Tisíc a jeden recept zamilovaného kuchaře

Francouzský kuchař Pascal Ichaco cestuje na začátku 20. století po světě a sbírá recepty. Teprve v Gruzii se usadí na trvalo. Zamiluje se tam totiž do půvabné kněžny a založí si tam vlastní vyhlášenou francouzskou restauraci. Vše ovšem změní Říjnová revoluce a vpád Rusů do města...

Když se francouzský kuchař obrátí zády k artyčokům, ústřicím, žabím stehýnkům a camembertu a vymění Savarinovo království za „kulinářsky barbarskou" zemi Džugašviliho, musí pro to mít bytelnou motivaci. Ta jeho se jmenovala Cecilie, byla to roztomilá zrzka s kněžským rodokmenem a domovskou adresou v Tbilisi. Od chvíle, kdy citlivě vytrénované chřípí francouzského kuchaře Pascala Ichaca poprvé dychtivě nasálo její vůni, stala se Cecilie základní ingrediencí všech jeho receptur. A on ani na okamžik nezaváhal a vytrhl svůj život i s kořeny a přesadil ho daleko na východ, kde pojem „haute cuisine" zněl jako perverzní nadávka-ale milování tu chutnalo stejně jako pod střechami Paříže. Co na tom, že je dělí tři desetiletí věkového rozdílu: Pascal umí rafinovaně vařit, milovat a žít, jeho vyhlášená tbiliská restaurace Eldorado začíná prosperovat a vstřícná Cecilie to všechno dokáže ocenit. Jenomže v nejlepším udeří na tuhle romantickou selanku revoluce a ten, kdo přežije, bude napříště místo vybraných delikates dlabat eintopf z ešusu. Gruzínská režisérka Nana Džordžadzeová komponuje ve stylu retro flashbacků tenhle zvláštní příběh jako barvitou, melodramatickou tragikomedii o lásce. Sladkotrpký mix tragických a komických epizod evidentně vyhovuje i dnešnímu hereckému naturelu zralého Pierra Richarda (Velký blondýn s černou botou), který ve své postavě balancuje mezi Santa Clausem, Peterem Ustinovem, doktorem Živagem a Magdalenou Dobromilou Rettigovou. A i když Pascal hodně ztratí a možná mu půjde i o život, nemůžu se zbavit pocitu, že je mu tam, kde je, vlastně dobře!
Michal Šobr Cinema 2000/11/128

Autor/Zdroj: Šobr Michal/Cinema