Zakázaná touha

Neobvyklá a udivující love story - tak zní slogan zajímavého titulu; od kterého můžeme očekávat jen to nejlepší: sešli se tu Kenneth Branagh (Mnoho povyku pro nic, Frankenstein), Madeleine Stoweová (Poslední Mohykán, 12 opic), William Hurt (Bohem zapomenuté děti, Polibek pavoučí ženy, Smoke).

Autor/Zdroj: /reklamní materiály distributora

Tajné hříchy hrdinů i je představitelů
Kdyby otec McKinnon nebyl kněz, jeho návštěvník by jeho vzpomínkám patrně nikdy neuvěřil. Neboť ten příběh byl nejen spletitý, ale i (a to hlavně) poněkud skandální. Začal se odvíjet v Bostonu, kam někdy v polovině 30. let dorazil z Londýna nový kněz, otec Michael McKinnon. Před jeho užaslýma a posléze vědoucíma očima se pak odehrála historie, jíž začal být záhy více než jen svědkem.
Arthur a Eleonora Barretovibyli hvězdami nejlepší bostonské společnosti, ovšem k tomu jedinému, po čem skutečně toužili, k dítěti, jim bohatství ani společenská prestiž pomoci nemohly. Proto se také zrodil efektní, byť, bez ohledu na dobové poměry, nestandardní
plán - najmout chudého, ctižádostivého (a zdravého) mladíka, který by bez dalších nároků obstaral technickou stránku věci. Jakou katastrofou může podobná záležitost skončit, netušil nikdo ze zúčastněných, nejméně už sám otec Michael, jehož k rodině Barretových váže víc než jen vskutku nekřesťanský obdiv k půvabné Eleanoře.
Pokusit se o bližší nástin děje by bylo zhola zbytečné, protože formálně vkusný a výtvarné vytříbený film Lesli Linky Glatterové patří obsahově i dramaturgicky do zcela jiné kategorie než jeho vnější podoba. Trojice hlavních postav je totiž obtížena tolika údajnými motivacemi a záludnými tajemstvími, že by teoreticky vystačila na pět dusných severských dramat. Ovšem scenárista Rick Ramage se, vyjma efektní slovní charakterizace, hlubším prokreslením jejich psychologie příliš nenamáhal, takže konání a myšlenkové zvraty postav (mnohdy skutečně dramatické) působí naprosto nevěrohodně, místy až nesmyslně. Kenneth Branagh (otec Michael), Madeleine Stoweová (Eleanora) a William Hurt (Arthur) se tudíž povýtce bezradné proplétají houštinou hříchu, mučivých výčitek a překombinovaných zápletek - bez možnosti vyváznout se ctí. Popravdě řečeno, podobnou kumulaci psychologicky vyhrocených konfliktů efektné povrchních hrdinů jsem vidéla v životě jen jedinkrát - v edici Harlekýn.
Nedokážu si představit důvod, který herce váhové kategorie Branagh-Hurt-Stoweová přiměl k tomu, aby se podobného podniku zúčastnili (peníze snad opravdu nejsou všechno). Ale i herci mají svá malá tajemství.

Autor/Zdroj: /Cinema


Psychologický příběh s melodramatickými prvky Zakázaná touha je zasazen do Ameriky třicátých let; vypráví o hlubokých citech a o netušených vášních mužů, jež vzbuzuje citlivá a krásná žena, nekompromisně toužící po mateřství. - Zámožní manželé Arthur a Eleonor Barretovi marně usiluji mít děti. Kvůli Arthurově neplodnosti se posléze rozhodnou k odvážnému kroku. Najmou si mladíka Rogera Martina, který má za úkol ženu oplodnit. Jeho poslání se mu však zalíbí až příliš. Za záhadných okolností později umírá. Ve městě působí kněz Michael McKinnon, který Barretovým odhalí tajemství svého původu a znovu rak rozhýbe nelítostnou mašinérii s cílem dát manželům vytouženého potomka... - Retrosnímek režisérky Lesli Linky Glatterové klade mimo jiné divákovi skryté, o to však intenzivnější otázky, týkající se smyslu a významu postavení ženy-intelektuálky ve společnosti třicátých let. Upozorňuje také na velmi křehké a nebezpečné hranice přirozeného práva ženy k početí a darování nového života. Poněkud uslzené dílko těží především z vytříbené obrazové kultury kameramana Petera Sovy. Za zmínku také stojí přesné herecké výkony Williama Hurta v roli zásadového a zároveň citově těžce raněného muže a Madeleine Stoweové v roli sebevědomé a hluboce oddané manželky. Postava otce Michaela v podáni odborníka na shakespearovské adaptace Kennetha Branagha však překvapivě působí velmi rozpačitě a nevěrohodně.
Zuzana Zemanová, Filmový přehled 2000/7/33,

Autor/Zdroj: Zemanová Zuzana/Filmový přehled