Veronika

V rámci festivalu španělských filmů La   Película uvedla česká nezávislá alternativní   kina tento hororový snímek. Španělský   režisér Paco Plaza využil skutečných   událostí z roku 1991 z Madridu a použil je v   neutrálním hororu o spiritistických tabulkách,   o zahrávání si s nadpřirozenými silami a   údajném posednutí ďáblem, ovšem s mladičkou   talentovanou herečkou v hlavní roli. Nicméně,   jeho topovky o paranormálních jevech v sérii   REC (2007, 2009) bohužel Veronika nepřekoná.  

Příběh se odehrává na základě   svědectví událostí z Madridu roku 1991.   Setkáváme se s ústřední postavou Veronikou,   která to nemá lehké. Otec ji zemřel před   lety, matka je zaneprázdněná prací v hospodě,   a tak se Veronika musí starat o své tři   mladší sourozence. Chodí do církevní školy,   kde na ni dohlíží klášterní jeptišky,   včetně slepé podivínské sestry Muerte. V den   zatmění slunce, kdy celá škola jde tento   vzácný jev sledovat na střechu, Veronika spolu   se svými spolužačkami připraví ve sklepě   seanci k vyvolávání duchů pomocí   spiritistické desky Ouija. Jenže jak to tak   bývá v prvoplánových hororech, seance se jaksi   nepovede.

Tím se spouští soustava   nevysvětlitelných, až paranormálních jevů,   které se kolem Veroniky začnou dít. Film ale   ubíhá strašně nudně. Pomalé scény, kde na   konci čekáme, že někdo udělá baf, se   nestanou, sentimentální postoj Veroniky, která   si myslí, že s ní komunikuje mrtvý otec, je   až moc přitažený za uši, a pošahaná slepá   jeptiška sloužící jako rádce na nadpřirozeno   je až příliš. První polovina filmu se   nepovedla, na můj vkus až moc hluchých   natahovaných míst, která se dala natočit   svižněji.

Naopak musím vyzdvihnout   sedmnáctiletou začínající herečku Sandru   Escacenu, která kupodivu v roli Veroniky   působila velmi přesvědčivě, autenticky a jako   pravá Španělka má auru budoucí femme fatale.   Myslím, že (ne)stárnoucí hvězda Penélope   Cruz má svoji nástupkyni.

Překvapivě,   druhá polovina filmu je úplná senzace. Jakoby   to natočil někdo jiný. Má spád, gradující   akci a dostane se i na precizní kameru a střih.   Tím, že je film vyprávěn rámcově, v závěru   dostaneme odpovědi na nezodpovězené otázky, i   během prostřihů záběrů ze skutečného   místa činu nám proběhne mráz po zádech.   Nicméně pro hororové fajnšmekry to nejspíš   nezachrání nic. Bohužel neoriginální námět   exorcismu se snažili zachránit skutečnými   událostmi, ale ve výsledku člověk neví, co si   o tom všem má myslet.

Škola hrou, Komenský by se radoval
Španělská interpretace hry Ouija propojená s   astronomickými jevy a místními legendami,   především s knihou Hora duchů.Tvůrci filmu   tady nešli čistě cestou strašidel za každou   cenu a v kdejaké skříni.Snažili se vykreslit   příběh patnáctileté dívky která má na   starost tři další,mladší,   sourozence.Mysteriozní příběh nezačíná ve   strašidelnám domě, jak je špatným zvykem ale   ve škole, i tam se totiž dají vyvolávat   duchové pomocí deskové hry.Jak toto   "zhmotnění tmy" dopadne koukněte   sami. Příběh vcelku zajímavý, jen škoda ,   že tvůrci více nerozvedli dějovou linii se   slepou jeptiškou.Mohlo to být daleko   mrazivější dobrodružství.Duchařina není   zrovna moje parketa ale tenhle španělský pokus   nedopadl nejhůř.Krvavé giallo to není ale   zdlouhavá nuda rovněž ne.