V mezích zákona

Na první pohled by se zdálo, že Gustav Machatý měl pro zdárné rozvinutí své profesionální kariéry v Hollywoodu ideální výchozí pozici, neboť zdejší prostředí již znal ze své cesty do USA na počátku 20. let. Zároveň se mohl prezentovat filmem, který stále budil pozornost veřejnosti, tj. Extasí. Jak se však později ukázalo, svou povahou a autorským přístupem příliš nezapadal do systému filmového průmyslu uplatňovaného velkými hollywoodskými korporacemi včetně MGM, která ho angažovala. Navíc Extase, stále bojující s americkou cenzurou, neznamenala zrovna ideální doporučení vzhledem k aktuálně se zostřující politice tzv. Breenova úřadu, hlavního orgánu dohledu nad mravní bezúhonností zdejších kinematografických produktů. Možnosti pracovního uplatnění také snižovala stále se zvyšující profesní konkurence, neboť hollywoodská studia v souvislosti se zhoršující se politickou situací v Evropě absorbovala další a další filmaře.
V mezích zákona je adaptací úspěšné stejnojmenné divadelní hry Bayarda Veillera. Machatého mohlo na zadaném úkolu zaujmout téma vzpoury hlavní postavy proti vlastnímu osudu a především proti ctnostně se tvářící části společnosti, jejíž reprezentanti poslali nevinnou dívku do vězení. Až do zahájení natáčení neměl režisér prakticky žádný vliv na podobu scénáře, který se ještě v průběhu práce ve studiu upravoval podle připomínek Breenova úřadu. I když se Machatý nechtěl smířit s pozicí pouhého inscenátora a snažil se do filmu dodatečně začlenit vlastní nápady, u producentů neuspěl. Z jeho návrhů vyplývá, že se snažil o vyhrocení konfliktu mezi postavami reprezentujícími dvě prostředí, a to členy podsvětí, kteří jsou přes porušování zákonů nositeli obecných lidských kvalit, a tzv. spořádanými občany, vyznačujícími se přetvářkou a měšťáckým pokrytectvím, přičemž režisérovy sympatie zřetelně náležely těm prvně zmiňovaným.
Veškerá formální ozvláštnění, která se ve filmu objevují, vycházejí již ze scénáře a na jejich realizaci se podíleli zástupci jiných profesí. Např. hlavní odpovědnost za výběr celkových záběrů či městských a vězeňských pozadí připadla producentu Lou Ostrowovi a montážní sekvence jsou dílem specialisty MGM na střihové a trikové efekty Petera Balbusche.
Jiří Horníček
Letní filmová škola 2011