Zpráva o Europě

Díky digitálním technologiím se dnes již fantazii nekladou meze. O to vzácnější úkaz v současnosti představují filmy jako Zpráva o Europě, které se nespokojí s prvoplánovým zahlcováním smyslů a naopak počítačové triky využívají decentně, ve službách příběhů ohledávajících samotnou podstatu vědecko-fantastického žánru.

Projekt režírovaný ekvadorským rodákem Sebastiánem Corderem přináší nápaditou kombinaci sci-fi s konceptem „found footage“, neboli fikčních scén, které se tváří jako skutečný záznam událostí. Zpráva o Europě spadá do malé množiny snímků, které rámec zdánlivého zachycení reality využívají nápaditě a posilují jím dramatický efekt svého vyprávění.

To v tomto filmu pojednává o vědecké misi Europa jedna, jež byla jako první vesmírná loď s posádkou vyslána za hranice oběžné dráhy Země. Šestičlenný tým složený z vědců a astronautů z celého světa směřoval na Europu, jeden z měsíců Jupiteru, s úkolem nasbírat vzorky, které by prokázaly, či vyvrátily hypotézy o přítomnosti živých organismů pod ledovým povrchem měsíce. Jak se dozvídáme z úvodních titulků, ještě před polovinou letu ztratilo řídící středisko s Europou jedna kontakt. Celý film je pak stylizovaný jako odtajněný záznam kamer z vnějšku i interiéru lodi.

Prostředí vesmíru tentokrát nezavdává k divokým hrdinským dobrodružstvím v cizích galaxiích, nýbrž staví na tématu křehkosti člověka vůči nekonečné velikosti kosmu. Zvolená vyprávěcí forma reportáže tento motiv pomáhá dramaticky strukturovat, dokonce umožňuje vyzdvihnout klíčové otázky o hodnotě poznání a obětech jednotlivců, kteří pomohli lidstvu v jeho pokroku. Tvůrcům se zároveň podařilo přijít s několika silnými zvraty, které příběh okysličují napětím. Větší atrakci než efekty ve filmu příznačně představují herecké výkony precizně vybraného ansámblu mezinárodních talentů, kde oproti obvyklé praxi hlavní role nepřipadly nikomu s americkým pasem.

Jiří Flígl
Letní filmová škola Uherské Hradiště 2017

Vědecká mise Europa jedna byla jako první vesmírná loď s posádkou vyslána za hranice oběžné dráhy Země. Jejím cílem byla Europa, jeden z měsíců Jupiteru. Zde její šestičlenný tým složený z vědců a astronautů z celého světa měl nasbírat vzorky, které by prokázaly, či vyvrátily hypotézy o přítomnosti živých organismů pod ledovým povrchem měsíce. Ještě před polovinou z celkové doby dvaceti dvou měsíců letu ztratilo řídící středisko s Europou jedna kontakt. Nyní, díky odtajnění záznamů kamer z vnějšku i interiéru lodi, může být příběh členů mise a jejich osudu odvyprávěn.

Americký film Zpráva o Europě přináší nápaditou kombinaci žánru sci-fi s vyprávěcím postupem „found footage“, neboli fikčního vyprávění, které se tváří jako reálný záznam událostí. Postup, který se v žánrové kinematografii rozšířil od sedmdesátých let, se stal módou na přelomu tisíciletí po úspěchu takto stylizovaného hororu Záhada Blair Witch. V nadcházejících letech byla kina a obzvláště pak videotrh zaplaveny spoustou laciných reportážně stylizovaných hororů. Na druhou stranu popularizace tohoto formálního konceptu dala vzniknout i několika snímkům, které jej využívaly koncepčně a originálně. Vedle hororů jako první dva díly série Rec a Deníky mrtvých George A. Romera, forma fiktivního dokumentu přinesla závan nápaditosti i do řady dalších žánrů, jak dokládají dětský animák Divoké vlny, katastrofický film Monstrum, komedie Sachy Barona Cohena či biopunková sci-fi District 9.

Do této společnosti snímků, které koncept zdánlivého záznamu reality využívají k posílení dramatického efektu svého vyprávění, patří také americká sci-fi Zpráva z Europy. Ta náleží do oblasti vědeckofantastické fikce, kde prostředí vesmíru nezakládá divoká hrdinská dobrodružství v cizích galaxiích, nýbrž která staví na tématu malosti a křehkosti člověk vůči nekonečné velkosti vesmíru. Zvolený vyprávěcí rámec reportáže o osudu posádky letu na Europu tento motiv pomáhá dramaticky strukturovat a dokonce i umožňuje vyzdvihnout klíčové otázky o hodnotě poznání a obětech jednotlivců, kteří pomohli lidstvu v jeho pokroku. Tvůrcům se zároveň podařilo díky konceptu strukturované reportáže přijít s několika silnými vyprávěcími zvraty, které příběh o chladném vesmíru a touze po vědeckém poznání skládají do napínavé podívané.

Zpráva o Europě vznikala jako nezávislý projekt producenta Bena Browninga podle scénáře Philipa Gelatta. Režie byla svěřena v Ekvádoru narozenému režisérovi Sebastiánovi Corderovi, který na sebe upozornil festivalovými úspěchy filmů Kronika smrti a Vztek. Koncept sci-fi, kde speciální efekty a výprava pouze stojí na pozadí a dávají rámec pro drama lidí na palubě vesmírné lodi, vyžadoval výtečný herecký ansámbl, který tvůrci poskládali z vynikajících talentů z celého světa. Členy posádky tak hrají rumunská herečka Anamaria Marinca, ověnčená řadou cen za svůj strhující výkon ve festivalovém hitu 4 měsíce, 3 týdny a 2 dny, hongkongská charakterní hvězda Daniel Wu, Sharlto Copley proslavený ústřední rolí v jihoafrické sci-fi District 9, americký herec výrazných rolí v dramatických seriálech Christian Camargo, polská modelka Karolina Wydra, známá ze seriálů Dr. House a Pravá krev, a švédský herec Michael Nyqvist.
Česká televize

Pozor spoiler!

Šest kosmonautů je vysláno na misi k Europě. Po startu se připojí k základnímu modulu a po dlouhém letu se objeví nad Europou. Bohužel přistanou mimo určené místo. Je zde jiný povrch, což je přinutí měnit plány. Navíc jeden člen posádky, Andrej Blok tvrdí, že zahlédl něco jako světla. Takže vyvrtají díru do ledu a spustí podvodní sondu. Ta však přestane pracovat.
Nyní se vrátíme o trochu zpět, kdy se posádce pokazí venkovní součást lodi a dva lidi, James a Andrej to jdou opravit. Bohužel se jim ta věc utrhne a na Jamese to vystříkne látku hydrazin, která nesmí do modulu přijít. Proto je kosmonaut ponechán mimo loď, kde zahyne.
Kosmonautka Katja si vymohla opuštění lodi a sbírá vzorky. I ona vidí světla a jde k nim a vzápětí mizí. A protože povrch začíná být nestabilní, rozhodnou se zbývající lidé pro odlet. Bohužel se to nepovede a spadnou zpět. Povrch se pomalu propadá, motor má závadu a kolem se pohybuje něco nevysvětlitelného. Podaří se jim zachránit sebe i s lodí a odhalit tu nevysvětlitelnou věc?

Šestice astronautů se přidá k soukromě financované misi na Europu, jeden z Galileem objevených měsíců Jupitera, aby zkusili najít mimozemský život. Po katastrofální technické chybě a smrti jednoho z členů posádky se ostatní snaží znovu navázat komunikaci se Zemí...