Velezrada

POZOR, SPOILER

Jsme v budoucnosti (v roce 1950) na kontinentální hranici mezi Evropou a atlantickými státy. Mezi hlídajícími vojáky vzniká spor kvůli kartám. Ale to už sem přijíždí automobil a dochází k dalším nesrovnalostem, jež končí střelbou… Do éteru se vysílá zpráva, že válka je jistá stejně jako v roce 1914.

Major Michael Deane z letecké mobilní jednotky má právě videohovor s Evelyn Seymorovou, ale dochází k poruchám přenosu. O válce a míru začínají zdlouhavé diskuse na obou stranách. Dochází k sestřelení letadla, začíná se bojovat. Je použit i plyn.

Pak se ocitáme v londýnském velitelství světové mírové ligy. Major Deane sem přichází za Evelyn. Je zde i její otec, generální vikář Stephen Seymour. Evelyn se jde převléci a odchází s Deanem pryč. V podzemním tunelu chystají teroristé placení armádou výbušný stroj. Když je hotov, je vyhozen z vlaku. Další do něj narazí.

Evelyn s Deanem jsou v jakémsi zábavním podniku, kde se tuto zprávu o tunelu dozví. A tak se dozví o mobilizaci, která se týká i žen. Dochází ke konfliktu mezi lidmi, ale i mezi Deanem a Evelyn. On totiž jde řídit bombardování, což se jí nelíbí.

Zástupy žen přichází do mobilizačního centra. Jedna dostává výjimku.

Bomby dopadají i na velitelství. A na druhé straně dopadá hlasování mír versus válka remízou. Proto musí rozhodnout sám hlavní válečný štváč a tím je samotný prezident.

Evelyn se snaží obrátit ženy na mírovou cestu. Je zde i Dean a ten chce, aby letadla vzlétla do války. Jenže Evelyn je rozhodnuta tomu zabránit a ženy stojí za ní. Vojáci kapitána Deana sice vytahují zbraně, ale nestřílejí. Zrovna v tom okamžiku začíná vystoupení prezidenta v televizi, který chce oznámit začátek války. Ta má začít o půlnoci. Jenže to už se k němu dostává Seymour. Dialog není úspěšný, proto se Seymour odhodlává k zoufalému činu…

A na letišti se také bojuje, i když trošku jinak...

Film na motivy hry Noela Pembertona Billinga je zasazen do tehdy „blízké budoucnosti", do 50. let 20. století, kdy narůstající napětí mezi Spojenými státy evropskými a Říší atlantických států hrozí přerůst v otevřený konflikt a ohrozit celosvětový mír. Stále častější pohraniční potyčky se začínají vymykat kontrole a válka se zdá být nevyhnutelnou. Co když je ale vše jen tajnou konspirační hrou teroristické skupiny podporované zbrojními firmami

Maurice Elvey je považován za jednoho z nejčinorodějších britských režisérů vůbec, který v němé éře produkoval i kolem 25 filmů ročně, nevyhýbaje se v podstatě žádnému z žánrů. Pro svůj futuristický snímek předznamenávající vznik Evropské unie, ale i technologické výdobytky budoucnosti, jako jsou videohovory či tunel mezi Francií a Velkou Británií, se inspiroval tvorbou Fritze Langa. I proto si snímek vysloužil dobové označení coby britská odpověď na Metropolis. Nejde jen o vizuální prvky evokující metropoli budoucnosti, ale i některé dílčí scény připomenou záběry z německého velkofilmu. Tím však podobnost končí. Snímek není totiž jen zajímavým příspěvkem k žánru vědecko-fantastického filmu, ale i komentářem ke společenskému dění v meziválečném období, varováním před opakováním hrůz, které přinesla první světová válka, a úvahou o nutnosti pacifismu a udržení míru za každou cenu.

Film vznikl původně v němé i zvukové verzi, nicméně zvuková byla považována za ztracenou, až do roku 2005, kdy byla nalezena zachovalá kopie v archivu v USA.

Zdeněk Blaha
Letní filmová škola Uherské Hradiště 2016