Stín létajícího ptáčka

Tedy ten úvod ten tedy byl.   Nejprve kravál z aut, pak   němý film. Dvacítka dolů.   Posléze se odehrává film   bez děje. Docela hezká holka   se nechá ostříhat   nakrátko, ergo vypadá jak…   ech, hanba napsat a trdluje a   blbne. Ze snímku jsem měl   asi pochopit, jak jim Jana   nahrazuje mrtvého syna,   čemuž může uvěřit jen   hodně slaboduchý jedinec.   Já osobně bych ji hnal   svinským krokem. To, že do   psychodramatu autor vrazil   komunistické žvásty, no,   budiž, každý se musel   něčím živit. Ale ten   plytký a statický děj, to   už je na hraně. Pro mne   hodně podprůměrný a silně   nudný film. Plus za zápletku   a víc ani ň.

Jana která si nikdy   nepřipouštěla problémy,   žila tak, co jí den   přinesl, až po nehodě   zjišťuje, že žila   povrchně, že jsou i lidé co   jí mají rádi i když ji moc   neznají a musí se   vyrovnávat se skutečností,   že nic není tak jednoduché   jak by se zdálo.