Wing Commander

Lidstvo se vydalo ke hvězdám objevovat nové světy, ale druh homo sapiens není ve vesmíru sám. Jsou tu i zákeřní kočkovití Kilrathi. Začíná válka. Kilrathi získali navigační počítač umožňující skákat „subprostorem“, a dostat se tak nepozorovaně až k naší domovské planetě. Jedinou nadějí pozemšťanů se zdá být mladý Christopher Blair, který byl právě převelen k bojové letce na palubě kosmické lodi Tygří dráp. Kromě toho, že je výborným stíhačem, je totiž také jedním z posledních žijících „poutníků“ – lidí, kteří dokážou navigovat subprostorem pouze díky svým nadpřirozeným instinktům, zcela bez pomoci počítače. Konflikt lidstvo versus Kilrathi se prolíná s konfliktem Blair versus okolí. Většina pozemšťanů totiž poutníky buď přímo nenávidí, nebo je k nim alespoň krajně nedůvěřivá…

Zdroj: FTV Prima

Devět let po vydání kultovního vesmírného simulátoru Wing Commander (ORIGIN Systems, Inc., 1990) vstoupil tehdy hlavní grafický designér a programátor celé ságy Chris Roberts na plátna kinosálů coby režisér a scenárista v jedné osobě. Jeho první a poslední režijní zářez měl rozpočet 30 milionů dolarů a ve výdělcích celosvětově nedosáhl ani poloviny nákladů. Nepomohl ani fakt, že tato akční sci-fi byla vybrána jako jeden z pouhých tří titulů, před nimiž se v amerických kinech promítaly trailery na očekávaný návrat Hvězdných válek, Star Wars: Epizoda 1 – Skrytá hrozba (Star Wars: Episode I – The Phantom Menace, 1999). Mnozí diváci zaplatili za vstupenky, jen aby viděli upoutávku (a před začátkem filmu z kina odešli).

Filmový Wing Commander k tomu nedostal jediné ocenění a na portálu metacritic.com si drží průměrné recenzní skóre 21 %. Jedinečný kontrast mezi ním a původní videohrou stejného názvu, která po světě sklízela největší ocenění, z něj tak dělá pozoruhodné dílo.

Děj snímku je stejně prostý jako většina dialogů hlavních hrdinů. Válka s agresivní rasou Kiletáriů je na spadnutí, a když dojde k odcizení Navcomu umožňujícího skokové přesuny při vesmírném cestování, Země se ocitá v bezprostředním nebezpečí. Poslední nadějí lidstva se stává jeden jediný pilot (aniž by to sám tušil).

Stále ještě nekorunovaný král vesmírných videoher Chris Roberts v dnešních dnech pilně pracuje na nejambicióznějším vesmírném, obchodním a bojovém simulátoru Star Citizen, na který se mu podařilo vybrat neuvěřitelných 87 milionů dolarů. Jeho dosud nevyšlá hra se tak stala nejvýnosnějším crowdfundingovým projektem v naší sluneční soustavě.

Divákům Robertsova filmového pokusu doporučujeme na ovládání svých simulátorů namačkat tajnou kombinaci tlačítek B, A, B, Y, L, A, R, A a aktivovat nesmrtelnost. Minimálně na tento filmový zážitek ji budete potřebovat.

Bohdan Heblík
Letní filmová škola Uherské Hradiště 2017

Budoucnost. Lidstvo se vydalo ke hvězdám objevovat nové světy. Ale druh Homo Sapiens nebyl ve vesmíru sám. Narazil na zákeřné kočkovité Kilrathi a začala válka. Válka, která hrozí zničit samotnou Zemi. Kilrathi totiž získali navigační počítač, umožňující jim skákat "subprostorem" a dostat se tak nepozorovaně až k naší domovské planetě. Jedinou nadějí pozemšťanů se zdá být mladý Christopher Blair, který byl právě převelen k bojové letce na palubě kosmické lodi "Tygří dráp". Kromě toho, že je výborným stíhačem, je totiž také jedním z posledních žijících "poutníků" - lidí, kteří dokáží navigovat subprostorem bez pomoci počítače, pouze díky svým nadpřirozeným instinktům. Konflikt "lidstvo versus Kilrathi" se prolíná s konfliktem "Blair versus jeho okolí". Většina pozemšťanů totiž "poutníky" buď přímo nenávidí, nebo je k nim aspoň krajně nedůvěřivá. Ale Blair pochopitelně všem ukáže, co v něm je, získá si úctu svého spolubojovníka "Maniaka" a dokonce lásku své velitelky "Angel".

"Nijak moc nápaditý děj", říkáte si jistě. "Jako z nějaké počítačové hry", dodáváte možná. A máte pravdu. Film Wing Commander vznikl na motivy série kosmických bojových her, která před lety jako jedna z prvních přišla s nápadem přenést bojový letecký simulátor do budoucnosti a do vesmíru. Od ostatních filmů na motivy počítačových her se ale Wing Commander liší v jedné podstatné věci: Jeho režisérem a producentem byl Chris Roberts, autor herní série "Wing Commander"! Ano, je to skutečně tak: Tento člověk vymyslel a naprogramoval hru, ta měla úspěch, tak vymyslel a naprogramoval pokračování, to mělo ještě větší úspěch, peníze se hrnuly... Až konečně čtvrté pokračování mělo tak obrovský úspěch, že Roberts mohl zúročit své minimální režisérské zkušenosti ("režíroval" zatím pouze hrané vsuvky ve svých hrách) a zachytit na filmový pás svět, který před lety vymyslel. Prostě dokonalé naplnění amerického (přesněji hollywoodského) snu.

Roberts pochopitelně věděl, co dělá "Wing Commandera" "Wing Commanderem": Kosmické souboje. Ty jsou základem filmu a všechno ostatní je v podstatě jen výplň mezi nimi. A souboje jsou celkem ucházející. Byly většinou vytvořeny kompletně v útrobách počítačů (patřících Robertsovi) a jsou sestříhány tak šikovně, že vám při sledování filmu asi ani nedojde, jak si chytrým střihem tvůrci ušetřili nějaký ten milion dolarů za komplikovanou digitální kompozici záběrů. A protože je Wing Commander vlastně "prequel", odehrávající se mnoho let před všemi stejnojmennými hrami, mohl si Roberts trochu pustit fantazii na špacír a při zachování stylovosti předvést bojovou techniku, lišící se od té, kterou znají hráči her.

Zajímavým nápadem bylo ztvárnit vesmírné bitvy příštího tisíciletí (konkrétně roku 2654) ve stylu námořních bitev Druhé světové války. V kosmických lodích jsou starožitné nýtované dveře, stíhačky startují z palub jako letadla z letadlových lodí (dokonce se těsně po vzletu z rampy mírně "propadnou"!) a při vesmírných soubojích se střílí pomalými torpédy a něčím, co je podezřele podobné docela obyčejným kulometům!!! Většina interiérů mateřských lodí i stíhaček je špinavá a omlácená a kajuty jsou malé a velmi spartánsky zařízené. Samozřejmě, nic z toho nemá naprosto nic společného s realitou nebo logikou, ale přiznejme si, že je to originální nápad. A když se mateřská loď "schová" před nepřátelskou flotilou v kráteru a je vydán rozkaz, aby se na palubě zhaslo a všichni byli potichu, aby nedošlo k prozrazení, tak už se jenom spokojeně usmíváte, protože přesně víte, na čem jste.

Mladí (a povětšinou nepříliš známí) herci v hlavních rolích podávají výkony, které jsou adekvátní, ale o nějakém výrazném herectví nemůže být řeč. Důležitější, že jsou dobře typově obsazeni. Ze "starší gardy" mírně zaujmou Tchéky Karyo, Jürgen Prochnow a David Warner, kteří už jsou na velkých lodích jako doma (viz Vetřelec: Vzkříšení, resp. Ponorka, resp. Titanic). Většina trikových sekvencí je ucházející a vyloženě nepodaření jsou pouze samotní Kilrathi, kteří kupodivu vypadají podstatně hůř a "gumověji", než vypadali v počítačových hrách. Ale naštěstí jsou na plátně jen pár desítek sekund. Velmi výrazným plusem je až monstrózně přehnaný symfonický soundtrack, který hodně napomáhá udržení superhrdinské atmosféry.

Film Wing Commander je v podstatě blbost, ovšem "blbost" v tom nejlepším slova smyslu (pokud je něco takového možné). Fanoušek se dostal k penězům a natočil si fanouškovské sci-fi tak, aby z toho měl sám radost. Bylo mu jasné, že nemůže konkurovat drahým velkofilmům, a tak se snažil aspoň "být trochu jiný" a dal si záležet, aby byl na plátně vidět každý dolar z té relativně malé hromady (30 milionů), kterou měl k dispozici. Navíc je nutno podotknout, že i když je Roberts samouk, kupodivu není špatný režisér a orientuje se ve všech nezbytných klišé žánru "space opera" jako ryba ve vodě. Vzpomínáte na Emmerichův laciný Měsíc 44 a pak na jeho Den nezávislosti? Někomu se jeho filmy líbí, někomu ne. Chris Roberts a jeho Wing Commander je z podobného soudku. Co nám asi tento programátor předvede, až mu někdo půjčí 100 milionů...?

Autor/Zdroj: Fuka František/Propagační stránky tohoto filmu

Akční sci-fi Wing Commander )česky Velitel letky), natočil jako svůj debut Chris Roberts, který je tvůrcem velmi úspěšné předlohy; stejnojmenné série počítačových her, jež vyšla již na několika CD-ROMech. Snímek se sice odehrává ve 27. Století, avšak vzhledem hrdinů, použitými zbraněmi i celkovým ladění připomíná spíše druhou polovinu našeho století. Je silně odvozen od takových titulů, jako jsou Top Gun, Ponorka nebo filmy z II. Světové války, a zároveň těží z tradičního pojetí nestvůrných mimozemšťanů. - Pilot vesmírné letky Konfederace Chris Blair se hned po absolvování vojenské akademie musí zapojit do bojů proti mimozemským útočníkům z civilizace Kilrathi, ohrožujícím planetu Zemi. Díky své odvaze i schopnostem, zděděným po předcích, svůj mimořádně náročný úkol splní. Přitom se ještě stačí zamilovat do své nadřízené, velitelky letky Deverauxové. - Scénář filmu, který stál dvacet sedm milionů dolarů a který se natáčel v Lucembursku, napsal spoluscenárista jiné akční sci-fi, realizované podle videohry Mortal Kombat, Kevin Droney. Ve výběru hlavních představitelů zaujmou Tchéky Karyo a Jürgen Prochnow jako ostřílení kosmičtí vlci a Saffron Barrowsová jako zdatná důstojnice. - Wing Commander ani v nejmenším nezastírá svůj původ: na rozdíl od počítačové hry však samozřejmě jako film není interaktivní.

Autor/Zdroj: /Filmový přehled

Země v roce 2564. Konfederace je zatažena do brutální války s krvežíznivou kosmickou rasou Kilrathi. Kilrathiové se zmocnili počítačového navigačního zařízení, které chtějí použít ke lstivému obchtatu nepřátelské obrany a poté zaútočit na Zemi. Jen tři odvážní mladí piloti - nebojácný a rozvážný Christopher Blair, jeho nejbližší přítel, horkokrevný Todd "Maniak" Marshall a jejich sebevědomá velitelka Jeanette "Anděl" Deverauxová - stojí v cestě totální destrukci rodné planety - Země.

Název filmu je totožný s názvem jedné z nejprodávanějších počítačových her (doposud 5 pokračování), narozdíl od Mortal Kombatu nebo třeba Streetfightera se WC vyznačuje vzácnou soudržností s předlohou a žánrovou vytříbeností. Film totiž podle svého vlastního námětu natočil Chris Roberts, počítačový programátor a tvůrce samotné hry. Do hlavních rolí obsadil Freddieho Prinze Jr., Matthew Lillarda (Vřískot) a Saffron Burrowsovou. Ve vedlejších rolích máme možnost vidět evropskou hereckou elitu - Tchéky Karya (Brutální Nikita, Medvědi), Jürgena Prochnowa (Anglický pacient) a Davida Sucheta (Boeing 747 v ohrožení).