Velká přehrada

Hlavním hrdinou byl inženýr Petr Pavelec (Vítězslav Vejražka), který provádí stavbu přehrady pro podnikatele Berku (Karel Hradilák) a zamiluje se do jeho dcery Ireny (Adina Mandlová). Stavba se však z úsporných důvodů provádí nedbale a po tragédii na stavbě Pavelec utíká na venkov, kde se seznámí s učitelkou Marinou (Nataša Gollová). Ta jej nakonec přinutí, aby se přiznal k odpovědnosti a vrátil se na stavbu přehrady. Tento zajímavý námět zrežíroval Jan Alfréd Holman a film se natáčel převážně v exteriérech. V těžkých dobách protektorátu však toto společenské drama příliš nezaujalo diváky, o to více byla filmem potěšena odborná kritika. Film měl premiéru 16. října 1942.

POZOR SPOILER

Kluci na potůčku stavějí přehradu, ale protrhne se jim. Nedaleko se chystají boxeři k velkému souboji. U toho všeho je i stavební inženýr Petr Pavelec. Pan podnikatel, též komerční rada, Leo Berka přichází za ředitelem banky. Chce zapůjčit deset milionů. Osm na činžovní domy a dva na patent betonových injekcí, kterými prý opraví naprosto vše. Petr má starosti. Má svou kancelář, ale málo práce, proto se účastní soutěže o stavbu přehrady. Také má boxovati proti Donatellimu. Je víkend a lidé si užívají. U vody se topí muž, jehož táhla na laně dcera pana Berky Irena. Za jeho vytažení obdrží Petr sto korun a vlastně tak se vlastně poznají. Pavelec - otec mezitím hlásí padající kameny na trati, kde je vechtrem. Petr se před matchem dozvídá, že soutěž na přehradu vyhrál. A vyhrává i boxmatch K.O. Hned po této výhře za ním přichází Irena a skončí spolu v restauraci. Nu, pak spolu chodí, ačkoli jejich zájmy jsou dosti odlišné. Berka se jde podívat na stavbu, kde je mu předkládáno, že je vše v nejlepším pořádku. Ale tak tomu není, jenže dělníkovi není přáno sluchu. Petr napsal rodičům, jaký se stal u firmy šéf, a oni mu ihned odepisují, že ta jeho firma u nich „upravuje“ stráň“, ale tak špatně, že může jít o život. Petr tomu moc nevěří. Chce tam jet, když se však dozví o neštěstí na stavbě domů. Zemřel tam člověk. Prasklo lano u stavebního výtahu. Petr jde k Berkovi a sdělí mu svůj názor. Večer prohraje match a do toho všeho si z něj dělají Irenini přátelé legraci. Petra to mrzí a to za ním přichází Berka a sděluje mu, že stráň spadla a jeho rodiče to zasypalo. Jsou mrtví. Petr hrozí žalobou, ale je mu lakonicky sděleno, že by vlastně obvinil sám sebe. On byl technický zástupce. A Irena? Petr se s ní pohádá a odchází pryč. Bere si pracovní knížku toho mrtvého dělníka, své šaty hází do vody a potlouká se v lesích. Koza jej pak přivede ke srubu, kde žije starý muž a ten mu srub chce přenechat. Náhodou je to přímo u stavby velké přehrady, Petrova projektu. A on se přidá mezi dělný lid. Později se poznává s místní učitelkou Marínou. Naleznou v sobě zalíbení, než ona zjistí, že on není on. A Petr pod nátlakem přiznává pravou identitu. Následně ji odkryje přede všemi a zastavuje práci. Chce bojovat proti dalším podvodům, a také získat učitelku.

Mladý inženýr Petr Pavelec pracuje na plánu přehrady na řece Loučnici. Seznámí se s dcerou nesvědomitého stavebního podnikatele Berky, Irenou, a zamiluje se do ní. Když Petrův projekt vyhraje konkurz, Berka s Irenou ho získají jako společníka, a tak je firmě zadána stavba přehrady. Zamilovaný Petr nevidí, jak lajdácky jsou stavby prováděny. Prohlédne, až když se na stavbě zabije dělník. Další ránou je zpráva o smrti jeho rodičů. Jejich domek zavalila skála. Vinu nese opět Berkova firma. Zoufalý Petr odchází. S legitimací mrtvého dělníka se nechá najmout na práci v kraji, kde se staví jeho přehrada. Nalezne zde lásku venkovské učitelky Mariny, které nakonec prozradí svoji totožnost. Marina mu nemůže odpustit, že ustoupil darebáctví jen proto, aby měl klid. Petr si uvědomí, že má pravdu. Vrátí se k Berkovi a oznámí mu, že přebírá odpovědnost za celou přehradu, která musí být poctivým dílem.

poznámka
Natáčení proběhlo ve třech fázích, exteriéry v srpnu a v září 1940, dále v červenci 1941, a ateliéry od 17. října do poloviny listopadu 1941. Leo Berka, postava hraná Karlem Hradilákem, se v první verzi jmenoval Rudolf Hertl. Pro poválečné uvedení filmu byly v obraze vykryty všechny cedule označující stavby (původně německo-české) novými, pouze česky psanými.

Zdroj: NFA / Český hraný film II