Válka světů - Příští století

Jeden z prvních románových popisů mimozemské invaze nezaujal Szulkina senzační zápletkou. Režisér se ve své vizi zmocnil pouze výchozí situace a na jejích důsledcích rozvinul pronikavou analýzu vztahu jedince a státní mašinérie, jež se zmocnila dokonalého mocenského nástroje - mediálních obrazů.
Stejně jako v dalších Szulkinových snímcích je vypůjčená situace ze žánru sci-fi využita k metaforickému „obnažení" základních principů totalitní společnosti, ve Válce světů tvůrce potlačuje typické žánrové prvky na nejzazší mez, čímž dovádí roli audiovizuálních médií ve státním útlaku do mrazivých důsledků. Převzetí nadvlády totiž neprobíhá přímým střetem mezi pozemšťany a vetřelci, nýbrž daleko rafinovaněji prostřednictvím propagandy a sítě kolaborantů.
Marťané se projevují svojí nepřítomností, protože veškeré změny zůstávají v rukou vládních autorit a jim podřízených „obrazových zprostředkovatelů", policejních složek a šířící se občanské zvůle. Pro obyčejné občany zůstává probíhající invaze skryta, jakkoli se na ní snadnou přizpůsobivostí podílejí. Jedním z mála jedinců, kteří znají skutečnou povahu věcí, je televizní reportér. Jakmile se vzepře přidělené roli tvůrce manipulativních obsahů a vypadne z fungujícího soukolí, stává se cílem perzekuce ze strany spoluobčanů. Když konečně dosáhne příležitosti odhalit pravdu, poznává, že v dosaženém společenském stavu již ztratila jakoukoliv váhu.
Szulkin ovšem neváhá v kritice anonymní moci zajít ještě dále a nastoluje provokativní otázku, zda pozemskými autoritami posvěcená krutost a násilí nebudou pokračovat i po odletu Marťanů, či zda dokonce samotná invaze není jen husarský kousek pozemských manipulátorů, jejichž cílem je ustavit nový systém institucionalizovaného násilí.
Mnohovýznamový snímek působivě odráží dobové napětí v Polsku, kde sice stále vládlo opoziční hnutí Solidarita, ale současně již vzrůstaly obavy z protiúderu polských i sovětských komunistů. Válka světů brilantně předznamenává celospolečenské ochromení po vyhlášení stanného práva, k němuž došlo v roce uvedení filmu do kin. Snímek je vzácně naléhavým obrazem samovolně probíhající normalizace a Szulkin v něm nešetří varovnými morálními apely: „Přestaňte být stádem poslušných ovcí! Podívejte se kolem sebe... Jste povolní, otupělí, nesvobodní... Nařídí vám dávat krev, dáváte... Nařídí vám chodit po čtyřech, uděláte to! Prodáváte čest, abyste si mohli koupit větší televizor. Prodáváte poctivost, abyste dostali jakýsi zbytečný cancour moci. Všichni byste chtěli řídit, a zatím se stáváte nevolníky."
Jakub Jiřiště, LFŠ 2014

Název filmu scenáristy a režiséra Piotra Szulkina Válka světů - příští století (1981) je odvozen z titulu knihy slavného anglického spisovatele Herberta G. Wellse Válka světů (1898) a z její rozhlasové dramatizace, kterou se proslavil Orson Welles a která svou autentičností vzbudila v roce 1938 obrovský rozruch v celých Spojených státech. Szulkinův film je oběma tvůrcům dedikován. Je prvním dílem velmi volné trilogie, spíš variací na dané téma. Dva následující snímky, O-bi, O-ba Zánik civilizace (1984) a Ga, ga - sláva hrdinům (1985) jsme již viděli. I v této první osobité variantě sci-fi příběhů s výrazným morálním a politickým podtextem se Szulkin zabývá především neblahými atributy anonymní moci a negativní rolí televize jako všemocného manipulátora veřejného míněni. Děj se odehrává v posledních prosincových dnech roku dva tisíce v blíže neurčené zemi (nápisy jsou anglické) a jeho hrdinou je oblíbený televizní moderátor Iron Idem. Ten postupně nahlíží, jakým způsobem je manipulován nejen on, ale především televizní diváci. jeho vzpoura je samozřejmě marná. Před ním se odvíjí hrůzné divadlo, prezentované jako projevy „přátelství“ k Marťanům, kteří nakrátko navštívili Zemi. Vše nasvědčuje tomu, že v zájmu moci bude krutost a násilí pokračovat i po jejich odletu. - Snímek je mnohovýznamový. Jeho idea je jasně čitelná, ale obsahuje i mnoho věcí, jež vystupují na povrch teprve při hlubším vnímání. Jejich výklad je ponechán na divákovi. - Film, uvedený do polské distribuce v roce 1983, získal řadu cen na specializovaných festivalech: Zvláštní cenu poroty na MFF v Avoriazu 1982, Hlavní cenu za režii na MFF v Portu 1982, Grand Prix a ceny za scénář a za režii na MFF v Madridu 1982 a Zvláštní cenu poroty na MFF v Terstu 1982.

Autor/Zdroj: /Filmový přehled