Barrandově. Odpoledne , kdy všichni pracovali v ateliérech, jsem si sedl v kantýně na kávu asi za pátý stůl. Nikdo tu nebyl. Najednou sem přišel hubený, dvoumetrový, jako indián, samý sval, opilý, tuhý jak prkno. Jak mne spatřil, vykročil proti mně, opře se o stůl, naklonil se, levou rukou si vyndal z úst zubní protézu a dal mi ji před oči. Věděl jsem, že je to vlídné gesto na pozdrav. Ani jsem nemrkl, ani jsem neuhnul, jen jsem se smál. Longen si dal protézu zpátky do úst a poklepal mi na rameno…./1/
…Uměl všechno. Byl ze zámožné rodiny lékárníka, ale utekl k cirkusu, dělal tam tenťáka, naučil se akrobacii, dělal klauna, později byl výborným hercem, divadelním i filmovým, hrál titulní roli v Aféře plukovníka Redla, nakonec psal scénáře pro Vlastu Buriana. Byl vynikajícím malířem, své obrazy podepisoval svým původním příjmením Pitterman. Skutečný bohém, kamarád Haškův, Franty Sauera a Karla Hašlera. Byl velice vzdělaný, ale uměl psát přesně ty dialogy a vtipy pro Buriana, Nedošinskou a Pištěka, které zaručeně vzbudily smích u nejširšího obecenstva./2/
/1-2, Otakar Vávra, Paměti aneb Moje filmové 100 letí,2011/ |
