Underground

Underground zachycuje politický vývoj Balkánu od 2. světové války, přes titovský komunismus až po válku v 90. letech prostřednictvím komunity, která žije v podzemí, zatímco dějiny se řítí přímo nad nimi. Hlavními hrdiny jsou dva přátelé, Marko Dren a Petar Černý Popara, a jejich společná láska herečka Natalija. Za nacistické okupace Bělehradu se spolu s dalšími lidmi skrývají pod zemí a vyrábějí zbraně pro hnutí odporu. Na konci války Marko vypouští fiktivní zvěsti o německém vítězství, aby v zájmu vlastního prospěchu udržel podzemní továrnu v chodu. Přesvědčí svého nejlepšího přítele Černého, aby se také schoval do podzemí, jelikož chce mít sám pro sebe Nataliji. Po dvaceti letech nalezne během podzemní svatby jeden ze svatebčanů východ z podzemí. Navzdory tomu, že je rok 1961 věří tomu, že jsou v Jugoslávii ještě nacisté, protože se zrovna natáčí válečný film. A třicet let na to, v roce 1991, se do bojů přimíchají opět...

Sugestivní podobenství Underground (název v tomto případě skutečně znamená
Podzemí a nikoliv označení nezávislého kulturního proudu) zachycuje ve třech
částech (Válka, Studena válka, Válka) fragmenty z historie země na Balkánském
poloostrově. Hrdiny jsou dva bodří kumpáni z, bělehradské galerky a zena jejich
života, herečka Natalija. Marko Dren a Petar Černej Popara jsou svéráznými členy
komunistické strany. Po okupaci města v roce 1941 oba muži „dělají odboj". Zraněný
Popara skončí v podzemním sklepení, kde se po celou válku ukrývají lidé. Marko
mu přebere Nataliji a kvůli ní pak až do roku 1961 přesvědčivě před kamarádem
a dalšími předstírá, že boj s okupanty dosud neskončil, a udržuje je tak v podzemí.
Přitom udělá velkou politickou kariéru. Černej se později dostane z krytu a v roce
1992 jako samozvaný velitel v rozpadlé zemi způsobí smrt bývalých přátel, kteří
šmelíli se zbraněmi Symbolický závěr filmu však tvrdí, že osudy země a jejich obyvatel nemají konec, nýbrž jen pokračování... - Známý bosenský režisér Emir Kusturica zvolil pro své dílo formu drastické tragikomedie, jejíž rytmus má udávat téměř všudypřítomná rychlá dechová muzika. Závažný myšlenkový náboj tvůrce možná zahlcuje přemírou působivých obrazů, v nichž místy sklouzává do manýrismu. Na první pohled je zřetelná feUiniovská inspirace. Zajímavá je politická karikatura titovské cesty k socialismu. - Snímek se natáčel v Bělehradu, Berlíně, v Bulharsku, Maďarsku a také v Praze, ve studiích AB Barrandov. Nesporně patří k významným dílům současné evropské kinenuitogrqfie. Negativní přijetí filmu Kusturicovými krajany ovšem vedlo režiséra k rozhodnutí už nikdy nerežírovat.
Tomáš Bartošek, Filmový přehled 1996/5

Ve válečném Bělehradu v roce 1941 se přátelé Marko a Blacky zabývají obchodem se zbraněmi, milováním krásných žen a bujarými pitkami. V krátké době povýší na válečné hrdiny a jednoho dne se Blacky musí začít skrývat. Marko jej ukryje spolu s dalšími uprchlíky ve sklepě svého dědečka. Válka pokračuje, uprchlíků přibývá, rodí se děti a ve sklepích se pomalu vytváří autonomní svět. Když se v roce 1944 vrátí mír, udržuje Marko ostatní obyvatele sklepů v nevědomosti – jednak proto, že s pověstí hrdiny dosáhl v titovské Jugoslávii vysokého politického postavení, jednak proto, že se s Blackym nechce dělit o krásnou Natálii, kterou oba milují.
Ocenění: Zlatá palma na MFF v Cannes v roce 1995.
Kino AERO

Kusturicův snímek UNDERGROUND byl už v rámci kinodistribuce očekáván s velkým napětím. Černá komedie, která získala na festivalu v Cannes 1995 Zlatou Palmu - nicméně reakce francouzského publika na ni donutila Kusturicu nejen k přestřihání filmu, ale i k prohlášení, že renomovanýtvůrce s filmem končí.

Příběh se otevírá v Bělehradu v roce 1941, kdy několik partyzánských rodin nachází útočiště ve sklepení domu ziskuchtivého šmelináře. Zatímco nad zemí válka o pár let později končí, v podzemí se dál žije výrobou zbraní a spřádáním plánů na smrtící zásah proti fašistické armádě. Jejich ochránce je totiž udržuje v přesvědčení, že válka ještě neskončila a to i dvacet let od jejího konce. Skupina vlastenců se nakonec ocitá venku ze sklepení, ale shodou okolností přesně uprostřed natáčení válečného filmu. O třicet let později má pak příběh další pokračování ve Slovinsku 1991. Na výrobě Undergroundu se podílela studia AB Barrandov.

Radana Vítková

Autor/Zdroj: Vítková Radana/Capitol Internet Publisher


Ve válečném Bělehradě v roce 1941 se furiantští přátelé Marko a „Černej" zabývají obchodem se zbraněmi a jinými lumpárnami. Protože své nepříliš čestné kšeftování obratně spojují s partyzánskými nájezdy, získají v krátké době reputaci hrdinných bojovníků za svobodu. Když se Černej musí jednoho dne začít skrývat, Marko jej ukryje spolu s dalšími uprchlíky ve sklepě svého dědečka. Válka pokračuje, uprchlíků přibývá, rodí se děti a ve sklepích se pomalu vytváří autonomní svět. Když se v roce 1944 vrátí mír, udržuje Marko ostatní obyvatele sklepů v nevědomosti - jednak proto, že s pověstí hrdiny dosáhl v titovské Jugoslávii vysokého politického postavení, jednak proto, že se s Černým nechce dělit o krásnou Natáliji, kterou oba milují. Uplyne patnáct let, než se první sklepní lidé dostanou na povrch - tím však celý příběh zdaleka nekončí...
Pekelný rytmus drastické tragikomedie udává všudepřítomná rychlá
a ryčná dechová muzika. Myšlenkový náboj je zahlcen přemírou velmi působivých obrazů, v nichž Kusturica místy sklouzává do výtvarného manýrismu. Zřetelná je (stejně jako u Jakubiska) i felliniovská „inspirace".
Program ART

Autor/Zdroj: /Kino AERO