Život před sebou

Po třech nepříliš úspěšných pokusech prosadit se jako režisér přišel herec Fernando Fernán Gómez s komedií Život před sebou, která se stala jedním z nejoriginálnějších španělských filmů všech dob. V neorealistickém duchu, za pomoci téměř labyrintu flash-backů, vypráví velmi ironickým až cynickým tónem o na první pohled idylickém manželství Antonia a Josefiny. Jen těžko budeme hledat tak přesný a vtipný odraz španělské společnosti padesátých let se všemi jejími atributy – nástup konzumu, trávení volného času, emancipace žen v zaměstnání atp. Příběh vlastně tvoří na sobě téměř nezávislé scény, které propojují především hlavní postavy. Antonio se již od začátku obrací na diváky jako na své komplice, čímž vytváří zcizující efekt a zároveň pocit spiklenectví. Slavná je scéna na komisařství, kde Josefina a tři účastníci automobilové nehody vypráví každý jinou verzi událostí, přičemž vizuálně je zde vyjádřeno i koktání jednoho z nich. Jediné srovnání s touto brilantní komedií snese podobně laděná realistická hříčka Vítáme vás, pane Marshalle od Luise G. Berlangy.
La Película 2012