Žíznivé mládí

"Žíznivé mládí" - autor námětu Karel Nový měl jistě dobrou vůli dostat hojnost látky k dokumentaci oné otázky, kterou připomíná název filmu: k problematice procitajícího sexuálního života. Demonstruje ji nejen na mladé dvojici Lidky a Járy, ale ukazuje na ni jako na důsledky mladého zmatku i na nezdařeném manželství převozníka Krále, odhaluje ji zase jinak v osudném poměru statkáře Navrátila s chudou Anežkou i v jejich pozdějších manželstvích a dotýká se jich opět z jiné stránky v sebevražedném dramatě nevyžité šenkýřky.

Zdá se, že právě množství látky přimělo scénáristy, aby utlumili problematiku ve prospěch děje. To také odpovídalo Krňanského režisérské povaze. Z jeho solidní a rozvážné práce, která se nezahloubávala do problémů, nýbrž věrně zachycovala epickou tvář osudů, nevyšlo jarně procítající žíznivé mládí, ale poctivý realistický, ba naturalistický obraz venkovského života. Ani v tomto pojetí nebyla novinka Nationalfilmu bez chyb, z níchž scény s vracející se Královou ženou, nebo vůbec s šekýřčinou postavou jsou viditelné kazy, jsou-li pouhým obazovým dokumentem bez psychologického prohloubení.

Bylo-li však nutné volit jednu z cest, bylo dobré, byla-li jedna z nich zvolena důsledně. Jako dramatický obraz vesnice je "Žíznivé mládí" v celku mocně působící svým širokým a hutným záběrem do vesnických osudů, ostře charakterisovaných typů a kypýcí dějovostí. Také kamera, aspoň záběry exteriérů, byla slušným Veghrichtovým dílem a ve skladateli Kaprovi, jak se tehdy zdálo, přibyl k nečetným filmovým komponistům nový hotový člověk. Z herců samozřejmě Jindřich Plachta podal nový důkaz o své důvěrné a laskyplné znalosti prostých a dobrých lidových duší a proti němu zase Josef Gruss a hlavně Ladislav Boháč staví do prudkého kontrastu ostře výrazné postavy a jejich neovládatelné vášně. Příjemný byl pohled na mladé dueto Májová - Salač, kteří dodávali sami ze sebe poetický přízvuk pro výstupy mladistvého okouzlení. Bušová, Vášová, Rosůlková, Marvan, Fiala, Leraus a jiní, vytvořili další z četných pozoruhodných výkonů českého ilmu, který několika svými složkami potvrdil vzestupný směr tehdejší domácí výroby.

Žena chalupníka Marka má nemanželského syna Jarku se statkářem Navrátilem, který se o chlapce nezajímá. Marek své ženě její prohřešek vyčítá i po letech, vyhýbá se práci a propíjí peníze. Jarka je hodný chlapec a své matce je velkou oporou. Má rád Lidušku, která žije sama se svým otcem, převozníkem Králem. Její matka je již dávno opustila.

Marek se přátelí s tulákem Doubkem, který přicházívá do vesnice každé léto na sezonní zemědělské práce. Liduška se Doubkovi líbí a ani romantické, dospívající děvče není k němu lhostejné. Jarka na Doubka žárlí a kvůli němu se s Liduškou pohádá. Z Prahy přijede Králová. Znovu však zjistí, že není schopna žít na venkově, a odjíždí, aniž se setká se svou dcerou. Marek potřebuje peníze pro svou milenku, šenkýřku Marii, a vyloupí spolu s Doubkem Navrátilovu pokladnu. Po krádeži je Doubek brzy zatčen a Marek se na útěku před policií utopí. Navrátil, jehož manželství zůstalo bezdětné, by rád odčinil svou dlouholetou lhostejnost k synovi a nabízí Markové a Jarkovii peníze. Oba je však hrdě odmítnou. Liduška se smíří s Jarkou.

Autor/Zdroj: /NfA:Český hraný film II