Miroslav Horníček

Nahrát obrázek

Povolání:

herec / spisovatel / scenárista

Národnost:

česká

Narození:

10.11. 1918, Plzeň, Československo

Úmrtí:

15.2. 2003, Liberec, Česká republika

Fotogalerie: (obsahuje 107 fotografií)

imdb.com

osobnosti-kultury.cz

Zajímavosti k herci Miroslav Horníček

Erkul Napsat uživateli zprávu	16.11.2011
Myšlenky a názory: - Někdo mlčí, protože neví, a někdo mlčí, protože ví své. - Zničili ho-uchválili. - Když se křtí loď, vždycky doufám, že pukne loď a šampaňské vydrží. - Stovku jsem běhal za jedenáct, což je slušný čas. Až na to, že jsem ji neběhal za jedenáct vteřin, ale minut. - Rozdíl mezi zemskou přitažlivostí a ženskou přitažlivostí je v tom, že obou ubývá:zemské výškou, ženské věkem. - Obávám se, že rozšířením videa se z nás stanou idioti.

Erkul Napsat uživateli zprávu	20.12.2011
Myšlenky-názory-postřehy-výroky-vzpomínky Miroslava Horníčka: …Já myslím, že hercem se nikdo nerodí. Může se to projevit v pěti deseti patnácti letech, ale hercem se člověk stává až tak v patnáctém osmnáctém roce - chce hrát, táhne ho to. Já jsem měl nepředstavitelnou trému. Před vlastní třídou - myslím školní třídou, ne dělnickou - jsem měl strašný ostych a povinnou básničku jsem přednést prostě nemohl. Dlouho jsem tím trpěl, až jednoho večera při jednom vystoupení tréma opadla, ale do té doby mi bránila./1/ … Ani ne. První divadlo, které jsem v životě viděl, bylo loutkové. Seděl jsem mamince na klíně a prožíval to po svém, až na jeviště vešla loutka dědka a mně se strašně nelíbil. Začal jsem křičet: "Dědek plyč! Dědek plyč!" (Až do druhé třídy obecné jsem neuměl říkat »r«). Museli mě tehdy vynést ven. Dneska se bojím, že mi to lidi zopakují, až já vylezu na jeviště a znovu se ozve tento výkřik./2/ … Na působení v ND vzpomínám velice rád. Poznal jsem veliké, krásné mistry, ať už to byl Eduard Kohout, Jan Pivec, Saša Rašilov, Jiří Plachý. Asi bych nebyl odešel, nebýt tak lákavé nabídky ke spolupráci od Jana Wericha. Ale že bych těchto zkušeností použil později, to ne. Spíš jsem jen obdivně přihlížel vrcholným výkonům kolem sebe./3/ … U mě to začalo ochotnicky. Pak jsem byl angažován k Městskému divadlu v Plzni v roce 1941. Tam jsem strávil celou válečnou éru až do roku 1945. Nemám žádné odborné školení a nemrzí mě to. Ale moje herectví bylo vždycky mimo. Už v Plzni jsem dělal pořady mimo, například Život milovat o Jiřím Wolkerovi, pořad o Fráňovi Šrámkovi. I potom jsem unikal do samostatných literárních kabaretů, dokonce i s Jiřím Šlitrem. Vždycky jsem hledal jiný způsob hraní./4/ … Nikdy jsem se Jana Wericha nezeptal, proč si mě vybral jako hereckého partnera. Patrně mě ale viděl v nějakém představení mimo Národní divadlo. Poznal mě jako herce určitého typu, který se do Národního v podstatě nehodí, tak si mě vzal k sobě./5/ …. Bojím se, že humoru ubývá a přibývá dělání legrace, a to je něco úplně jiného. Je to vidět v televizi. Takzvaným bavičům, což je slovo, které nesnáším, se ještě nestalo, že by mě pobavili. Humor je vážná záležitost a obávám se, že mizí, ztrácí se a nastupuje pitvoření, komolení hlasu, intonace a gest./6/ … S Pavlem Bobkem jsme dělali v Semaforu recitál Dva muži někde, výborně jsem se vedle něj na jevišti cítil, i on byl výtečným partnerem. Hlavně to potom byl Miloš Kopecký, s nímž jsem dlouhou dobu hrál. Pak jsme šli každý svým směrem, on ke klasickému divadlu, ať už hrál Shakespeara nebo Moli(r)ra, tak fantasticky, že jsem užasl. Byl to veliký herec. Mohl jsem s ním dělat Tvrďák, ale nemohl bych s ním hrát třeba Shakespeara./7/ … Ano, propadl jsem z češtiny v tercii v pololetí. A když jsem napsal svou první knížku, Dobře utajené housle, dával jsem ji básníkovi Františku Hrubínovi, který bydlel za rohem: "Podívejte se, pane Hrubíne, tady mi vychází ve Spisovateli knížka. Já v tercii propadl z češtiny." On na mě pohlédl a povídá: "Co říkáte, vy jste v tercii propadl z češtiny? Já v septimě." Dokonce mi to vysvědčení ukázal, takže od té doby píšu klidně dál./8/ … Mně je satira cizí a je zajímavé, že Janu Werichovi taky. On ji dělal za první republiky s Jiřím Voskovcem, ale potom se jí bránil a říkal: "Proto jsme dali zrušit název Divadlo satiry." Chtěl divadlo, kde by bylo všechno z divadelní abecedy. Já jsem mu tedy navrhl: "Pane Werichu, a co takhle Divadlo Abeceda?" Jemu se to líbilo, ale seděl u toho malíř Jiří Trnka a řekl: "V tom případě stačí Divadlo ABC." A od té doby to tak je./9/ /1-9, Divadelní noviny 5/2000/

Erkul Napsat uživateli zprávu	15.02.2013
...Zajímavostí jistě je, že jako divák několikrát navštívil divadlení představení Větrníku i Miroslav Horníček, v té době herec Městského divadla v Plzni. Po osvobození se nakrátko stal i hercem Větrníku. Dne 21. prosince 1945 měla v jeho úpravě a režii premiéru dramatická montáž Jula Fučík, bojovník za radost. Ta se ve Větrníku hrála celkem 10krát./str.34/ /Herrec Stalla Zázvorková-aut.Eva Hrubešová, nakl. Petrklíč/

SvoKar Napsat uživateli zprávu	10.07.2013
Myšlenky, aforismy: Respektuji všechny kromě blbců. Ten, koho považujeme za blbce, považuje za blbce nás. Pil pro své rozptýlení jen, pil zhluboka, pil zvolna; rozptýlen bude za týden - byla to kyselina solná.

SvoKar Napsat uživateli zprávu	05.10.2015
"Láska k divadlu začíná tím, že do něj přijdeme včas."

SvoKar Napsat uživateli zprávu	27.11.2016
"Dobrá žena buď pije, nebo nalévá."

SvoKar Napsat uživateli zprávu	25.12.2016
Nepsal na PC, protože "Bojím se, že uprostřed rozepsané povídky mu dojde petrolej."