Tři veteráni

Ve svém posledním dokončeném filmu se Oldřich Lipský vrací k pohádkovému konceptu. V příběhu o třech válečných vysloužilcích, inspirovaném literární předlohou Jana Wericha, oslavuje populární tvůrce to, co bylo pro jeho snímky vždycky příznačné - uvolněnou hravost i radost ze života.
Od konce 60. let realizoval Oldřich Lipský prakticky každý rok jeden celovečerní film. Předposledním titulem v jeho filmografii se v roce 1983 stala volná adaptace stejnojmenné pohádky Jana Wericha Tři veteráni. Příběh o třech válečných vysloužilcích, kteří se musejí naučit správně nakládat s kouzelným darem života, je součástí Werichovy dětské knížky Fimfárum (1960). Lipský se scenáristou Zdeňkem Svěrákem (s ním spolupracoval už na filmech Jáchyme, hoď ho do stroje!, „Marečku, podejte mi pero!" a Ať žijí duchové!) ovšem hravou předlohu opatřili klasickým příběhem, který poskytl dostatek prostoru pro situační i slovní humor i silné morální ponaučení. Dělostřelec Pankrác, vojenský kuchař Servác a dragoun Bimbác se po propuštění z armády bezcílně toulají světem, dostanou však příležitost, jak si polepšit. Od skřítků (z nejasných důvodů stylizovaných jako bratři Marxové) obdrží tři zázračné předměty: cylindr schopný vyčarovat jakýkoliv předmět, bezedný váček na zlaťáky a harfičku, jejímž prostřednictvím je možné si „nabrnkat" libovolný počet sloužících. V královstvíčku Monte Albo padnou tři kamarádi do tenat krásné, leč proradné princezny Bosany a jejího ziskuchtivého královského otce. Přijdou sice o své drahocenné dary, ale skřítkové jim dají šanci potrestat zloděje a získat zpátky cylindr, váček i harfičku. V duchu příběhů, které má Zdeněk Svěrák v oblibě, se trojice přátel musí ke štěstí a radosti ze života přece jen dopracovat sama… Mezi klady nestárnoucího snímku patří herecké výkony. Oldřich Lipský svěřil titulní role Rudolfu Hrušínskému, Petru Čepkovi a Josefu Somrovi. I v menších partech se ve filmu objevuje řada režisérových oblíbených herců, kteří zazářili v jeho předchozích filmech (Július Satinský, Milan Lasica, Miloš Kopecký, Lubomír Lipský). Největší atrakcí zábavného vyprávění zůstává předlouhý nos, který za trest naroste Bosaně a který se prodlužuje tak mocně, že překročí hranice sousedních zemí a ohrožuje mezinárodní politickou situaci. Stejně jako v detektivní komedii Adéla ještě nevečeřela a dobrodružné komedii Tajemství hradu v Karpatech (1981) se o trikovou stránku projektu postaral výtvarník Jan Švankmajer.

Alena Prokopová, LFŠ 2014

Tři vysloužilí vojáci – dělostřelec Pankrác, dragoun Bimbác a vojenský kuchař Servác – jsou po propuštění z armády bez peněz a toulají se světem. Od dobrosrdečných skřítků dostanou kouzelné dary a tak přemýšlejí, jak s nimi co nejlépe naložit. Nakonec se vypraví do království Monte Albo, kde se Bimbác zamiluje do princezny Bosany. Bosana je nejen krásná, ale navíc proradná, a postupně vojáky o všechny dary připraví a nechá je vyhnat. Zatímco se s králem radují, co všechno budou moci s kouzelnými věcmi podnikat, vojákům ještě dlouho trvá, než pochopí, co je pro ně na světě opravdu nejdůležitější…

Potkali na své pouti tři pohádkové skřítky a dostali od nich tři kouzelné dary. Klobouk schopný vyčarovat jakýkoliv předmět, bezedný váček se zlaťáky a harfičku, přivolávající libovolný počet sloužících. O tom, jak s neobvyklými dary naložili, vypráví komediálně laděný příběh, natočený na motivy stejnojmenné pohádky z knihy Jana Werich Fimfárum.

Autor/Zdroj: /Popis