Zemětřesení na dálnici 880

Místy hodně drsně emotivní, ovšem reálné.
Pocitem tvrdé reality   působí tento film o   zemětřesení, při něž se   seune dálniční most, jak   kdyby byl z karet. Kromě   mnoha jiných zde zůstane   uvězněna žena se dvěma   malými dětmi a svou   kamarádkou. Obě ženy -   řidička i spolujezdkyně   při neštěstí zahynou,   malé děti zůstávají   uvězněny v betonové hrůze   v autě s mrtvou maminkou a   její kamarádkou, chlapeček   má navíc těžce   zaklíněnou nožku...zoufalý   otec doma čeká na jejich   návrat, v televizi vidí, co   se stalo. Tváří v tvář si   při sledování televizního   zpravodajství uvědomí, že   tudy měla projíždět jeho   žena, s konstatováním   naprosté odevzdanosti   krutému osudu své rodiny   říká právě příchozí   rodinné známé a na dotaz,   kde je jeho žena, odpovídá   naprosto hluše, odevzdaně,   tušíc to nejhorší:   "Jela po   osmsetosmdesátce..." I   tak nastává boj z časem,   záchranáři se snaží   dostat do nitra trosek mostu a   pátrají po stopách   života...auto s dětmi je   objeveno, chlapeček je však   natolik zaklíněn pod tělem   maminčiny kamarádky, že bez   manipulace se zemřelou nebude   možné ho vyprostit, ale jak   to udělat, když je   minimální prostor a i   automobil je   zdeformovaný...ne, nebudu zde   psát, co následovalo. Tyto   stránky čtou i malé děti a   některé věci bychom si   měli nechat pro sebe. Ti, kdo   tento strhující příběh   viděli, jistě ví, jak   tvrdým způsobem probíhala   záchrana malého chlapce. Jde   o velmi slušný   katastrofický film plný   emocí, touhy po přežití a   pevné vůli vyrovnat se s   nastálou bolestí.