Včelař

Filmové drama řeckého režiséra Theo Angelopoulose z roku 1986. Po svatbě své dcery opouští starý včelař Spyros (Marcello Mastroianni) rodinu a vydává se, jako každý rok, na cestu na jih. Spolu s rojem svých včel hledá cestu ke světlu - je to pro něj cesta do minulosti, cesta rozloučení s přáteli, členy rodiny a s místy jeho mládí. Při své cestě potkává mladou dívku, která cestuje stopem po celé zemi. Nějakou dobu ho doprovází a ještě jednou mu vrací životní sílu. Spyrosova touha po smrti se nakonec naplní velmi symbolickým způsobem. Jeho včely ho ubodají k smrti.

Stáří jako prostor pro bilancování a hledání skutečného smyslu lidského bytí, ale i historie a paměti národa – to je ústřední myšlenka filmu řeckého režiséra Thea Angelopoulose Včelař. Vypráví příběh učitele v důchodu Spyrose, který opouští svou manželku a dceru a rozhodne se vrátit se k práci svého otce a dědečka – k včelaření. Putuje po Řecku, aby se vrátil do rodného kraje, a na své cestě se setkává se starými přáteli. Jezdí od města k městu, ve své paměti znovuoživuje vzpomínky a pokouší se urovnat si svou minulost v konfrontaci s rychle se proměňující přítomností. Osudový střet s mladou stopařkou (Nadia Mourouzi), která ho bude na jeho cestě doprovázet, ho konfrontuje s mladou generací bez paměti a vztahu k minulosti. Přestože ho dívka provokuje a irituje, nachází v kontaktu s ní i jisté spojení s budoucností. Právě skrze ni si uvědomuje, jak se vytrácí historická paměť jeho země a jak rychle umírá tradice. Ale co může následovat? Melancholicko-filozofický portrét stárnoucího muže, který nedokáže najít své místo v moderním světě, a proto putuje po místech svého mládí a bilancuje svůj život. Snímek nabízí jednu z nezapomenutelných a famózním způsobem uchopených hereckých rolí tehdy šedesátiletého Marcella Mastroianniho.

Zdroj: Film Europe Media Company