3 sezóny v pekle

POZOR SPOILER

Dva roky po válce mladý muž Ivan diskutuje se svým otcem o komunismu a marxismu. Ivan se považuje za básníka a marxistu a s otcem se pohádá. Odchází z domu a zúčastní se nevázaného života svých kamarádů. Když nese kamarádu Hanesovi sbírku básní, potká dívku Janu. Pak je svědkem zabírání domu lidovými milicemi a přichází na ztrátu sešitu se svými básněmi. Když napadne známého, dostane nakládačku. Milice a komunisté se začínají roztahovat přes celou republiku. Zabírají kde co, prostě kradou. Ivan opět potká Janu a Hanes, který s ní chodil, jej před ní důrazně varuje. Hanes později končí s vážnou zdravotní komplikací v nemocnici a Ivan se dává s Janou dohromady. Zdá se, že budou spolu, a také jsou. Jenže ona se vyspí s chlapem, kterého nikdy neviděla přímo před Ivanem. Pak je zatčen kritik Viktor Lukáš, Ivanův známý, a tak trochu jeho učitel. Ivan pak dělá kousky velmi odvážné, až skončí u výslechu. Dělá ze sebe stále blba. Nechce totiž na vojnu. Do toho vstoupí Hanesova smrt. Na komunistické praktiky doplácí i Ivanův otec. Uliční výbor jej udal, že bydlí sám, a on musí stěhovat. Ivan začíná plánovat útěk do Francie, Jana mu je nápomocna, protože míní utéci s ním. Bohužel se plán nedaří, je totiž zapotřebí sehnat dvacet tisíc. Jenže mladí je nemají, nemají ani co do huby, proto kradou. Ivan se dá najmout k pašování. Otci se svěří s úmyslem emigrace a vyráží pašovat. Jako zaměstnanci pohřební služby, za kterého se vydává, mu to vcelku jde. Totiž směrem tam, do Rakouska. Cesta zpět je horší, Rusové už stavějí zátarasy a Ivan je jat. Při výslechu opět hraje blba a v podstatě mu to vychází. Mezitím přichází za jeho otcem Jana a tvrdí, že je těhotná. Ivan se dostává z kriminálu do nemocnice, kde jej otec navštíví a přináší mu pohlednici z Paříže, na které je napsáno, že má syna…

Celovečerní hraný debut uznávaného režiséra reklamních spotů Tomáše Mašína 3 sezóny v pekle volně vychází z autobiografie známého levicového literáta a filozofa Egona Bondyho (vl. jm. Zbyněk Fišer, 1930-2007) Prvních deset let. Mašín připravoval svůj projekt několik let, během nichž došlo ke značným posunům proti původnímu záměru, a tak se filmové postavy vzdálily reálným předobrazům a vznikla i nová linie příběhu. Zmíněnými třemi sezónami jsou roky 1947, 1948, 1949, v nichž se zcela proměňuje dosavadní charakter Československa a v nichž změna politické situace brutálně zasahuje i do obyčejných lidských životů. Mladý a sebevědomý Ivan Heinz se považuje za básníka, za pravého marxistu či za následníka francouzských surrealistů a dává to okázale najevo svými provokacemi. I jeho však semele diktatura proletariátu. Rozhodující je pro něj nejen přátelství s malířem Hanesem, který zemře na tuberkulózu, a s kritikem Viktorem Lukasem, který se stane jeho mentorem i obětí politické zvůle, ale především bouřlivý vztah k emancipované a rebelské Janě (předobrazem byla Jana/Honza Černá/Krejcarová, 1928-1981), která ho převyšuje svými zkušenostmi i okázalou extravagancí. Milenci ve změněných podmínkách živoří na okraji a chystají se k emigraci. Do té se posléze dostane jen Jana, která v pařížském exilu porodí syna Ivana. – V koprodukčním filmu s rozpočtem osmdesát milionů se projevuje režisérova zkušenost z reklamní tvorby. Velkorysá koncepce v retrostylu se opírá o opulentní obrazové ztvárnění s častou změnou prostředí a s důrazem na výtvarné řešení záběrů. To vše je dovedně spojeno s bohatou zvukovou stopou, v níž jsou použity i výňatky z textů Egona Bondyho (Ožralá Praha, Pražský život, Zbytky eposu), Jany Krejcarové (Clarissa) a Johanna Wolfganga Goetha (Aussöhnung). Ivan v podání Kryštofa Hádka je naivní snílek, který až na výjimky ani v těžkých dobách neztrácí životní optimismus. – Film je mimo jiné i dalším příspěvkem v odhalování pravé tváře „socialismu“, avšak v líbivé stylizaci doby se tehdejší realita přece jen ztrácí...
Tomáš Bartošek, Filmový přehled 2009/12

Poválečná léta přejí smyslnosti, extravaganci a humoru. Doba je opojně mladá a její očekávání nekonečná, stejně jako Ivan Heinz, který právě odchází z domova. K nelibosti svého otce kašle na vzdělání a sám sebe nazývá marxistou. Chce svými básněmi dobývat svět, a to hned. Ve společnosti mladých aktivistů se zamiluje do Hany, potom ovšem zcela podlehne svobodomyslné Janě, která po smrti rodičů žije sama ve velkém bytě, a plnými doušky si užívá rozkoší života. Nerovný vztah, plný erotických her a prudkých hádek, v němž Ivan dlouho tahá za kratší konec, je ovšem záhy vystaven těžkým zkouškám - přichází komunistický puč a s ním i doba tvrdých represí. Ivan s Janou odmítají novou realitu přijmout, dál spřádají fantaskní plány a chystají společný útěk do Paříže. Tomáš Mašín vystudoval grafiku, malbu a konceptuální umění na Akademii výtvarných umění. V polovině 90. let se podílel na scénáři debutu Davida Ondříčka Šeptej, ve stejné době společně s Monikou Kristl založil společnost Dawson Production. Natáčel multimediální projekty, reklamy a klipy a posbíral za ně spoustu cen. Ve třiačtyřiceti letech se pustili společně s producentkou Kristl, svojí tehdejší životní partnerkou, do celovečerního debutu, příběhu volně inspirovaného poválečnými osudy Egona Bondyho a jeho přítelkyně Honzy Krejcarové. Výsledkem je film, který se na tuzemské poměry vyznačuje nejen nebývalou výpravností a realizační velkorysostí, ale především precizností v každém detailu (např. kvůli scéně rozbombardované Vídně bylo na liberecké náměstí navezeno 65 tun suti a rakouskou sanitku sem dovezli až z Linze). Výborných kritik se dočkala i polská herečka Karolina Gruszka, která si skvěle poradila s postavou navenek silné, ve skutečnosti ale velmi senzitivní bisexuálky Jany. Kryštof Hádek byl sice novináři často kritizován, že postavu charismatického rebela trestuhodně zaměnil za zpovykaného floutka, nicméně Českého lva nakonec dostal on a nikoliv Gruszka.

Jaroslav Sedláček, 36.LFŠ 2010

Velká milostná romance na pozadí dramatických historických proměn přináší herce Kryštofa Hádka v jeho nejlepší roli od Svěrákova Tmavomodrého světa.

Píše se rok 1947 a doba přeje smyslnosti, extravaganci, humoru a nekonečnému očekávání. Ivanu Heinzovi, pohlednému dandymu a vtipnému provokatérovi je právě devatenáct. Utíká z domova, aby se vydal na nekonvenční pouť oslavující svobodu a umělecké ideály. Žije přítomným okamžikem, obdivem ke krásným ženám. Život se zdá být báječný, pokud ho vychutnáváte v cigaretovém kouři, lehkém opojení likérem a po boku fascinující, krásné a zkušené ženy. Ivan píše básně a vrhá se nadšeně do zničující romance s nezávislou a bisexuální Janou. Akční život plný inspirujících erotických her, výbuchů smíchu, dobové taneční hudby, ale i ramatických politických změn, prožívají čerství milenci naplno. Žijí svou velkou milostnou romanci. Komu by se v téhle chvíli chtělo třeba do armády, která na Ivana kývá prstem. Komunistický režim začíná ukazovat i svou represivní tvář. Ivan a Jana se vyhýbají práci, spřádají fantastické plány do budoucnosti, živí se drobnými krádežemi a plánují útěk do Paříže. Střet s mocí však přichází tvrdě a nečekaně…

Príbeh je predovšetkým o láske medzi Janou a Zdenkom, o slobode a o túžbe chrániť si v autoritárskom komunistickom režime svoj vlastný osobný mikrokozmos. Počas troch hektických rokov sa ocitnú obaja milenci na kraji spoločnosti i svojich síl. Mladá komunistická republika je ale k odpadlíkom neľútostná. Na hranici lásky a slobody pred Zdenkom rozkvitá nový, doposiaľ netušený svet vnútornej krásy a fantázie, ale tiež deštrukcie a zrady.