Vzpomínky na Afriku

Dánka Karen sní o cestování, ale žije v době, kdy si jen tak nemůže své sny splnit. Karen si myslí, že se provdá za barona Hanse Blixena, ale časem zjistí, že se to nikdy nestane. Karen tedy navrhne sňatek Hansovu bratrovi Brorovi. Ona má peníze, on má titul. Navíc jsou přátelé a Bror je ochoten s Karen odjet do Afriky a začít hospodařit na farmě. Svatba se koná v Africe poté, co Bror v Africe vše zařídil, včetně připravení kávové plantáže. Karen chtěla na farmě pěstovat dobytek, ale když Bror začal s plantáží, podřídí se a s vervou se pustí do práce. Po pár měsících začíná první světová válka a všichni bílí muži se rozhodnou bojovat. Karen zůstává na farmu sama, ale v domorodcích má silnou oporu. Ona sama je také velmi silná a vedení farmy zvládá stejně dobře jako kterýkoli muž…

Za nějakou dobu Karen zjistí, že má syfilis. Musí odjet do Dánska, v Africe nejsou potřebné léky. Před odjezdem řekne o nemoci manželovi, který přizná svou vinu. Karen nedělá z nevěry aféru a po vyléčení se vrací do Afriky. Jen nebude moci mít děti...

V poslední den roku Karen zjistí, že Bror stále vyhledává jiné ženy, a požádá ho, aby se z farmy odstěhoval do města. Karen se sblíží více s Denysem a začíná s ním začíná vyjíždět i na safari. Karen s Denysem jsou do sebe zamilovaní a Denys se ke Karen i přestěhuje. Bror požádá Karen o rozvod, chce se oženit s bohatou ženou, a Karen s rozvodem souhlasí. Jen má pocit, že k nikomu nepatří. Chtěla by být s Denysem častěji a pocit jistoty by měla, kdyby jí Denys požádal o sňatek. Denys však sňatek odmítá, preferuje svou svobodu a Karen to velmi trápí…

Karen má konečně po létech dřiny velkou a kvalitní úrodu, ale sklady kávy vyhoří a Karen o celou úrodu přijde. Pro Karen je to konec, farmu i pozemky zabaví banka, a tak se snaží alespoň pro své domorodce získat pozemek, na němž by mohli dále hospodařit a žít, jak jsou zvyklí…

Zdroj: FTV Prima

Karen touží po Africe, proto nabídne svému bratranci baronu Brorovi z Blixen-Finecke obchod, když ji vezme do Afriky tak se za něj provdá. Bror souhlasí, odjíždí do Afriky a kupuje, nepříliš výnosnou, kávovníkovou plantáž. Za nějakou dobu za ním přijíždí i Karen a hned druhý den mají svatbu. I přesto, že se Bror o farmu a manželku příliš nezajímá, a veškerý svůj čas tráví na lovu a záletech, se Karen do svého manžela zamiluje. Rozčarování přichází, když se od svého manžela nakazí syfilidou. Po úspěšné léčbě v Dánsku se vrací do Ariky, a plně se začíná věnovat farmě. I když se snaží zlepšovat situaci místních domorodců, budováním škol a péčí o jejich zdraví, důvěru a bližší vztah s těmito lidmi se ji nepodaří navázat. Do Afriky přijíždí volnomyšlenkářský aristokrat Denys Finch Hatton, ke kterému si Karen vytvoří hluboký milostný vztah a společně prožívají krásné chvíle. Ani Denys však není rodinný typ, veškerá starost farmu tak zůstává, i v období sucha a ničivých požárů, nadále pouze na Karen. Nakonec přijde Karen jak o svou novou lásku, kdy Denys zahyne při letecké havárii, tak i farmu, která po několika neúrodných letech zbankrotuje. Karen se vrací do Dánska na rodinné panství. Film je natočen podle autobiografického románu Karen Blixen, který popisuje její život v Africe mezi lety 1913-1931, a v němž jsou všechny hlavní postavy tohoto příběhu autentické.

Film zachycuje příběh Karen Blixenové-Finecke, která prožila krásnou část svého života na černém kontinentu. Vdala se - více méně formálně - za barona Brora Blixena-Finecke a odjela za ním do Afriky. Založila tu kávovníkovou plantáž. Její život poznamenal Bror, který se na ni odmítl vázat, Denys Finch Hatton - její životní láska, zkomplikovaly ho problémy s plantáží, výuka domorodců, světová válka, pohlavní choroba, kterou ji nakazil manžel a v jejímž důsledku nemohla mít děti...

V nádherném inteligentním romantickém dramatu natočeném podle skutečné události zazářila Meryl Streep jako proslulá novinářka Karen Blixen, jež se s manželem (Klaus Maria Brandauer) přestěhuje z Dánska do Nairobi s cílem založit si vlastní plantáž. Svého manžela nikdy nemilovala, v Nairobi ovšem potkala svou životní lásku, okouzlujícího britského dobrodruha (Robert Redford). Každodenní život v Africe však pro ni nebyl jednoduchý, především na počátku. Nádherné záběry doplňují bezchybný scénář, jenž čerpal z pěti knižních svazků, ve kterých Blixen zaznamenala své paměti. Film získal sedm Oscarů, včetně kategorie nejlepší režie (Sydney Pollack) a nejlepší film.

Zdroj: HBO Europe

Scénář nesmírně úspěšného filmu Sydneyho Pottacka Vzpomínky na Afriku vznikl podle literárních děl spisovatelky Karen Blixenové (píšící mj. pod pseudonymem Isak Dinesen) a podle knih, dotýkajících se života této dnes znovuobjevené dánské autorky. Snímek sám je pak na jedné straně holdem emancipované ženě, která v desátých a dvacátých letech našeho století působila v Keni, kde prožila svou osudovou lásku, chvíle štěstí i trpkého zklamání, a na druhé straně je barvitým obrázkem Afriky, kontinentu, jemuž se v díle Blixenové dostalo tolika obdivu a zaníceného nadšení. Romantický příběh byl natáčen nedaleko míst, kde autorka žila. Opírá se především o zachycení dobového koloritu a krásy africké přírody. Výraznou složkou nákladné produkce je i obsazení hlavních rolí Meryl Streepovou, Robertem Redfordem a Klausem Mariou Brandauerem. Režisér Sydney Pollack natočil vcelku akademický snímek odvíjející se de facto jako retrospektiva s komentářem hlavní postavy. Realizoval jej na špičkové úrovni, jak o tom svědčí mj. i sedm Oscarů (nejlepší film, režie, kamera, scénář podle předlohy, výprava, původní hudba, zvuk).

Autor/Zdroj: /Filmový přehled