Železná lady

Po úspěšném snímku Stephena Frearse Královna (2006) o Alžbětě II. vznikl další portrét významné ženy moderních britských dějin – první a dosud jediné premiérky Spojeného království Margaret Thatcherové. Film Phyllidy Lloydové Železná lady, jak političce přezdívala média, vychází z tradičního žánrového modelu, v němž se v retrospektivách odvíjejí různé životní epizody hrdinky. Zestárlá Margaret Thatcherová, o kterou se kromě personálu stará i dcera Carol, ve svých představách stále žije s milovaným a milujícím manželem Denisem Thatcherem. Zároveň se ve vzpomínkách vrací do minulosti a připomíná si dívčí léta, seznámení s Denisem, rodinný život s dvojčaty Markem a Carol a politickou kariéru, započatou zvolením do parlamentu v roce 1956 a ukončenou rezignací na funkci premiérky na sklonku roku 1990. Těžištěm snímku jsou klíčové politické momenty Británie ve druhé polovině dvacátého století. Thatcherová se ministerskou předsedkyní stala v roce 1979 a ve svém úřadu neústupně prosazovala konzervativní ideologii, spočívající v prosazování volného trhu, omezeného vlivu státu a důvěřování individuální volbě namísto bezbřehé sociální solidaritě. O svou vizi musela svádět tuhý boj v dobách vyhrocených krizí, atentátů IRA, ve válce o Falklandy a nakonec i v prohraném zápase proti přílišné účasti země při sjednocování Evropy. Scénář Abi Morganové zdařile přechází mezi minulostí a současností a v díle se uplatňují i organicky zakomponované archivní materiály. Rozhodujícím faktorem se ovšem stala volba titulní představitelky. Meryl Streepová se ve své další životní roli dokázala doslova převtělit do osmdesátileté ženy i političky v plné síle a v obou polohách podává strhující výkon, za který byla právem oceněna Oscarem.

Zdroj: ČT

Film Železná lady je překvapivým intimním portrétem Margaret Thatcher, jež byla první a jedinou ženou, která usedla v čele vlády Spojeného království. Jedna z nejvlivnějších a nejznámějších žen 20. století přišla odnikud a přesto dokázala prorazit bariéry předsudků ohledně pohlaví a společenských tříd a získat si respekt ve světě, jemuž dominují muži. Tento film vypráví o moci a ceně, kterou je za ni třeba zaplatit. Sledujte příběh, jedinečný i univerzální zároveň, ve kterém zazářila oscarová Meryl Streep jako Margaret Thatcher a oscarový Jim Broadbent coby její manžel Denis.

Zdroj: HBO Europe

Velká Británie byla vždy ovládaná muži z vyšších společenských kruhů. Zvolením Margaret Thatcherové se dostala do vedení země žena, navíc žena pouze ze střední společenské třídy. Margaret Thatcherová začala svou vládu nad zemí bez kompromisů – a to jak v politice, tak i v osobním životě. Vystupováním na mezinárodním politickém kolbišti si vysloužila přezdívku Železná Lady. Meryl Streep je Margaret Thatcher a její herecký výkon je stejně úžasný, jako ve všech filmech, kde se rozhodla hrát.

Zdroj: IKO Cable

Po úspěšném snímku Královna (2006, FP 2/2007) o Alžbětě II. vznikl další portrét dosud žijící významné ženy britských moderních dějin, první (a dosud jediné) premiérky Margaret Thatcherové (nar. 13.10.1925). – Film Phyllidy Lloydové Železná lady (podle přezdívky, již dala političce sovětská média) vychází z tradičního žánrového modelu, v němž se v retrospektivách odvíjejí různé životní epizody. - Stará Margaret Thatcherová, o kterou se kromě personálu stará i dcera Carol, trpí částečnou stařeckou demencí a ve svých představách stále žije s milovaným a milujícím manželem Denisem Thatcherem (1915-2003). Zároveň se ve vzpomínkách vrací do minulosti a připomíná si dívčí léta, seznámení s Denisem, rodinný život s dvojčaty Markem a Carol, politickou kariéru, započatou zvolením do parlamentu v roce 1956 a ukončenou rezignací na sklonku roku 1990. Těžištěm jsou klíčové politické momenty Británie v druhé polovině dvacátého století. Thatcherová se stala nejdříve ministryní školství (1970-74), předsedkyní Konzervativní strany a současně i vůdkyní parlamentní opozice (1975-79) a konečně ministerskou předsedkyní (1979-90). Ve svém úřadu neústupně uplatňovala konzervativní ideologii, spočívající v prosazování volného trhu, omezeného vlivu státu, rovné daně a v důvěřování individuální volbě namísto bezbřehé sociální solidaritě. Musela svádět obtížné boje v dobách velkých krizí, atentátů Irské republikánské armády (sama se štěstím přežila výbuch v hotelu Grand v Brightonu 1984), ve válce o Falklandy (1982) a nakonec i v prohraném zápasu proti účasti země při sjednocování Evropy. Sama pocházela z rodiny venkovského obchodníka a držela se zásad, jež získala od svého otce, komunálního politika. Své kariéře podřídila i soukromý život. – Scenáristka Abi Morganová zdařile zvládla přechody mezi minulostí a současností, přičemž se v díle uplatňují i dobře začleněné archivní materiály. Rozhodujícím faktorem se ovšem stala volba titulní představitelky: Meryl Streepová se ve své další životní roli vskutku převtělila do dvou poloh: díky dokonalým maskám představuje starou osmdesátiletou ženu i političku v produktivním věku strhujícím způsobem. Její výkon tak zastiňuje vše ostatní. – Je zřejmé, že zvolený způsob (snímek je popisný, nikoliv kritický) nemusí konvenovat všem, to však nic nemění na tom, že se autoři zdařile přidrželi faktů a že fabulovali v přijatelných mezích. – Režisérka Phyllida Lloydová (nar. 1957) natočila s Meryl Streepovou v hlavní roli i svůj divácky úspěšný debut, letní romantický muzikál Mamma Mia! (FP 9/2008), scenáristka Abi Morganová (nar. 1968) je autorkou scénáře souběžně uváděného psychologického snímku Stevea McQueena Stud (2011, FP 4/2012).
Tomáš Bartošek, Filmový přehled 2012/5

Margaret Thatcherová, neobyčejná a všestranná žena, která dokázala, že vysoká politika není jen výsadou mužů, se jako první žena stala premiérkou Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. Svým nekompromisním přístupem k politickému, ale i osobnímu životu, získala přezdívku Železná lady.

Film ukazuje Margaretino jedenáctileté působení v pozici předsedkyně britské vlády, její neústupnost a rozhodnost, ale i to, jakou cenu zaplatila za politický vliv a moc.

Biografický příběh o britské političce Margaret Thatcherové, která se jako první žena dostala do čela vlády a stanula na postu premiérky Velké Británie a Severního Irska.