Popis / Obsah / Info k filmu Venušini hošiCesta začíná legendární „Drag King Night“ v New Yorku a vede skrz svět transgenderu, kde se ženy stávají muži – některé na jednu noc, jiné na celý život. Co je motivuje? Jaké změny prožívají? O čem sní? Mění se ve svá mužská alter ega, parodují samy sebe a objevují mužský erotismus a strategie síly. V Londýně se setkáváme s ženami, které experimentují s hormony a stávají se tak novými muži. Maskulinita a transformace jako představení, subverze, nebo existenciální nutnost. Je to intimní film o lidech na hranici sexuální identity.
Mildred z New Yorku přes den pracuje v kanceláři a večer se z ní stává sexy Dréd, který okouzluje své publikum zpěvem. Sní o slávě a velké životní lásce. Setkáváme se s Bridge Markland, stále provokující a uvažující o své bisexuální identitě. A další je Diane Torr, která byla jednou z iniciátorek celého hnutí a přes dvacet let pořádá představení a workshopy. S Del LaGrace Volcano z Londýna pak vstupujeme do světa tělesné transformace. Patří do skupiny transgender mužů, kteří experimentují s testosterony, kteří o sobě mluví jako o Kyborzích. Del žije na hranici mezi mužem a ženou, což ho neustále nutí vytvářet nové termíny pro nové životní situace.
Ocenění: Cena diváků na gay a lesbickém filmovém festivalu v Kodani 2002, Cena kritiků za režii na MFF v Locarnu 2001 a další.
Kino AERO 2003/11
Popis / Obsah / Info k filmu Venušini hošiDokumentární snímek Veušini hoši režisérky Gabriel Baurové nás zavádí do světa žen, které se stávají muži. Některé jen na jednu noc, některé na celý život. Režisérčino putování začíná v New Yorku při show nazvané Drag King, kdy ženy převlečené za „svá" mužská alter ego mají různá vystoupení. Co je příčinou jejich snahy změnit své pohlaví? Co pro ně tato změna znamená? Je pro ně pouhou zábavou, hrou, nebo životní nutností? A co vůbec znamená být mužem a co být ženou na počátku nového tisíciletí? To jsou otázky, které režisérka klade všem ženám, jež ze sebe vytvářejí jakési „mezipohlavní" bytosti. Jedna z nich o své zkušenosti říká: „Biologicky jsem ženou a nechci to změnit, ale je pro mě důležité, že existují různé formy ženskosti a ta má je zcela určitě velmi androgynní." Autorka ve svém dokumentu putuje z Ameriky na kontinent, do Anglie, a nevyhýbá se ani určitému historickému kontextu „hnutí".
Autor/Zdroj: /reklamní materiály distributora
Nový publicista: Nelíbí se vám tento obsah? Chcete napsat lepší? Tak neváhejte a klidně
napište