Pokoj

Nemám rád ani etik-fi ani   filosof-fi, což tento snímek   bezesporu je. Kupodivu to   však nebyla zas taková nuda,   jak většina těchto snímků   bývá. Rozhodně si to   zaslouží jednu desítku za   překvapení v blázinci a pak   to na konci. A ten závěr   vcelku také ušel. Tedy, ne   že bych to nějak žral, ale   prostě se na to dívat dalo.   Ale podruhé už bych to   vidět nechtěl.

Další snímek v řadě o   strašidelném domě, do   kterého se dle zavedené   šablony přistěhuje mladý   manželský pár. Tentokrát   je tam nalezena místnost,   mající nadpřirozenou   zvláštnost, že danému   jednotlivci do ní vstoupíc   plní toužebné přání.   Svým způsobem obyčejná   surrealistická zábavná   forma oplývající   přirozenou lidskou chamtivost   v závislosti na tom, jak se k   ní přistupuje. Koncepce   příběhu však není nijak   děsivá a myšlenkově   převratná. Největší síla   celého příběhu je značná   předvídavost, což hatí   veškerou zvědavost   následujícího vývoje   děje. Vizuální stránka   však není špatná, ba   dokonce místy vytváří   dojem komiksovosti. Snímek je   však také nemile záludný.   Počáteční značná   jednoduchost se každou   další minutou neustále   zesložiťuje, až se to   nakonec dostane do míst, kde   divák, nepřemýšlející   nad veškerými aspekty   daných událostí, neví co,   kde, jak a vlastně proč. Je   v tom zkrátka určitý chaos,   takže je potřeba to   skutečně pevně sledovat,   jinak je divák naprosto   ztracen. Napětí se zde bude   hledat marně. Spíše se   divákům vnucuje temná   vizuální myšlenková etuda   v daných spektrech   přirozené touhy   jednotlivců. Tento film je   prostě tak jednoduchý, až   je složitý. Divák, který   vše správně uchopí za   pačesy má vyhráno.

Když
pošleme před sledováním   filmu logiku na procházku,   dostaneme spíše sociální   experiment nežli horor. Ve   filmu mi vlastně nepřišlo   děsivého nic, krom faktu jak   nezodpovědně a neuváženě   dokáží někteří lidé   zacházet s realizacemi svých   přání.

Další záhadný dům v   řadě domů na americkém   venkově. Tenhle je čímsi   jiný. Sice směr filmu lze   uhodnout v okamžiku objevení   postýlky, ale i tak to nebude   úplně jednoduché. Dům má   své zákonitosti, tajemství   a je třeba se hodně snažit,   aby člověk vyvázl živý a   zdravý. Mě se to líbilo.   Taková komorní variace na   Solaris.

Zajímavý nápad
Zajímavý nápad, dobrá   kamera. Výborná scéna v   blázinci, po telefonu a konec   samozřejmě velmi vtipný.   Vizuál je vynikající,   obzvlášť srdce a cévy   domu. Příběh není   špatný. Na jedno shlédnutí   fajn.